Merkelová opouští ostpolitiku vůči Rusku

26. 11. 2014

Projev Angely Merkelové, který pronesla v Austrálii po dlouhém rozhovoru s Vladimírem Putinem, se možná stane signálem zásadní změny v evropské geopolitice, píše v deníku Guardian Natalie Nougayrède, bývalá editorka francouzského deníku Le Monde. Stručně řečeno: Německo ustupuje od ostpolitiky, která byla motorem jeho diplomacie po dlouhá desetiletí. To může pozměnit mocenskou rovnováhu sil v Evropě. Putinova rozsáhlá síť "lidí, kteří Rusku rozumějí" a straní v Německu ruským zájmům, bude nyní zřejmě pod silným tlakem. Také to ovlivní německo-americké vztahy.

Merkelová v Austrálii nejprve hovořila o tom, jak evropské mocnosti omylem vstoupily do první světové války, protože nebyly schopné přijmout kompromisy a arogantně věřily ve svou vojenskou nadřazenost. Znělo to jako Putinova taktika na Ukrajině. Pak hovořila o projektu Evropské unie, který vznikl po konfliktech dvacátého století "na základě víry v stmelující dopad sdílených hodnot". Varovala ale: "Existují ještě síly, které ještě věří v údajný zákon silnějšího a ignorují sílu práva". "Rusko považuje jednoho ze svých sousedů, Ukrajinu, za součást své sféry vlivu. A to všechno po hrůzách dvou světových válek!" Byla rozčílená.

V roce 1969 zahájil sociálnědemokratický kancléř Willy Brandt dialog se Sovětským svazem a NDR, ve snaze narušit dědictví jaltské konference z roku 1945 prostřednictvím hospodářských a diplomatických styků. Merkelová strávila své mládí v NDR a velmi dobře zná svět KGB, z něhož Putin pochází. Stala se kancléřkou v roce 2005 poté, co Gerhard Schröder podporoval Putina během irácké války a ohledně otázek týkajících se ruského plynu. Schröder, který se stal šéfem jedné z firem Gazpromu vEvropě, oslavil letos své sedmdesáté narozeniny tím, že pozval Vladimíra Putina na svůj narozeninový večírek a na veřejnosti ho po anexi Krymu objal. Schröderovy roky přivedly německou ostpolitiku k cynickému vrcholu.

Merkelová řídí německo-ruské vztahy, v nichž hraje byznys významnou roli. Proto hrála zásadní roli při přesvědčování Evropy, aby jednotně přijala protiruské sankce. Německo je nejvýznamnějším hospodářským partnerem Ruska v Evropě. Putin dobře ví, že Snowdenova odhalení o americkém špehování evropských občanů obnovila v Německu protiamerické nálady. Jenže i když Němci reagují díky vzpomínkám na špehování od Stasi na americké špehování od NSA velmi citlivě, ze stejných historických důvodů reagují velmi hněvivě i na otevřenou ruskou propagandu o Ukrajině. Podle průzkumů veřejného mínění si myslí 80 procent Němců, že se Rusku nedá důvěřovat. Putinovo konstatování, že chápe Hitlerův pakt se Stalinem z roku 1939 také nebylo přijato v Německu zrovna pozitivně.

Nový záporný postoj Německa vůči Rusku přijme s uspokojením Polsko a pobaltské země stejně jako Gruzie, kde vládnou silné obavy z ruského adventurismu. Německý prezident Joachim Gauck, bývalý východoněmecký disident, hovořil o tom, že Německo má morální povinnost zaujímat vůči světovým problémům jiný než jen hospodářský přístup.

Avšak nový ostražitý postoj Merkelové vůči Rusku bude mít na německé domácí scéně problémy. Množství německých stoupenců Ruska, kteří "Rusku rozumějí", je velmi vlivné. Těžko bude přesvědčit i italskou průmyslovou lobby. Středoevropské země jsou rozděleny, Putina podporuje maďarský premiér Viktor Orbán a dokonce i někteří čeští činitelé. Co se týče Francie, mnoho bude záviset na tom, jak Hollande zvládne trapný prodej válečných lodí Mistral Rusku.

Evropa si bude muset nově definovat svůj strategický přístup k velkému východnímu sousedu, který je na tom hospodářsky špatně a v němž hraje nyní obrovskou roli militaristický nacionalismus. To nebude jednoduché. Bude zapotřebí nalézt řešení jak neutralizovat Putinův úmysl rozdělit východní Evropu mezi východ a Rusko. Merkelová ve svém projevu varovala, že to bude složité.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
14073

Diskuse

Obsah vydání | 1. 12. 2014