Zelenskyj v Radě bezpečnosti OSN: Jediným způsobem, jak zajistit mír, je zásadní reforma OSN

21. 9. 2023

čas čtení 2 minuty
Ukrajinský prezident zdůraznil, že Valné shromáždění OSN by mělo mít právo přehlasovat veto, a vyzývá k odstranění ruského veta



Volodymyr Zelenskyj řekl v Radě bezpečnosti OSN, že cestou k nastolení míru na Ukrajině a zabránění dalším agresivním válkám je zásadní reforma OSN.

Ukrajinský prezident argumentoval tím, že válka ukázala, že je třeba omezit právo veta, dát Valnému shromáždění OSN pravomoc přehlasovat veto a rozšířit stálé členy rady nad rámec současných pěti mocností, které získaly své výsadní postavení po druhé světové válce.

Ukrajinský prezident v projevu na zasedání Rady bezpečnosti OSN v New Yorku uvedl, že skutečnost, že Rusko - agresorský stát na Ukrajině - má rovněž právo veta, které brání Radě bezpečnosti učinit cokoli k zastavení války, činí z OSN nesmysl.

 
"Všechny akce OSN, ať už Rady bezpečnosti, nebo Valného shromáždění, které by mohly zastavit tuto agresi, jsou rozbity výsadou, která je tímto místem udělena agresorovi," řekl Zelenskyj.

"Měli bychom uznat, že OSN se v otázkách agrese ocitla ve slepé uličce. Lidstvo již nevkládá do OSN žádné naděje, pokud jde o obranu suverénních hranic národů," dodal.

V současném systému bylo podle Zelenského hledání skutečných řešení vytlačeno "snahou o kompromis se zabijáky".

V rámci svého desetibodového mírového plánu předložil Zelenskyj návrhy na reformu OSN. Podpořil návrh, který v minulosti prosazovala Francie, aby v případě "masových zvěrstev proti lidským právům" bylo právo veta stálých členů - Ruska, USA, Velké Británie, Číny a Francie - dobrovolně pozastaveno.

V očekávání, že se Rusko svého privilegia nevzdá, Zelenskyj argumentoval, že Valné shromáždění OSN by mělo mít pravomoc přehlasovat veto Rady bezpečnosti dvoutřetinovou většinou.

Prezident se rovněž postavil za rozšířené a sílící volání po rozšíření Rady bezpečnosti o další stálé členy, což by umožnilo širší zastoupení Asie, místo pro Africkou unii, islámský svět a Německo.

V uplynulém roce vyjádřily podporu reformě Rady bezpečnosti také Spojené státy. Jedná se o otázku, která vráží klín mezi Rusko, Čínu a země globálního jihu, včetně ostatních členů skupiny Brics: Brazílii, Jihoafrickou republiku a Indii. Moskva a Peking se v minulosti stavěly proti jakýmkoli změnám stávajícího stavu, které by ovlivnily jejich právo veta.

Na začátku zasedání zpochybnil ruský stálý zástupce Vasilij Nebenza právo Zelenského vystoupit v radě jako první. Albánský premiér Edi Rama, který zasedání předsedal, Nebenzovi řekl: "Existuje řešení. Pokud  zastavíte válku, prezident Zelenskyj tu nebude mít slovo."

2
Vytisknout
3149

Diskuse

Obsah vydání | 26. 9. 2023