12. 9. 2017 / Jan Čulík
Selský rozum - Žlutý baron - Pravda o Andreji Babišovi from Vidlák on Vimeo.
Z filmu jasně vyplývá, že drtivá většina českých občanů, která chce pro Babiše hlasovat, jsou s odpuštěním naprostí idioti. Jestliže jsou frustrovaní nespravedlností, nezákonností a zkorumpovaností České republiky, poskytnutím neomezené politické moci Andreji Babišovi vytvoří v zemi silně autoritářský, mafiánský stát, argumentují tvůrci a své argumenty mají velmi dobře podloženy.
Právě proto má Česká televize stoprocentní povinnost ve veřejném zájmu tento film uvést. Na škodu české společnosti se ho však nejenže rozhodla do vysílání před volbami nezařadit, ale dokonce se snaží jeho tvůrcům bránit v tom, aby ho po České republice soukromě promítali!
Film velmi závažným způsobem dokumentuje, že Andrej Babiš si udělal z České republiky pašalík, kdy jeho jediným cílem je shromažďovat majetek a moc.
Základním Babišovým principem je podle filmu Selský rozum asset stripping, tunelování, a lhaní. Podniky, s nimiž spolupracuje, učiní na Agrofertu zcela závislými. Jakmile se stane, a ony už nemají jiné zákazníky než Agrofert, začne jim zhoršovat finanční podmínky, až je dostane do situace, kdy jim hrozí bankrot. Pak je za pakatel převezme, existují provozy zlikviduje a uzavře a zbývající majetek prodá. Vylidňuje a devastuje tím český venkov.
Film Selský rozum hodnotí situaci na českém a moravském venkově z ekologického hlediska v důsledku Babišových praktik jako šokující. Sedláci, kteří své pozemky kultivovali a milovali, jsou likvidováni a nahrazováni krutým systémem řízeným z Prahy, jehož cílem není majetek kultivovat a rozvíjet, ale vysát z něho co nejrychleji největší množství kapitálu a ten odvézt pryč.
Jakub Patočka, který vystupuje ve filmu jako investigativní reportér, varuje, že tyto praktiky a tyto "podnikatelské" operace, zavádí Babiš nyní intenzivně a celoplošně i v politice.
V devastaci české krajiny Babišovy pomáhají obrovské dotace z Evropské unie. Ty jsou v zemích, jako je Polsko, či Rakousko, omezeny jen na malé farmy a malé zemědělské podniky. V ČR naopak jdou největší dotace obrovským potravinářským kombinátům, jako je Agrofert, které tím obrovským způsobem posilují. Tuto praxi vyjednal Pavel Telička, nyní europoslanec za Ano.
V provozech firem Vodňanské kuře ve Vodňanech už pracují jen zahraniční dělníci z Ukrajiny, z Rumunska a z dalších zemí. Jsou zaměstnáváni prostřednictvím agentur a mafií, která jim rozděluje platy. Čeští zaměstnanci už ve firmě nepracují. Zahraničním dělníkům se platí přibližně 80 Kč na hodinu. Zajímavé je, že pouliční sloupy ve Vodňanech jsou polepeny inzeráty v mnoha jazycích, nabízejícími pomoc vykořisťovaným zahraničním dělníkům. Je prý pravděpodobné, že pracovníkům nikdo neplatí sociální ani zdravotní pojištění, možná prý se neplatí ani daně.
Odborář Josef Středula ve filmu právem poukazuje na to, že tak minimální mzda je likvidační. Stačí, aby zaměstnanec onemocněl - v době nemoci nemůže dostát svým finančním závazkům a po příchodu z nemocnice na něj čeká exekutor.
Drůbežárny, které Babiš převzal, byly zlikvidovány. Drůbeží maso se dováží z Polska nebo z Dánska. Při výrobě Kosteleckých uzenin se používají odřezky masa, které se dříve používaly pro výrobu konzerv pro psy a kočky.
Film nechal analyzovat potravinářskou kontrolou výrobky Babišových provozů ve srovnání s výrobky malého, soukromého řeznictví. Babišovy výrobky byly naprosto nekvalitní.
Kromě Jakuba Patočky a jeho spolupracovnic z Deníku Referendum film do značné míry spoléhá na svědectví někdejšího Babišova spolupracovníka Bohumila Rady, kterého Babiš připravil o firmu Agro Jevišovice. Po veřejných vystoupeních na shromáždění proti Babišovi se Babišovi právníci snaží Bohumila Radu zničit. Bohumil Rada nemůže v České republice najít žádnou právní firmu, která by byla odvážná natolik, že by dokázala hájit jeho zájmy.
Film zaznamenává skutečnost, že v poslední době byly provedeny čistky ve státní Inspekci životního prostředí. V obci Kmotr nedaleko Kroměříže jsou občané obtěžováni znečištěním životního prostředí ze sedmnácti tamějších Babišových udíren. Požadovali na základě petice, aby životní prostředí bylo vyšetřeno. Žádost byla podána, o několik dní později ji úřad místního starosty za hnutí ANO stopl.
Ovládne-li Babiš po podzimních volbách celý státní aparát, bude to pro Českou republiku katastrofa, argumentuje v závěru film. Země se vrátí do padesátých let. Nepohodlné osoby budou zavírány. Už nyní existují precedenty, kdy jsou Babišovým hnutím osoby, které považuje za nepřátelské, systematicky existenčně ničeny.
Toto je shrnutí filmu, který by Česká televize měla ABSOLUTNĚ odvysílat. Že se k tomu nemá, a že se film před volbami snaží potlačovat, je šokující. Přestože může divák mít vůči filmu určitou kritiku. Na několika místech se film prohřešuje proti základnímu principu dokumentaristické práce, že je totiž nepřípustné diváka manipulovat podkreslováním materiálu emocionálním hudebním doprovodem. Vede to k rozmlžení žárnu - sedláka, který si energicky stěžuje na byrokratické překážky od státních institucí, nelze podkreslovat Smetanovou Mou vlastí, protože z objektivního dokumentárního filmu tak vzniká subjektivní, emocionální, stylizovaná báseň. Přestože je film ostře kritický, obsahuje několik hluchých míst. Stopáž 73 minut je příliš dlouhá. Byl by svižnější a přesvědčivější, kdyby byl zkrácen na 60 minut.
Na prvním místě je sporné ale asi to, že film je nelítostně protibabišovsky kritický. Není v něm jediná pozitivní zmínka o oligarchovi. Nevystoupí v něm ani jediný Babišův obhájce, to však je, jak výše uvedeno, tím, že Babiš sobě i svým spolupracovníkům zakázal mít s tímto filmem cokoliv společného. Samozřejmě, že tak film pak vypadá jako jednostranný pamflet. Jenže, a to je nutno tvůrcům přiznat, a je nutno je za to pochválit, veškerá jejich zjištění jsou velmi pečlivě zdokladována. Je vidět, že na filmu pracovali tři roky.
Působí velmi zlověstně pro budoucnost České republiky, že se Česká televize nedokáže odvážit odvysílat tento závažný příspěvek k české politické debatě.
Diskuse