Summit s Ruskem, Indií a Íránem ukazuje, jaký obrovský vliv poskytly války čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi

1. 9. 2026

 

Jednání se odehrávají na pozadí dvou válek, které uvrhly svět do období intenzivní geopolitické nestability, brzdí ekonomický růst a zvyšují inflaci. Právě tyto výzvy byly jádrem diskusí, které se souběžně odehrávaly na druhé straně zeměkoule v Asheville v Severní Karolíně na setkání ministrů financí zemí skupiny G20.

Žádná země nebyla pro Rusko a Írán důležitější při udržování jejich ekonomik a válečných úsilí než Čína. Si podkopal snahy Spojených států a jejich spojenců vyvíjet na Rusko a Írán ekonomický tlak, když využil obrovský geopolitický a ekonomický vliv Pekingu jako největšího světového dovozce ropy a vývozce spotřebního zboží.

Největší rival  Si Ťin-pchinga, Spojené státy, byl rozptýlen válkou v Íránu a stáhl část svých vojenských sil z Asie a Evropy. Minulý měsíc dokázal čínský vůdce odmítnout hrozby prezidenta Trumpa, že Spojené státy uvalí „ekonomický den D“ na země, které poskytují Teheránu záchranné lano. Trump kdysi vyslovil podobné hrozby vůči odběratelům ruské ropy, ale proti Pekingu žádné kroky nepodnikl.

„Po uplynulém roce má Trump vůči Si Ťin-pchingovi zásadní problém s důvěryhodností,“ uvedl Julian Gewirtz, který během Bidenovy administrativy působil jako vedoucí ředitel pro záležitosti Číny a Tchaj-wanu v Radě národní bezpečnosti. „Jak jeho výhrůžky, tak jeho ujištění se Pekingu jeví, jak to vyjádřil jeden světový lídr, jako napsané tužkou.“

V Biškeku je Siovou prioritou vyleštit si image jako vůdce nezápadních národů a postavit se proti tomu, co nazývá americkou hegemonií. Navzdory tomu bude s největší pravděpodobností opatrný v tom, jak velkou podporu Íránu veřejně nabídne.

Čínský vůdce si nemůže dovolit provokovat Trumpa méně než měsíc předtím, než ten má odcestovat do Washingtonu, aby se pokusil prodloužit křehké ekonomické příměří mezi Spojenými státy a Čínou. Než se vydá do Spojených států, absolvuje Si Ťin-pching státní návštěvy v Egyptě a Indii.

Série cest, které předcházejí jeho summitu s Trumpem, má za cíl vykreslit Si jako mocného státníka v době, kdy  Trump po celém světě narušuje vztahy USA, uvedli analytici.

„Zdá se, že Si vidí příležitost ukázat, že Čína má po celém světě přátele a možnosti právě v okamžiku, kdy si Washington znepřáteluje mnoho svých spojenců,“ řekl  Gewirtz.

Tento týdenní summit v Biškeku připomíná meze ekonomické války vedené USA. Ruský prezident Vladimir  Putin a íránský prezident Masoud Pezeškian, kteří jsou oba kriticky závislí na Číně, přicestovali v pondělí do kyrgyzského hlavního města, aby se postavili západním snahám o jejich izolaci a vytrvali ve svých válečných cílech.

Peking těmto snahám do značné míry vyhověl, když poskytl ekonomickou pomoc jak Moskvě, tak Teheránu a využil svůj ekonomický vliv k frustraci Washingtonu.

Ačkoli moc Si Ťin-pchinga roste, má své meze. Přestože Šanghajská organizace spolupráce je částečně bezpečnostním uskupením, Peking nebyl ochoten nasadit své vojenské síly na obranu členů, jako je Írán, který se k organizaci připojil v roce 2023, či Rusko, a místo toho formálně vyzýval k dialogu a ukončení konfliktů.

Analytici uvádějí, že Si Ťin-pching se nechce zaplétat do zahraničních válek, neboť je považuje za jeden z hlavních důvodů, proč Spojené státy v posledních desetiletích ztrácejí na moci. Peking je však ochoten rozšiřovat obchod a poskytovat technologie, které lze využít na bojišti.

