Zatracená matematika, aneb proč má Christopher Nolan pravdu

4. 8. 2017 / Nikolaj Savický

Jako obvykle mystifikujete své čtenáře a snažíte se těžit z jejich neznalosti a lenosti při ověřování elementární faktografie, píše Nikolaj Savický. Shrnutí názoru Sunny Singha z Guardianu jste v článku nazval "Česká média se posmívala kritice, že v Nolanově filmu Dunkirk jsou jen běloši. Kritika měla pravdu". Když odhlédnu od toho, že z Guardianu poslední dobou nekriticky přejímáte i kdejaké očividné hlouposti, přestřelil jste jako obvykle i v kritice českých médií. Proč, o tom se můžete snadno přesvědčit sám. Ale popořádku:

1) Znám bez nadsázky stovky autentických snímků z operace Dynamo. Pouze na jedné jediné z nich, na skvostné portrétní fotografii Sikha sloužícího v britské armádě a uvazujícího si turban, jsem nalezl osobu neevropského vzezření. Tím neříkám, že neexistují další, ale rozhodně nepatří k běžně frekventovaným vizuálním pramenům, zachycujícím průběh operace Dynamo. Pro vysvětlení není třeba chodit daleko.



2) Podle různých pramenů bylo během operace Dynamo evakuováno něco mezi 336 a 338 000 příslušníků britské armády. K nim náleželi také příslušníci tří ze čtyř rot mezkařů jednotky K6 (čtvrtá padla do německého zajetí jinde). Jednalo se vesměs o příslušníky kmenů z území dnešního Pákistánu, i když ne zcela, protože velitelský sbor K6 tvořili zčásti rodilí Angličané, Skotové, Velšané a Irové. Celkový počet evakuovaných příslušníků K6 se pohyboval mezi 1100 a 1200 vojáky ("bílý" velitelský sbor mezi nimi zastoupený můžeme jako statisticky nevýznamný ignorovat). Ona "neevropská tvář" tedy mezi evakuovanými příslušníky britské armády představovala cca každého 330. vojáka. Jinými slovy: z evakuovaných britských vojáků tvořili méně než 0,3 %. Proto je na snímcích z evakuace zahlédnete jen zcela výjimečně (mně se to s výjimkou onoho portrétu nepodařilo). Medaili za statečnost před nepřítelem za operaci Dynamo z nich dostal jediný, Jemadar Maula Dad Chán, což podle jména vypadá na Sikha.

3) Laskarové (z hindského "lashkar", původně arabsky "al-askar", český přepis vidím u Vás poprvé), námořníci z Dálného Východu, skutečně sloužili ve velkém počtu v britském obchodním loďstvu (v tom má Sunny Singh pravdu), ale převážně v Indickém oceánu. V tomto případě tkví jádro pudla v tom, že velká část tonáže britského obchodního loďstva byla před II. světovou válkou trvale dislokována v Číně, Indii a Východní Africe. Doménou laskarů byla služba na lodích ze Singapuru a z indických přístavů, speciálně u Peninsular and Oriental Steam Navigation Company. Nejčastěji se vyskytovali (a najdeme je tam v hojném počtu dodnes) na východoafrickém pobřeží až po Zanzibar, Mosambik a Jihoafrickou republiku. Dokonce i ve Středomoří, kde sloužili o něco častěji než na britských ostrovech, jich bylo ve 30. letech minulého století jen naprosté minimum. V roce 1932, rok poté, co jim byla dovolena služba i na britských ostrovech v ranku "the ordinary seamen" a dokonce i jako "the able seamen", jich byla v britských přístavech evidována jako usedlých asi stovka, v roce 1945 asi jeden tisíc. Sloužili vesměs na dopravních lodích plujících do a z Indie. Většina z nich přitom přišla až v průběhu války.

4) Evakuace od Dunkirku se na jaře 1940 zúčastnilo cca 930 plavidel, na nichž sloužily řádově desítky tisíc námořníků. Mezi dobrovolníky naprosto převažovali rybáři z východoanglických přístavů, mezi nimiž byste tehdy laskara musel hledat se svíčkou o polednách. I kdyby laskarové mermomocí chtěli přispět k britskému válečnému úsilí při evakuaci od Dunkirku, než by se dostali ze Středomoří, Indie a Východní Afriky, bylo by dávno po celé operaci, nehledě k tomu, že je britská koloniální správa potřebovala jinde. Možná se některý z nich evakuace britské armády od Dunkirku opravdu zúčastnil, to se opravdu nedá vyloučit, ale jejich statistické zastoupení muselo být ještě výrazně menší než pákistánských mezkařů mezi evakuovanými vojáky.

Už v 19. století si Britové svých vojáků indického a pákistánského původu velmi vážili (přečtěte si už konečně toho Kiplinga, když nic jiného). Rozhodně je nepodceňovali nebo nepřezírali. V prvním roce II. světové války jich však na evropském válčišti opravdu nenasazovali tolik, aby to hrálo jakoukoliv statisticky významnou roli.

Christopher Nolan určitě nastudoval k operaci Dynamo přinejmenším běžně dostupnou literaturu a prameny. Jistě nestál a nestojí o pověst rasisty a věřím, že není ani zastáncem teorie o nadřazenosti bílé rasy. Jako filmař, aby dal svému snímku punc věrohodnosti, však musel vycházet z dochovaných vizuálních pramenů, především ze známých fotografií a filmových záběrů. Na nich "neevropské" tváře vesměs chybí. Za to ovšem nemůže rasismus fotografů a kameramanů, ale náhoda - a především tetičky pravděpodobnost a statistika. V tomto smyslu je tedy film "Dunkirk" naprosto věrohodný, jeho kritika za rasismus či přehlížení "neevropských" účastníků hluboce mylná a česká kritika této kritiky naprosto oprávněná.

BTW: teprve teď jsem si všiml, že u Sunny Singhova článku je faktická nepřesnost hned v popisku fotografie u titulku. Hovoří se tam o francouzské armádě, nasazené u Dunkirku včetně jejích vojáků z kolonií, ale na snímku jsou výhradně - "Britové"! Francouzi včetně Alžířanů a Maročanů nosili jiné uniformy a přilby. Ten film jsem neviděl a asi ani neuvidím, ale když už tam Sunny Singh chtěl mít zmínku o Francouzích, měl si alespoň vybrat záběr na vojáky ve francouzských uniformách. A tak nějak je to s faktografickou přesností jeho námitek celé.



0
Vytisknout
3369

Diskuse

Obsah vydání | 7. 8. 2017