Studie Merics na průmyslovém veletrhu CeBIT 2015

Německá koncepce „Průmysl 4.0“ pomáhá Číně stát se světovým ekonomickým hegemonem

19. 3. 2015

čas čtení 3 minuty

Německo upevňuje své vztahy s Čínou v oblasti průmyslových inovací. Průmysl 4.0 je pro Čínu odrazovým můstkem: Podle čínských odhadů by průmysl mohl zvýšit svou produktivitu o 25 až 30 procent, píše pro BL Milan Lelek. Z krátkodobého hlediska se jedná o výhodnou dohodu pro Německo. Je ale velmi pravděpodobné, že Německo tak pomáhá Číně pohltit světový trh, tedy i ten jeho.  Znovu stojí za to upozornit, že český průmysl se na ničem podobném nepodílí a pokud, pak jen dodávkami pro vyspělejší ekonomiky. Je předurčen k tomu, aby v budoucnosti paběrkoval.

Jak uvádí Čínská akademie inženýrských věd, v roce 2045 bude Čína z hlediska efektivity a kvality na úrovni předních průmyslových zemí, tedy USA, Japonska a Německa. Jost Wübbeke a Björn Conrad z Mercator, německého Institutu pro čínské studie, avšak zdůrazňují, že některé společnosti budou konkurenty již mnohem dříve. A to i díky spolupráci s Německem.

Čína vybudovala největší zpracovatelský průmysl světa. 2013 dosahovala obratu 2 741 miliard dolarů (v USA to bylo 2 029 miliard dolarů, v Německu 745 miliard dolarů). Nicméně čínská produkční zařízení jsou na mnoha místech ještě zaostalá. Velká část čínské produkce není automatizovaná, natož aby byla digitalizovaná. Doposud připadá na 10 000 čínských továrních dělníků jen 14 průmyslových robotů. V Německu je to 282. Pro zachování ekonomické úspěšnosti potřebuje země obrovsky zvýšit efektivitu a kvalitu na základě technického pokroku. Zvyšující se mzdové náklady signalizují konec předchozího úspěšného modelu „země levné pracovní síly“.

Čínskou ekonomiku čeká obrat

Bude trvat desítky let než čínský průmysl celoplošně dosáhne německé úrovně. Ale to by nemělo německé firmy ukolébávat: Čína nepotřebuje širokou digitalizaci, aby se stala citelným konkurentem. Několik „národních šampionů“ na mezinárodních trzích postačí: velké koncerny, jako je strojírenská odnož Sany nebo producenti elektrických spotřebičů Haier a Hisense se již přes Průmysl 4.0 přilepily na paty německých firem.

Investice do automatizace a digitalizace se zvyšují exponenciálně. Od roku 2005 se investice do zpracovatelského průmyslu, konkrétně do oblasti IT, zdvojnásobily. Prodej senzorů se v Číně zvýšil mezi léty 2009 a 2013 na dvojnásobek. V segmentu průmyslových robotů je dnes Čína největším světovým odbytovým trhem.

Německo je žádoucím partnerem Číny v rámci projektu Průmysl 4.0

Německo nejen že vytvořilo koncepci Průmysl 4.0, ale má také k tomuto účelu odpovídající moderní technologie. V rámci konzultací vlád mezi Německem a Čínou v říjnu 2014 se obě strany dohodly na úzké spolupráci v rámci této koncepce  (tzv. německo-čínské inovativní partnerství).

Německé společnosti mají díky poptávce z Číny unikátní marketingové příležitosti. Zakázkové knihy dodavatelů technologií, jako je Bosch, Kuka, SAP a Siemens jsou díky Číně dobře zaplněny. Zároveň s tím je ale také posilována čínská konkurence. Některé z hlavních čínských koncernů by díky tomu mohly dosáhnou v krátkém časovém období obrovského skoku. To vyvolává v německé politice a ekonomice řadu kontroverzních diskusí.

Více v němčině, angličtině a čínštině ZDE

0
Vytisknout
9713

Diskuse

Obsah vydání | 20. 3. 2015