Organizátoři sbírek varují před katastrofálním poklesem darů pro Gazu od uzavření příměří
21. 11. 2025
„Svět si myslí, že Palestinci už pomoc nepotřebují,“ říká organizátor pomoci, a to navzdory zoufalé situaci s blížící se zimou
Organizátoři sbírek pro palestinské civilisty v Gaze zaznamenávají od vyhlášení příměří v říjnu katastrofální pokles darů
Podle organizátorů, z nichž mnozí již dva roky provozují dobrovolnické iniciativy pro Palestince v Gaze na crowdfundingových platformách třetích stran, je od té doby obtížnější shromažďovat dary, které dobrovolníci předávají potřebným rodinám žijícím v provizorních přístřešcích a potýkajícím se s nemocemi, hladem a podvýživou.
Megan Hall, která žije v Austrálii, spravuje 95 takových fondů vzájemné pomoci na sociálních sítích pro jednotlivé rodiny v Gaze a od února 2024 vybrala více než 200 000 dolarů.
Hall uvedla, že ačkoli se dary začaly v září zpomalovat, po vstupu příměří v platnost 10. října výrazně poklesly. Hall uvedla, že během války byla schopna lidem v Gaze pravidelně posílat asi 5 000 dolarů týdně. Za měsíc říjen podle svých slov vybrala ve všech svých kampaních jen něco přes 2 000 dolarů.
„Pokles darů je katastrofální. Zdá se, že s takzvaným „příměřím“ si svět myslí, že Palestinci už naši pomoc nepotřebují,“ řekla Hallová.
„Vzájemná pomoc udržovala lidi naživu po dva roky. A teď, když přichází zima a mnoho lidí bylo tolikrát vysídleno, nemají ani zimní oblečení ani deky.“
Čtyři další organizátoři fondů vzájemné pomoci sdělili Guardianu, že v uplynulém měsíci také zaznamenali prudký pokles finančních prostředků přicházejících v rámci jejich kampaní.
Na rozdíl od mainstreamových nebo grassroots humanitárních organizací s velkou základnou státních a soukromých dárců se fondy vzájemné pomoci spoléhají na malé dary, přičemž dobrovolníci využívají sociální média k zvýšení viditelnosti Palestinců, kteří, pokud to přístup k internetu a kapacita baterií dovolí, také používají účty na sociálních médiích k podpoře darů.
Některé neziskové organizace také zaznamenávají dramatický pokles podpory. Gaza Soup Kitchen od února 2024 vybrala na GoFundMe více než 5,8 milionu dolarů a denně podává 10 000 jídel lidem žijícím v Gaze. Od září do října zaznamenala pokles darů o 51 %.
Hani Almadhoun, spoluzakladatel charity, řekl: „V současné době to nemá prakticky žádný dopad, ani v příštích 30 nebo 60 dnech; neměníme naše plány. Ale z dlouhodobého hlediska možná ano. Prozatím pokračujeme bez změn, ale naše myšlenky směřují k budoucnosti.“
Podle hodnocení SARI Global, které cituje Světová zdravotnická organizace, je více než 70 % obyvatel Gazy, tedy téměř 1,9 milionu lidí, uvězněno v částech území, které jsou vystaveny dešti, silnému větru a pobřežním vlnám a nemají funkční infrastrukturu.
„Většina zemědělské půdy byla zničena, většina hospodářských zvířat byla zničena a zdravotnický systém je decimován. A samozřejmě skutečnost, že lidé byli během těchto dvou let opakovaně vysídlováni, znamená, že jejich mechanismy zvládání této situace byly zcela zničeny,“ uvedl mluvčí Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA).
„Příměří znamená, že je klidnější, co se týče bomb padajících lidem na hlavy. Neznamená to, že se přes noc stal život lidí úžasným, protože většina Gazy je zcela zničena.“
Větší, mainstreamové humanitární organizace jsou také znepokojeny poklesem darů od uzavření příměří. Oxfam hlásí pokles a Save the Children UK uvedla, že dary přicházející z jejích sociálních médií klesly o třetinu.
