Evropští politikové se začínají obávat vlivu Ruska v zahraničí

18. 11. 2014

V pondělí o této situaci jednali bv Bruselu ministři zahraničí EU poté, co německá kancléřka Angela Merkelová přednesla své dosud nejrobustnější a nejpesimističtější veřejné odsouzení Vladimíra Putina. Varovala, že Kreml se snaží šířit svůj vliv nejen v bývalých sovětských republikách Gruzie a Moldova, ale také v Srbsku a v Bosně.

Ministři zahraničí EU se rozhodli zmrazit kapitál několika dalších separatistických předáků na východní Ukrajině, podporovaných Moskvou, avšak další sankce proti Rusku zřejmě budou zavedeny až v novém roce.

Moskva zaznamenala podstatné úspěchy při prosazování svého vlivu v Maďarsku, jehož vláda si vyjednala s Ruskem tajné půjčky, poskytla kontrakty na výstavbu jaderných elektráren ruskému státnímu atomovému konglomerátu a kde před čtrnácti dny maďarský parlament schválil navzdory Bruselu důležitý ruský ropovod do Evropy.

Ve svém zahraničněpolitickém projevu v australské Sydney v neděli po summitu G20 byla Merkelová nesmírně pesimistická ohledně Putinovy politiky a jeho chování. Nedomnívá se, že bude možné přimět Rusko, aby změnilo svou strategii.

"Není to jen Ukrajina. Je to také Moldova, je to také Gruzie," řekla Merkelová. "Pokud to takto bude dál pokračovat, budeme muset jednat o Srbsku a o státech na západním Balkánu."

Bylo to poprvé, co nějaký evropský politika varoval, že se Putin snaží přetáhnout balkánské státy na svou stranu v zhoršujícím se konfliktu mezi Moskvou a Bruselem.

Evropská unie se nepodrobí tlaku Ruska, řekla Merkelová. "Jinak bychom museli říct: Jsme příliš slabí, podívejte se, lidi, nemůžeme víc dělat, musíme se nejprve zeptat v Moskvě, zda smíme. Ale tak tomu bylo 40 let a já opravdu se do té doby nechci vracet."

Pesimismus Merkelové byl zvlášť pozoruhodný vzhledem k tomu, že s ním v Austrálii hovořila po dobu čtyř hodin v soukromí bez tlumočníků a asistentů, až do 1.30 ráno. Poté Merkelová řekla, že "nic se nezměnilo".

Západoevropští a američtí politikové se obávají, že Moskvě se daří úspěšně přesvědčovat, zastrašovat nebo uplácet některé evropské země, aby podpořili ruskou expanzionistickou politiku. Nejzjevnější je to v Budapešti, kde tamější premiér Viktor Orbán se ostře staví proti protiruským sankcím EU a uzavírá dohody s Ruskem. Ostrým kritikem ruských sankcí je i šéf slovenského státu Robert Fico. Slovensko i Maďarsko plně závisí na Rusku v oblasti dodávek energie. Totéž platí pro Bulharsko a Srbsko a srbská část Bosny a Makedonie také jsou zastrašovány či upláceny Ruskem.

V červenci Viktor Orbán odsoudil západní demokratický model jako zastaralý a selhávající. Poukázal na Putina jako na vzor moderního úspěšného politika. V lednu se Orbán tajně setkal v Moskvě s Putinem, získal od něho úvěr ve výši 10 miliard euro a poskytl Moskvě kontrakty na výstavbu dvou jaderných reaktorů v jediné jaderné elektrárně v Maďarsku. Maďaři to zjistili, až když byla tato zpráva zveřejněna na serveru ruské vlády.

Orbánova vláda nedávno oznámila, že se bude podílet na ruské joint venture a vybuduje část plynovodu Southstream, klíčového projektu, který prosazuje ruský plynárenský monopol Gazprom, aby mohl dodávat zemní plyn do Evropy mimo Ukrajinu. Proti plánu výstavby tohoto plynovodu se ostře staví Brusel, který přiměl Bulharsko a nutí Srbsko, právě vyjednávající o vstupu do EU, aby se na projektu nepodílely.

Putin minulý měsíc navštívil Bělehrad, kde mu uspořádali vojenskou přehlídku. Dodávky energie Srbsku a už existující srbské dluhy za ruský plyn Rusové používají jako nástroj k přesvědčení Srbska, aby se podílel na výstavbě plynovodu Southstream. Srbové rozhodnutí odkládají a hrají o čas. Brusel Srbsko varuje, že pokud by schválilo ruský projekt Southstream, zkomplikovalo by to vyjednávání o vstupu Srbska do EU.

Podrobnosti v angličtině ZDE