Kolona, kordon, opona

18. 3. 2015 / Karel Dolejší

Českou republikou na přelomu března a dubna projede americká vojenská kolona s pěti sty vojáky a sto dvaceti vozidly. I při deklarovaném záměru vrátit se z cvičení v Pobaltí po vlastní ose místo po železnici mohli obrněnci v klidu projet do Německa přes jižní Polsko, kdosi však rozhodl, že mají cestovat přes české území. Veřejný poprask, který proto vypukl, poskytuje vynikající příležitost k sondě do útrob českého veřejného diskursu.

Veřejnost se rozpoltila na ty, kdo nad kolonou jásají, ačkoliv současně litují, že nezůstane, a jiné, kteří se vztekají, že si někdo vůbec dovolil kolonu vyslat, přičemž naznačují, že by tu prý mohla po sovětsku "dočasně" setrvat a zřídit české základny, které NATO nechce - pročež se horempádem sepisují petice proti imaginárním základnám. Škoda jen, že čeští bojovníci za mír petici nepředložili k podpisu generálnímu tajemníkovi NATO Jensu Stoltenbergovi, jenž svého času ostře kritizoval americký program protiraketové obrany. Jsem přesvědčen, že by ji také podepsal. A dost možná i mnozí jiní v centrále NATO, často ovšem z úplně jiných důvodů...

Projíždějící vojenská kolona stejně jako bludný Ahasvér bezpečnost Česka nijak nezvýší - a pokud byla zamýšlena coby "demonstrace síly", pak tedy bylo radno demonstrovat, kde o to lidé vesměs skutečně stojí, čili v Pobaltí a Polsku. A ani tam nebylo nutno cpát obrněnce s americkými vlajkami pár metrů k ruské hranici. To je stále modus operandi slabošského chvastouna Baracka Obamy, jenž neustále kušní, ale když má dojít na činy, hledá, na koho z kolegů se vymluvit. Tak i s pomocí spojencům.

Jednotky NATO ve spojeneckých zemích, které o to stojí, prostě mají být přítomny, to se na patřičných místech, jimž je zpráva určena, tak jako tak nepochybně dozvědí. Cirkusová představení znamenají naproti tomu poněkud jiný žánr než teorie odstrašení. A cirkusové představení v České republice, to už je skoro stejný omyl, jako plánovat za zády veřejnosti radar v Brdech. Veřejnost se ještě více rozdělí a věcné debatě o bezpečnostní politice se nepřiblíží ani o píď, daleko nejspíše se jí opět na hony vzdálí.

Tím ovšem nechci říci, že lapálie s průjezdem kolony má srovnatelné parametry jako starší plán na výstavbu strategicky důležité základny. Naopak, bije do očí, že 12 000 ruských vojáků "dočasně" umístěných na Ukrajině nechává české mírotvorce naprosto v klidu, zato však tíž lidé doslova zuří nad pětistovkou Američanů, kteří tudy jen projedou. Připomíná to poněkud chování jistého typu sociálně znevýhodněných nájemníků, kteří mocně uklízejí tím způsobem, že veškerý odpad vyhrnou za práh a více se o něj nestarají. Zmizí-li problém z očí, přestane pro ně existovat. Pozoruhodný rozhled, mezinárodní solidarita s obětí agrese a analytický přístup českých bojovníků za mír k problémům bezpečnosti v Evropě vyvolávají můj neskonalý obdiv.

Tolik kolonoskopie veřejné debaty o koloně. Zbývá prozkoumat perspektivy.

Jak vědí znalci vojenské historie, zásluhy o vojenské využití kolony se strategickým přesahem náleží zejména Napoleonovi, zatímco ve starém Rakousku se tou dobou propagovalo využití kordonu. V době, kdy Českem bude projíždět americká kolona, východní Ukrajinou prochází od severu k jihu právě kordon. Vadí kordon stejně, jako kolona, nebo ne? A vadil by, kdyby se táhl po březích Dněpru? Po polské hranici? Při Čiernej pri Čope? Toť otázka mnohem zajímavější než ta, zda se nám tu neusadí kolona. (Víme, že se neusadí.)

Pokud se situace v Rusku rychle nezmění, čemuž ovšem vůbec nic nenasvědčuje, jediným způsobem jak se vyhnout pokračování kordonové strategie po celé dlouhé východní hranici NATO, strategie, jež pravidelně vede k porážkám, je spustit novou železnou oponu - až do chvíle, kdy Moskva kvůli ekonomickému úpadku zcela ztratí vliv ve Střední Asii. Až jí konečně dojde, že Evropa opravdu nikdy neměla v plánu na Rusko útočit a vyplýtváním enormních zdrojů na zbrojení a válčení si Rusko vlastně podepsalo rozsudek smrti.

Avšak ke zmíněné úvaze českou veřejnost nepřivede ani "létající kolona", ani mávátka jejích příznivců, ani letáky odpůrců, ba ani odvážná sokolská výprava za dobytím severního pólu - protože i v ní, jak známo, má vždycky pravdu náčelník.

0
Vytisknout
9666

Diskuse

Obsah vydání | 20. 3. 2015