Válka je za neoliberálního kapitalismu ekonomickou nutností

23. 9. 2011 / Vít Klíma

Oskarovi Krejčímu se po starém ruském způsobu klaním "až po pás" za to, že v Britských listech otevřel téma války. Sám jsem v sobě jeho odvahu nenašel, a to jsem hluboce přesvědčen o tom, že za kapitalismu - a toho neoliberálního obzvlášť - je válka ekonomickou nutností.

Nástup ekonomického fašismu

Hospodářská krize jasně ukázala, kolik lidí je pro kapitalismus naprosto přebytečných. Kapitalismus je dnes konfrontován se staronovým problémem: "co s nimi"? Jediný efektivní systém na "odstranění" přebytečných nabídl fašismus. Mrtví nestávkují, nebouří se, nerabují centra měst, ani nezatěžují státní pokladnu.

Fašismus nepřichází na politickou scénu otevřeně, ale skrytě. V první etapě nastupuje tzv. ekonomický fašismus, který cíleně směřuje k tomu, aby zkrátil život hendikepovaným (stářím, chudobou, zdravotním postižením, atd.). Regulační poplatky ve zdravotnictví a zdražením léků jim ve velké většině podstatně omezuje přístup ke zdravotním službám. Zvýšením DPH na potraviny je nutí přejít k nejlevnějším a nejnezdravějším potravinám. Deregulace nájemného je vyhání do chudinských ghett s naprosto nelidskými podmínkami k životu. Snižování důchodů a sociálních dívek jen dokončuje jejich zbídačení a hendikepovaní se stávají snadnými oběťmi lichvářů a exekutorů. Jak se ukazuje, problém ghett řešit neumíme v současnosti řešit jinak, než silou.

Ekonomický fašismus ale neřeší hlavní problém kapitalismu: "co s přebytečnými mladými a zdravými lidmi?".

Mladí bez perspektivy

V současné době zůstává 20,4 % aktivně hledajících Evropanů ve věku 15 až 24 let bez zaměstnání. Státy s největší mírou nezaměstnanosti jsou Španělsko se 42 % mladých lidí bez práce, pobaltské státy, Řecko, Slovensko s 30 %, Polsko, Maďarsko, Itálie a Švédsko s 20 %. Podaří-li se mladým práci nakonec sehnat, jen zřídkakdy se jedná o stabilní zaměstnání. Ve Slovinsku a Polsku pracuje na dobu určitou 60 % zaměstnanců mladších 25 let a ve Francii, Německu, Švédsku, Španělsku či Portugalsku více než 50 %.  Mladí lidé mají i nižší platy. Španělé ve věku 16 až 19 let dostávají pouze 45,5 % a ve věku 20 až 24 let 60,7 % platu dospělého. V důsledku nízkých platů roste počet mladých a chudých, kteří ač mají práci, nejsou schopni uspokojit ani své základní potřeby. Většina mladých proto zůstává žít dlouhodobě v mateřské rodině. Zapomenout přitom nesmíme ani na 7 milionů osob, které vykonávají "minipráce" honorované částkou nižší než 400 euro měsíčně. Obdobně smutná čísla najdeme i v zaměstnanosti mladých po absolvování VŠ, kteří si na svých ramenou navíc nesou batoh dluhů za školné.

Největším problémem je téměř nulová perspektiva změny k lepšímu. Ve Velké Británii se 97 % nově vytvořených pracovních míst obsazuje na dobu určitou a v Německu téměř polovina. Připomínám, že zatím jde o 1. etapu hospodářské krize. Následující etapy přinesou mnohem vyšší čísla nepotřebných. Mladí - bez hmatatelné perspektivy zlepšení svého života - se stávají nejradikálnější složkou společnosti.

Mladých je v Evropě takové množství, že "konečné řešení jejich nežádoucího přebytku" může přinést zřejmě jen válka

Přijde Mesiáš?

Oskar se domnívá, že válku lze ještě odvrátit. Nic by mě nepotěšilo víc, než kdyby měl pravdu. Hospodářská krize rozdělila evropské země do dvou "nepřátelských" bloků: věřitelských a dlužnických států. Do Evropy se pod hesly "nebudeme živit líné Řeky"a "nechceme u nás chudé přistěhovalce" vrací nacionalismus, a to i v takových zemích jako je Švédsko či Norsko, kde by to člověk nejméně čekal. Nacionalistické strany uspívají i ve volbách do národních parlamentů. Stejně tak, jako pro kapitalismus je nejjednodušším způsobem řešit problém ghett silou, nejjednodušší bude obsadit dlužnické státy vojensky a vynutit si tak splácení dluhů. Mladí narukují do armády a bude po problému! Je válka vůbec odvratitelná? Dnes, když každý stát EU začíná "hrát výhradně na sebe"? Kde je evropská solidarita, na níž EU vznikla? Kde najít Mesiáše?

0
Vytisknout
8499

Diskuse

Obsah vydání | 23. 9. 2011