Rodiče vítáni, aneb Jak z rodičů udělat ještě větší blbce

16. 9. 2013 / Štěpán Cháb

čas čtení 5 minut

Byl jsem velmi vděčný za odpověď pana Hausenblase, byl jsem rád, že pan Hausenblas, člověk znalý a ve věci školství se orientující, dal v plen odkaz na stránku, která s bídnou situací českého školství něco dělá. Po kliknutí na odkaz Rodiče vítáni mě ovšem radost přešla. Pokusím se zdůvodnit proč.

Projekt Rodiče vítáni si stanovil cíl. Chtěl dosáhnout užší spolupráce rodičů se školami a naopak, spolupráce škol s rodiči. Jistě chvályhodný nápad. Rodiče by se měli o své potomky zajímat a škola by měla komunikovat s rodiči.

Podívejme se na základní kritéria projektu Rodiče vítáni.

  • Rodiče se dostanou do školy a to díky zvonku u vchodových dveří nebo díky jasně viditelnému telefonnímu číslu na odpovědnou osobu umístěnému tamtéž.
  • Rodiče dostanou telefonní čísla na personál školy. Včetně vedení školy.
  • Rodiče jsou informováni o tom, kdy budou prázdniny, kdy třídní schůzky, kdy dojde ke dni otevřených dveří, případně že má škola svůj web.
  • Rodičům je garantováno, že se při třídních schůzkách nebude prospěch jejich dítěte probírat před ostatními rodiči.
  • Školní akademie a podobné kulturně-dovádivé hurá akce budou se pořádat odpoledne, aby se mohla dostavit většina rodičů.
  • Viditelně na dveře se umístí samolepka projektu Rodiče vítáni.

Toto jsou základní a vyžadovaná kritéria pro přijetí školy do projektu Rodiče vítáni a dají se implantovat prakticky na každou školu v republice.

Se skromností sobě vlastní se ptám, zda tato kritéria nejsou, pro Boha, samozřejmostí? Copak není samozřejmostí, aby se člověk dozvonil do školy? A to jak telefonem, tak i zvonkem u vchodu? Není přirozené, že učitel informuje rodiče o tom, kdy budou prázdniny? Nejsem si vědom situace, kdy by učitel tuto informaci rodičům tajil. Byl by to blázen. Třídní schůzky se vždy oznamovaly zápisem v žákovských knížkách a fungovalo to dlouhá léta před započetím projektu Rodiče vítáni. Jedinou přínosnou věcí projektu je, jak jsem vysledoval, bod číslo čtyři, který slibuje rodičům jistou diskrétnost při informování o prospěchu potomka. To ovšem je odnaučování učitelského buranství, které rádo a mnohostně ponižovalo a ponižuje rodiče před ostatními. To, že mi jakýsi projekt musí garantovat prostou slušnost učitele, je o to více tragické.

Vedlejší, nepovinná kritéria, jsou v několika bodech o trochu zajímavější, ale při zběžném proklikání škol zapojených do projektu jsem si nevšiml, že by byla příliš protežována.

Úroveň školství podobný projekt prakticky nezvedá. Systém tržního kapitalismu, té naší krásné demokracie, je nastaven tak, aby rodiče neměli čas na své děti. Oba se musí postavit do role živitele a živit, živit, jak své děti a sebe, tak i nenažraný stát. Nabízet rodičům možnost komunikovat se školou? Zúčastňovat se školních akcí a zahradních party? Kdo na tohle má proboha čas? Projekt Rodiče vítáni tedy řeší malicherný a zbytečný problém, který většinou ani problémem není. Jen podsouvá rodičům myšlenku, že oni jsou ti špatní, oni nezvládají svou roli. Reformovat by se ovšem měla škola, nikoliv rodiče, ti už na to nemají čas a ani energii. A pokud stát přestává být schopen garantovat rodičům kvalitní vzdělání pro děti, měl by jim dát možnost postarat se o vzdělání svých dětí svépomocí a poté je v jejich snaze podporovat. Například účinnou finanční podporou nebo nezanedbatelnými úlevami na daních. Možností by měl stát habaděj, kdyby se mu ovšem odpor rodičů ke školám hodil do krámu. Ten se mu tam ovšem nehodí.

Nynější systém se tluče s nemohoucností, kdy netuší a ani tušit nemůže, jak se vypořádat s masovým vzděláváním. Nedá se toho příliš dělat, když se do třídy, kde je dvacet až třicet žáků, dá jeden bídně placený kantor. Už od této skutečnosti se můžeme radostně odrazit a padnout přímo do stoupy bez možnosti z ní opět vylézt. Samozřejmě vše leží a běží s financemi. Kde brát a nekrást? Po čase tedy zjišťujeme, že stát více investuje (nebo rozhazuje) peníze do kravin, ale do kvalitního vzdělání dětí nechce dát ani o vindru nad rámec jakési udržitelnosti. A přesto vyžaduje, aby děti byly do škol dávány.

Osobně považuju projekt Rodiče vítáni za směšný, zcela zbytečný a sloužící jen efektu samolepky na vchodových dveřích. Školství zůstává na stejné, tedy bídné, úrovni.

Krom jiného, jednu za škol zapojených do projektu znám a dítě bych do ní nedal, ani kdyby mi platili. Ano, samolepku na dveřích mají, to ano.

0
Vytisknout
14639

Diskuse

Obsah vydání | 18. 9. 2013