Čínský vůdce se v pondělí setkal s Putinem v Biškeku k bilaterálním rozhovorům a pochválil to, co nazval stále jasnějšími vyhlídkami na vztahy mezi Čínou a Ruskem.

Putin zase vyzdvihl úspěch bezvízového styku mezi oběma zeměmi a uvedl, že je připraven tuto dohodu učinit trvalou. Ruský vůdce poznamenal, že první plánovaná plavba čínské kontejnerové lodi prošla v polovině srpna takzvanou Severní námořní cestou, což předznamenává širší spolupráci v Arktidě.

To, zda se Si Ťin-pching setká s íránským vůdcem mimo rámec summitu, naznačí, do jaké míry je čínský vůdce ochoten prosazovat svou linii před plánovanou návštěvou Spojených států.

Ačkoli Šanghajská organizace spolupráce kdysi čítala mezi své členy pouze Rusko, Čínu a čtyři středoasijské státy, v roce 2017 se rozšířila o Indii a Pákistán a nedávno přibrala také Bělorusko a Írán. V tomto procesu se stala rostoucí protiváhou politických a bezpečnostních uskupení vedených Západem.

Někteří z lídrů, kteří se sešli na summitu v Biškeku, pomáhali Putinovi pokračovat ve válce proti Ukrajině, která již trvá pátý rok, a podporovali Írán v jeho snaze přečkat měsíce trvající útoky ze strany Spojených států.

Krátce poté, co Putin v roce 2022 zahájil totální invazi, dodal Írán Rusku drony typu Shahed a pomohl Moskvě zřídit vlastní výrobní závody na tyto zbraně.

Středoasijské státy se staly pro Rusko klíčovými dovozními a platebními trasami, jelikož se Moskva snaží obcházet západní omezení. Írán se v souvislosti s blokádou ze strany USA obrátil na Střední Asii jako na alternativní dovozní trasu.

Indie, Kazachstán a Bělorusko patří mezi země, které v posledních týdnech zasáhly a začaly dodávat benzín do Ruska, protože ukrajinské údery na dlouhou vzdálenost zdecimovaly ruské ropné rafinerie.

Indie se po Putinově invazi stala jedním z největších odběratelů ruské ropy. Ačkoli její dovoz poklesl v důsledku tlaku ze strany Donalda Trumpa a nových amerických sankcí vůči ruským ropným gigantům, americká válka proti Íránu rozvířila ropné trhy a donutila indické dodavatele, aby se opět obrátili k dovozu z Ruska. Čína je největším dovozcem ruské a íránské ropy.

Vztah Si Ťin-pchinga s Putinem je stále více jednostranný ve prospěch Pekingu. Západní sankce související s ruskou válkou proti Ukrajině umožnily Číně nakoupit zlevněnou ruskou ropu, čímž zmírnila dopad blokády v Hormuzském průlivu.

I místo konání summitu v tomto týdnu podtrhuje rostoucí vliv Číny nad Ruskem. Kyrgyzstán, kdysi sovětská republika, patřil pevně do sféry vlivu Moskvy. Vliv Číny v této středoasijské zemi však vzrostl a pět středoasijských států se v reakci na ruskou válku proti Ukrajině ještě více sblížilo.

V úvodním projevu před pondělním setkáním s kyrgyzským prezidentem Sadyrom Japarovem Si Ťin-pching uvedl, že vztahy mezi Pekingem a Biškekem „udělaly velký skok vpřed“ a že spolupráce „vzkvétá ve všech oblastech“.

V pondělí večer se lídři zúčastnili okázalého zahajovacího ceremoniálu Světových nomádských her, který se konal NA nově postaveném stadionu v Biškeku a jehož hostitelem byl  Japarov. Vystoupili tanečníci a zpěváci v tradičních krojích, zatímco jezdci na koních projížděli po jevišti obklopeném ohňovými výbuchy.

Až Si Ťin-pching dorazí do Spojených států, Trump bude pravděpodobně usilovat o spolupráci čínského vůdce jak v otázce Íránu, tak Severní Koreje, není však jasné, zda Čína vyhoví, uvedl  Gewirtz.

„Trump se dostal do slepé uličky,“ řekl. „Administrativa se snaží skloubit dva zdánlivě neslučitelné cíle: zesílení tlaku na Írán a zachování příměří s Čínou.“