Čína staví obrovský komplex s jadernými zbraněmi poblíž hranic s Ruskem a Mongolskem

1. 6. 2026

čas čtení 2 minuty
Čína zahájila největší rozšiřování své jaderné infrastruktury v moderní historii země. V pouštních oblastech Sin-ťiangu, poblíž hranic s Ruskem a Mongolskem, Peking buduje obrovskou síť zařízení pro strategické jaderné síly.

Nová infrastruktura je budována tak, aby ani první úder USA nemohl připravit Čínu o příležitost k odvetě. Zařízení se staví poblíž oblasti odpalovacích sil Hami, jednoho z klíčových center čínských mezikontinentálních balistických raket schopných zasáhnout území Spojených států.

Projekt zahrnuje více než 80 betonových startovacích ramp, tři obrovské osmihranné komplexy, desítky opevněných bunkrů, podzemní komunikace, satelitní komunikační centra, železniční tratě, letiště a zbrojní sklady. Všechna zařízení jsou propojena sítí silnic a komunikací, které vedou hluboko do pouštních oblastí.

"Infrastruktura se buduje ve velkém měřítku a pokrývá tisíce čtverečních kilometrů pouště daleko za minovými poli," řekl agentuře výzkumník Pacific Forum Alexander Neill. "Nikdy jsem nic takového neviděl. Jde o mimořádně rozsáhlé úsilí," řekl Hans Christensen, ředitel Nuclear Information Project Federace amerických vědců. Podle něj se Spojené státy a Rusko tradičně spoléhají na velké množství sil a jejich ochranu, zatímco Čína buduje plnohodnotný obranný, komunikační a mobilní systém rozmístěný kolem svých jaderných sil.

Pozornost analytiků upoutaly tři obrovské osmihranné objekty postavené jihozápadně od Hami. Jeden z nich se nachází asi 140 km od odpalovacícch sil, druhý je asi 230 km. Velké velitelské budovy se nacházejí uprostřed, obytné budovy pro personál a skladovací prostory pro těžkou techniku jsou v okolí. Tři analytici Reuters se domnívají, že některá zařízení lze využít pro mobilní odpalovací zařízení mezikontinentálních balistických raket, systémy protivzdušné obrany a zařízení pro elektronický boj. Čao Tchung, hlavní výzkumník v Carnegie Endowment for International Peace, uvedl, že infrastruktura by mohla být propojena s velením a řízením strategických jaderných sil. "Osmihranné struktury a neobvyklé věže souvisejí s velením, řízením a komunikačním systémem čínských jaderných operací," uvedl.

Podle Pentagonu Čína nyní buduje svůj jaderný potenciál rychleji než jakákoli jiná země na světě. Prosincová zpráva amerického ministerstva obrany uvádí, že Peking by mohl zvýšit počet jaderných hlavic na 1 000 do roku 2030. Americká armáda také věří, že Čína již rozmístila asi 100 mezikontinentálních balistických raket ve třech největších oblastech se sily. Současně Čína vyvíjí systém včasného varování Chuo-jen-1 schopný detekovat odpálení mezikontinentálních raket do 90 sekund a během několika minut vyslat signál velení. Čínské ministerstvo obrany se k tomu nevyjádřilo.

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
393

Diskuse

Obsah vydání | 1. 6. 2026