Miloš Zeman médiem české nekritičnosti

19. 11. 2014 / Bohumil Kartous

Sejít se Národní třídě s červenými kartami a výzvou k diskusi s Milošem Zemanem je plnoprávný projev občanské nespokojenosti. Taková je demokracie. Házet na Miloše Zemana vajíčka v okamžiku, kdy na výzvu přistoupí a chce vést dialog, je nedůstojnou parodií na občanskou nespokojenost. Nejen že takové jednání dialog popírá, podporuje úvahy, že neprotestují nespokojení občané, ale najatá lůza. Podporuje ty, kdo nekriticky hájí Zemana, byť ho nekriticky hájit nelze (a koho ano).

Na jedné straně tak stojí lidé (a velká část médií), kteří si vytvořili k Zemanovi emocionální odpor, což je samo o sobě nepřekonatelnou překážkou objektivity, a na straně druhé jsou ti, kdo tento odpor vnímají a považují za otázku cti postavit se na Zemanovu obranu. Samozřejmě nekriticky.

Taková „diskuse“ se pak pochopitelně odehrává v zájmu boje o pozice, nikoliv na úrovni smysluplných a relevantních argumentů.

Zemanovy kritiky lze najít kdekoliv požehnaně. Britské listy záměrně uveřejňují i článek Petra Žantovského, který k prezidentovi zaujímá stejně nekritický postoj, jen z opačného pólu. Rádi bychom dokumentovali tuto projekci, která ukazuje na nevyvinutý smysl pro odstup a kritické uvažování, jímž tato stále silně posttotalitní společnost trpí. Miloš Zeman se stal jejím výsostným médiem…

0
Vytisknout
5200

Diskuse

Obsah vydání | 20. 11. 2014