Soumrak demokracie a úsvit rasismu v Izraeli?

25. 11. 2014 / Daniel Veselý

Zastánci „jediné demokracie na Blízkém východě“ nejen z tuzemských luhů a hájů, kteří s gustem velebí izraelskou demokracii a s patetickou nenávistí zatracují jeho v temném středověku dlící arabské sousedy nehledě na skutečnost, že většina z nich je nevrtkavým klientem Spojených států, a proto pro Izrael nepředstavují ohrožení jeho existence, budou mít od nynějška nemalý problém. Jak jinak mohou vysvětlit iniciativu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, kdy byl po hlasování členů vlády v poměru 14:7 schválen vysoce kontroverzní návrh zákona ZDE, který oficiálně definuje Izrael jako židovský národní stát, a ostrakizuje tak téměř dva miliony svých občanů muslimské a křesťanské víry, tedy zhruba pětinu své populace. Není tudíž divu, že se proti tomuto zákonu vyslovilo sedm členů Netanjahuovy vlády, kupříkladu holubičí ministryně spravedlnosti Cipi Livniová, kteří varovali, že zákon by zohledňoval pouze národní práva izraelských Židů.

Lidskoprávní organizace počítaje v to B'Tselem tento krok označily přímo za rasistický ZDE . S návrhem zákona, který nejdřív musí projít Knesetem, Netanjahuova přišla zrovna v době, kdy po krátkém oddychu prudce vzrůstá tenze mezi Izraelci a Palestinci, a také mezi Palestinci žijícími v Izraeli.

Podle četných kritiků včetně Nejvyššího státního zástupce Jehudy Weinsteina návrh zákona oslabuje deklaraci nezávislosti Izraele ZDE , ve které se píše, že nový stát má být „založen na principech rovnosti, spravedlnosti a svobody … a musí zajistit naprostou sociální a politickou rovnost pro všechny své občany nehledě na náboženství, rasu a pohlaví“. K naplnění litery této deklarace však v Izraeli nikdy nedošlo a arabská menšina měla a stále má druhořadý status. Oponenti návrhu zákona včetně několika členů vlády vyjádřili rovněž obavy, že přijetím kontroverzního zákona bude narušena demokratická povaha Izraele.

Premiér Netanjahu kritikům vzkazuje, že je nutné návrh zákona přijmout, protože lidé začali pochybovat o Izraeli coby „židovské domovině“ či „národním státu židovského lidu“, což má tento návrh potvrdit.

Bohužel neustále se zhoršující bezpečnostní situace primárně na Západním břehu, kde izraelská armáda zranila desítky Palestinců protestujících proti okupaci ZDE , a v Izraeli (Gaza zůstává tradičně v polovičním zatemnění, dokud nedojde k periodickému „sekání trávníku“, přestože tam byl nyní izraelskou armádou zabit jeden Palestinec ZDE ) se případným přijetím diskutovaného návrhu zákona může vyhrotit a vést k nepředvídatelnému konfliktu.

Aktuální kolotoč násilností vyvolala policejní střelba na palestinského teenagera ve východním Jeruzálemě, který byl vážně zraněn, píše izraelský profesor politologie Neve Gordon ZDE. O několik dní později došlo k masakru židovských věřících, který spáchali Palestinci Udaj a Ghasán abú Džamálovi. Ti v jeruzalémské synagoze zavraždili pět Izraelců, i když velice dobře věděli, co bude následovat – byli na místě zastřeleni a jako obvykle přišla řeč na kolektivní vinu Palestinců, jež je třeba nemilosrdně ztrestat – obnovením praxe spočívající v destrukci domů rodin útočníků a jejich příbuzných, násilnými raziemi, zatýkáním a ponižováním, dále pak výstavbou nových bytových jednotek na okupované půdě – jde opět o shnilé ovoce desítky let trvající brutální okupace, která jen plodí další násilí a kruh se uzavírá.

Jestliže mediálně a ideologicky „vděčná“ vražda pěti Izraelců, kterou prezident palestinské samosprávy Mahmúd Abbás odsoudil, zaplavila média, usmrcení ZDE a zranění Palestinci prodlévají spíš v přítmí sdělovacích prostředků.

Redaktorka izraelského deníku Haaretz Amira Hassová pokládá znepokojující otázku – proč jsou ti, kdo odsuzují vraždu izraelských civilistů nyní zticha ZDE? A sama si odpovídá: „Protože sdílejí beznaděj a vztek, jež bratrance Džamálovy donutily zaútočit na modlící se Židy v synagoze – cítí se být pod útokem: Izrael na ně neustále útočí všemi prostředky, které má k dispozici.“