Nový design a trvalá chuť ukazovat kontroverzi reality

Skutečnost je vždy složitější

17. 11. 2014 / Bohumil Kartous

Britské listy vycházejí od roku 1996, též ZDE ZDE . V témž roce vznikl i vyhledávač Google. Z původní rubriky, vycházející v rámci jiného portálu, se vydělil svébytný internetový deník. Bylo to v době, kdy byl internet v plenkách a kdy projekty vznikaly a zanikaly v řádech měsíců či let. Je to téměř k nevíře, ale Britské listy jsou tu pořád a pořád zajímají statisíce čtenářů. Dozrál čas obléct je do nového hávu.

Britské listy byl v době svého vzniku něčím, čemu se v poslední době začalo říkat start up. V době jejich vzniku tento termín nikdo nepoužíval, ostatně celý internet byl tehdy jeden velký start up. Webové projekty nejrůznějšího druhy vznikaly a zanikaly, o některých (Alta Vista) by si tehdy nikdo netroufl tvrdit, že je za několik let budou znát jen pamětníci. Vznikly a zanikly projekty, za kterými stály obrovské rozpočty. Britské listy na svém počátku žádný rozpočet neměly a svůj charakter si udržely celých osmnáct let. Za jejich existencí není nic víc než vytrvalost zakladatele Honzy Čulíka a ochota kmenových přispěvatelů, spolupracovníků a donorů, kteří viděli a vidí smysl v tom přispívat do veřejné diskuse tématy a úhly pohledu, které hlavní mediální proud opomíjí.

I Britské listy prodělaly několik zásadních změn. V roce 2001 přišel první redesign, během let přicházeli a odcházeli pravidelní přispěvatelé i čtenáři. Spíše přicházeli než odcházeli. S rozšiřováním přístupu k internetu a také s klesající důvěrou v tradiční média se postupně začala rozšiřovat čtenářská obec a ze stovek nadšenců se stalo statisícové auditorium. Dnes je zcela běžné, že když řeknete Britské listy, většina těch, kteří se zajímají, ví, o čem je řeč.

Děje se tak mnoha okolnostem navzdory. Mediální mainstream v České republice se nikdy úplně nesmířil s tím, že je možné dělat zajímavý a inspirativní mediální servis bez početné redakce a pevného finančního zázemí. Dnes řada tradičních médií marně hledá cestu, jak uniknout z pasti zastaralých konceptů a klesajících zisků. Po osmnácti letech se zdá, že cesta, kterou Britské listy nastoupily, je jednou z těch, které mají i v budoucnosti mediálního světa šanci na udržení a rozvoj. Celou dobu přitom stojí na práci jednoho až dvou stálých redaktorů a přízni relativně malé komunity podporovatelů. Žádný business plán, žádná vize o podílech na trhu, žádná perspektiva ovlivňovat veřejné mínění ve prospěch parciálních zájmů. Nic z toho, co tvoří podstatu českých médií.

Na začátku byla potřeba ukazovat odlišnost, alternativní vidění světa okolo a předkládání různých pohledů na tytéž události a fenomény. Potřeba probourat často velmi omezené hranice lokálního českého diskursu a potřeba dát slovo těm, kteří jsou z nejrůznějších důvodů hlavním proudem ignorováni. Nic z toho se samozřejmě neobejde bez kontroverze a chyb, notabene když má takový projekt velmi omezené lidské i finanční zdroje. Jenže právě kontroverze patří k tomu, co umožňuje chápat svět v jeho nejširších souvislostech. A chyba je elementárním prostředkem pro učení, poučení a poznání. Britské listy se ani jednomu nevyhýbají a proto se pravděpodobně těší přízni těch, kdo potřebují více než předžvýkané a simplifikované soudy, aby si dokázali vytvořit vlastní úsudek.

Dlouhá léta měli čtenáři možnost číst v podtitulu Britských listů, že zde najdou to, o čem se jinde nemluví. I v tom se svět do značné míry změnil. Internet poskytuje nezměrné množství zdrojů a je dnes těžké konstatovat, že taková témata existují. Ani Britské listy si už nemohou dělat nárok na takovou exkluzivitu. Co však stále trvá a bude trvat, to je složitá povaha skutečnosti. Skutečnost je totiž vždy složitější, než se na první pohled jeví.

Nový „claim“ v podtitulu Britských listů ohlašuje, že jsme si tohoto faktu vědomi. Nový design ohlašuje, že Britské listy nejsou historickým, ale naopak velmi aktuálním internetovým projektem, jehož koncept neztratil, nýbrž získal na unikátnosti a životaschopnosti. Věříme, že tato změna prospěje nejen samotným „blistům“, ale zejména jejich čtenářům a podporovatelům. Za vaši přízeň, ale i za vaši kritiku jsme rádi. Obojí přijímáme s povděkem a úctou.

0
Vytisknout
8807

Diskuse

Obsah vydání | 25. 11. 2014