Sametová neporozumění

19. 11. 2014 / Daniel Veselý

Také mne neminula předvčerejší masová onanie rozlícených davů, na něž prezident Zeman působil jako rudý hadr na býka, nicméně mne pobavily žabomyší půtky související s celým tyjátrem. Chtěl bych uvést jen několik svých postřehů k hedonistickým oslavám listopadových událostí před čtvrtstoletím, protože to vydatně uskutečnili jiní.

Překvapilo mě, že někteří demonstrující na Národní třídě kromě červených karet – podobni zfanatizovaným maoistům za kulturní revoluce v Číně – v rukou drželi také transparenty s výrazy díků podobiznám Ronalda Reagana a Margaret Thatcherové.

Pochybuji, že si někdo z rozlíceně vajíčkového davu uvědomil, že výše jmenovaní politikové naopak demokratizační změny ve východním bloku Moskvy svou agresivní militaristickou rétorikou, ale i konkrétními skutky, torpédovali ZDE a zkomplikovali ZDE.

Margaret Thatcherová 23. září 1989 v rozhovoru s Michailem Gorbačovem prohlásila, že si váží jeho snah ohledně podpory politických změn ve východním bloku. Svěřila se ale, že v zájmu Velké Británie a západních zemí není znovusjednocení Německa, což automaticky znamenalo, že nemají účast na zhroucení Berlínské zdi, a tím pádem ani na demokratizačních procesech v sovětských satelitech s tím, že by tento vývoj „podkopal stabilitu celkové mezinárodní situace a mohl by představovat ohrožení bezpečnosti západních zemí“. V zájmu západního světa podle barončiných slov nebylo zrušení Varšavského paktu a dokonce ani dekomunizace východní Evropy, což, jak Thatcherová podotkla, odpovídalo stanovisku i tehdejšího amerického prezidenta a udržovatele reaganovského politického kursu George Bushe seniora. Gorbačov naopak opáčil, že by socialistické země měly o svém osudu rozhodovat samy a že Moskva tyto procesy nebude mařit, ale naopak podporovat.

Ronald Reagan od svého nástupu do úřadu amerického prezidenta zvolil mimořádně agresivní postoj vůči hospodářsky kolabující Říši zla a vyburcoval ze snu sovětské jestřáby. Podle diplomata, politického poradce a experta na dějiny a politiku Sovětského svazu George Kennana pád „komunismu“ ve východní Evropě Reagan oddálil a studenou válku nevyhrál ZDE.

Pitoreskní je fakt, že zatímco Národní třída pod taktovkou českých a zahraničních politiků i celebrit vřela nenávistným klokotem proti „komunismu“, oba jejich hrdinové s díky na transparentech roky podporovali to nejhorší, co z „komunismu“ kdy mohlo vyrašit – Pol Pota ZDE a jeho Rudé Khméry ZDE.

Naopak progresivní latinskoameričtí lídři, jako je bolivijský prezident Evo Morales, který nedávno opět obhájil svůj prezidentský post v demokratických volbách, nebo ekvádorský prezident Rafael Correa, jenž se odvážil ze země vyhostit americkou vojenskou základnu a dopustil se vážného zločinu tím, že zvedl daňové zatížení korporací a velkých firem, si na transparentech vysloužili zuřivý škrtanec. Jejich osud postihl též kontroverzní osobnosti, nicméně podle stejného ideologického mustru, který nedokáže rozlišit mezi progresivní levicí a autoritářstvím – Fidela Castra a Che Guevaru.

Je silně groteskní, že tvůrci těchto transparentů vyzvedávali západní lídry, kteří během studené války chtěli udržovat teplo statu quo a tužby lidí na východ od železné opony je nikterak ze spánku nevyrušovaly, jako bořitele komunismu. Demonstrující ale stejně jako prezidentovi Zemanovi dali „červenou“ interesantním osobnostem, o jejichž činnosti zjevně neví ani zbla, když je hodili do stejného pytle s autoritářskými bubáky.

Co je ale horší – české sdělovací prostředky v čele s veřejnoprávními médii, alespoň podle mých informací, nedokázaly geopolitické změny v Evropě na přelomu 80. a 90. let veřejnosti patřičně objasnit; a proto opět selhaly utužujíce chorobnou mytologii, která tyto zlomové události nadále obestírá.

Jestliže někdo skutečně pohřbil represivní režimy v Československu, východním Německu, Polsku, Maďarsku, Bulharsku a částečně v Rumunsku byl to ze značné míry sovětský lídr Michail Gorbačov, jenž dal v 2. polovině 80.let zelenou emancipačním politickým změnám v těchto státech – a nikoliv západní lídři, kterým česká i západní média propůjčila falešnou gloriolu.

0
Vytisknout
8024

Diskuse

Obsah vydání | 20. 11. 2014