Češi ve svých postojích k Rusku vůbec neřeší zahraničněpolitickou problematiku

18. 3. 2015 / Jan Čulík

Analytik nových médií Josef Šlerka vydal několik článků, v nichž zkoumá vazby mezi proruskými weby v českém jazyce a jim spřízněnými čtenáři, aspoň jak se projevují na facebooku. Označuje tyto weby ani ne tak jako "proruské", ale jako "antisystémové", a v tom spočívá jádro problému. Je jím, jak to zde neustále opakujeme, ideologické vidění. Česká veřejnost, ať je proruská či prozápadní (proamerická), není zdá se v drtivé většině schopna vnímat fakta taková, jaká jsou, ale přiřazuje se do jednoho nebo druhého tábora podle ideologické zaujatosti. Fangličkáři, kteří vítají nesmyslný průjezd hrstky amerických vozidel přes české území stejně jako osoby, které proti tomuto průjezdu protestují, absolutně nezohledňují to, co je, ale jednají podle svých utkvělých ideologických představ.

Proruské servery jsou "antisystémové" velmi omylně, protože vnímají Putinův režim v Rusku jako antiautoritářský protiklad vůči "utlačitelskému kapitalismu", který ovládl Českou republiku, se všemi nespravedlnostmi, které to doprovází. Potíž je, že kdyby stoupenci těchto "antisystémových" serverů někdy navštívili Rusko, velmi rychle by zjistili, že cokoliv proputinovské je tam velmi prosystémové a antisystémová opozice se nedovoluje. Proto vnímat proruské postoje jako "antisystémové" je komické. Dnešní ruský pravicový kapitalismus je dost podobný českému, jen je ještě o hodně brutálnější.

"Antisystémový" je postoj, který racionálně a důvodně kritizuje jak Západ či USA, tak Rusko.

Potíž je, že velká část dnešní české veřejnosti zdá se opravdu není schopna vnímat fakta podle toho, co sama znamenají, ale přiřazuje je podle toho, čemu jsou třeba jen vzdáleně podobná, k existujícím domácím diskursům. Takže analýza, která poukazuje na znepokojujícím způsobem agresivní postoj Ruska na ukrajinském území, přestože je také kritická vůči americkým postojům, bude občany, zvyklými na metaforické vnímání skutečnosti, považována za součást pražského establishmentového, nekriticky prozápadního diskursu. A obráceně: co sympatizuje s agresivním Ruskem, je vnímáno mnohými občany jako pozitivní a "revoluční". Netuším, čeho tím občané chtějí dosáhnout, snad jen hospodské ventilace své frustrace z domácích českých poměrů. Jak je ale od jejich frustrace z domácích českých poměrů osvobodí agresivita ultrakapitalistického a ultrapravicového režimu Vladimíra Putina, není známo.

0
Vytisknout
3328

Diskuse

Obsah vydání | 20. 3. 2015