„Provádíme marketing, ale když není dostatečná mediální pozornost, marketing se nestává nákladově efektivním, a tak je to jako začarovaný kruh,“ řekla Alison Griffin z organizace Save the Children UK. Uvedla, že jiné zdroje příjmů – od dárců s vysokými příjmy a dědiců – se drží, ale zdůraznila, že potřeby v Gaze jsou vysoké.
Od příměří Izrael povolil vstup do Gazy několika konvojům s humanitární pomocí. Izrael otevřel pouze tři ze sedmi hraničních přechodů, což podle OCHA omezilo distribuci pomoci.
„Denně by mělo být dováženo asi 2 000 tun potravinové pomoci,“ uvedl mluvčí. „Pokud se podíváme na množství, které je dováženo prostřednictvím mechanismu koordinovaného OSN, je to asi 60 % tohoto cíle.“
Pro jednotlivce a rodiny v Gaze, které jsou závislé na fondech vzájemné pomoci, byl život velmi obtížný, řekl Ahmed al-Deeb (28) z města Gaza. Od doby, kdy Hall před šesti měsíci založil vzájemný pomocný fond, je zcela závislý na tomto fondu, aby mohl nakrmit a ubytovat svou 14člennou rodinu, včetně své nemocné dvouleté neteře.
K dnešnímu dni fond pro rodinu vybral přibližně 6 500 dolarů. Od května do září se dary každý měsíc zvyšovaly, až v září dosáhly téměř 3 000 dolarů. V říjnu však dary klesly zpět na přibližně 300 dolarů. V listopadu bylo dosud vybráno jen něco málo přes 150 dolarů.
Deebova rodina byla po izraelské pozemní invazi do města Gaza v září přesunuta do Deir al-Balah v centrální části Gazy. Za stan na pozemku, kde žije dalších 10 rodin, platil pronajímateli ekvivalent 300 dolarů měsíčně. V říjnu byl schopen zaplatit nájem pouze díky půjčce od přítele.
Protože se obával života ve stanu během zimy, rozhodl se vzít svou rodinu zpět do města Gaza a hledat byt poškozený bombami, kde by mohli bydlet. Jeden našel, ale stále potřebuje 400 dolarů měsíčně – peníze, které nemá.
„Ani nedokážu popsat, jak je to špatné,“ řekl. „Pokud nezaplatím, pronajímatel mě vystěhuje.“
Žena a dítě se v temnotě schoulili kolem malého světla, pravděpodobně svíčky. Kolem nich je vidět neurčitý obrys vchodu do stanu.
Deeb řekl, že na trzích je k dispozici více jídla a ceny klesly. Jeho rodina se živí převážně čočkou a těstovinami. Humanitární pomoc je těžké sehnat a on k ní nemá přístup už osm měsíců.
Ostatní Palestinci v Gaze popsali podobné potíže a všichni poukazovali na pokles darů.
Organizátoři sbírek se domnívají, že pokles je způsoben především přesvědčením veřejnosti, že utrpení Palestinců skončilo. Hallová však uvedla, že v tom hrají roli i další faktory. Řekla, že po dvou letech darování a vysokých nákladech na evakuaci lidí z města Gaza v září jí a dalším malým dárcům a aktivistům docházejí peníze. Hallová prodává svůj nábytek, aby mohla získat peníze na zaplacení nájmu jedné rodiny.
Ostatní poukazovali na finanční tlak na obyčejné lidi. V USA zastavila vládní krize výplatu platů mnoha státních zaměstnanců a ovlivnila sociální dávky, zatímco lidé ve Velké Británii a dalších zemích čelí krizi životních nákladů.
Podle výkonného ředitele Tech for Palestine Paula Biggara měly přední společnosti v oblasti sociálních médií, jako je Meta, algoritmické předsudky vůči pro-palestinskému obsahu, což ztěžovalo zviditelnění sbírek mimo stávající kruhy zastánců.
Diskuse