Protesty proti minulému režimu zotročeným lidem nepomůžeme

19. 11. 2014 / Boris Cvek

S jistou melancholií jsem si poslechl (přes Youtube) včerejší vystoupení Jaroslava Hutky na Koncertu Znovu 89, kde oznámil, že v americkém Senátu bude odhalena busta Václava Havla a že k tomu bude Glen Hansard zpívat Hutkovu píseň Havlíčku, Havle.

Když totiž Hutka tu píseň o střetu Havlíčka či Havla s mocnými pány začal sám zpívat na tom Václavském náměstí, nemohl jsem se zbavit pocitu jakési nepatřičnosti, nesouzvuku s náladou ve společnosti i ve světě. Před 25 lety to bylo jasné: mocní páni byli vůdci KSČ, mafiánské organizace, ovládající celou společnost. Kdo jsou ti mocní páni dnes? Dnes kdy více než 35 milionů lidí na světě žije v otroctví…

Nějak se mi to spojilo s kapitolou, kterou jsem včera shodou okolností četl ve fascinující knize S. Mukherjeeho The Emperor of All Maladies: A Biography of Cancer a která pojednává o prvních objevech, naznačujících, že rakovina může být vyvolána chemickými látkami (karcinogeny). Jedno z prvních takových pozorování učinil britský lékař Sir Percivall Pott v druhé půlce 18. století, kdy bylo běžnou praxí, že malí chlapci (už od věku čtyř let) z velmi chudých rodin či sirotci pracovali jako levní kominíci a polonazí lozili v komínech, aby je vymetli. Pott si všiml epidemie jinak vzácné rakoviny šourku, kterou trpěli výlučně tito chlapci, a vyvodil z toho, že saze mohou být rakovinotvorné.

Prosazením zákonů, zakazujících práci dětí (jako první tzv. Chimney Sweepers Act z roku 1788 zakázal tuto de facto otrockou práci vykonávat chlapcům pod osm let věku, naprosto zakázaná byla až v roce 1875), se podařilo toto strašlivé onemocnění vymýtit. Volná ruka trhu s tím samozřejmě nic udělat nechtěla, jenom si na likvidaci těch dětí (rakovina šourku nebyla zdaleka jediný život ohrožující problém, kterým trpěly) mastila kapsu.

Mocní páni nemusí být jen komunisté v totalitním státu, mocnými pány mohou být i otrokáři nebo kapitalisté, kteří vykořisťují své zaměstnance – a člověk se těžko brání pocitu, že třeba v Číně jsou mocní komunisté de facto kapitalističtí kořistníci a otrokáři. Může to být ale i věrchuška nějaké nedemokratické monarchie, které američtí senátoři a proameričtí ministři zahraničí České republiky poskytují politickou, ba dokonce i vojenskou podporu. Chápu, že reálná politika je složitá věc, že dějiny jsou cynické a absurdní, étos boje proti mocným pánům ve jménu pravdy a spravedlnosti by však neměl jít jen tak do prázdna nebo k posvěcení jiných mocných pánů. Hledejme vykořisťované, utlačené kolem sebe a ten étos dejme do jejich služeb.

Můžeme si být jisti ovšem tím, že protesty proti minulému režimu jim nepomůžeme. A když jim nepomůžeme, nepomůžeme ani současnému režimu, pokud to má být režim stabilní, inkluzivní, spravedlivý, režim, hlásící se k ideálům Hutkovy písně. Vzrůst sociálního napětí naopak může vést k tomu, k čemu vedl neregulovaný kapitalismus 19. století: k nástupu totalit.

Podrobnosti k rakovině šourku u zotročených dětí v Británii za vlády kapitalismu volné soutěže.

0
Vytisknout
6212

Diskuse

Obsah vydání | 19. 11. 2014