O Obamově „prodloužené“ v Afghánistánu

24. 11. 2014 / Daniel Veselý

Prezident Obama rozhodl o tom, že americký kontingent čítající 9800 vojáků bude nadále čelit Talibanu a dalším ozbrojeným skupinám operujícím v Afghánistánu a chránit před nimi afghánskou armádu – a zároveň jí nadále bude poskytovat výcvik. Do konce příštího roku polovina tohoto kontingentu Afghánistán opustí. Zbývající vojáci budou posláni domů do konce roku 2016, aby prezident Obama mohl válku ukončit ještě před vypršením svého mandátu. Spojenci v NATO budou postupovat obdobným způsobem. Tato nová autorizace zahrnuje nasazení amerických bombardérů B-1B, stíhaček F-16 a dronů typu Predator a Reaper, které budou rovněž podporovat afghánské jednotky při bojových misích, jak stojí psáno v listu.

Rozhodnutí o změně mise vyplývá z dlouhodobé a ožehavé debaty mezi zástupci Bílého domu a Pentagonu o její povaze, přičemž Bílý dům protěžuje nebojové aktivity amerických vojáků a Pentagon naopak klade důraz na pokračování v aktivní vojenské misi Američanů v této zemi. Podle autorů článku nakonec převážily hlasy z Pentagonu a generálů velících americké armádě v Afghánistánu. Svou úlohu ve změně strategie Washingtonu hrál za prvé nečekaný postup džihádistů z Islámského státu napříč Irákem a Sýrií a blesková porážka Američany vyzbrojené irácké armády islamisty a za druhé transfer moci do rukou afghánského prezidenta Ašrafa Ghaního, který je mnohem otevřenější co se pokračujícího amerického vojenského dobrodružství v jeho zemi týče než jeho předchůdce Hámid Karzaj. Tolik New York Times.

To znamená, že nejdelší válka v historii Spojených států navzdory předchozím slibům Obamovy administrativy ještě zdaleka nekončí, přestože Bílý dům nebyl za 13 let schopen válkami rozervanou zemi postavit na nohy a dosáhl jen dílčích úspěchů, nezdary a válečné zločiny Američanů, jejich spojenců v NATO a afghánské armády v úvahu nepočítaje ZDE.

Jelikož jde o téměř pozapomenutou válku, o níž naše ani zahraniční sdělovací prostředky příliš neinformují (třeba v souvislosti se zdvojnásobením amerických sil v boji s Islámským státem v Iráku ZDE), nebude na škodu se na současnou situaci v Afghánistánu podívat trochu blíže.

Ve zprávě Podpůrné mise OSN v Afghánistánu (UNAMA) je psáno ZDE, že rok 2013 byl pro afghánské ženy, chlapce a dívky za poslední čtyři léta rokem nejhorším, neboť počet zabitých a zraněných civilistů oproti roku 2012 vzrostl o 14 procent. Amnesty International letos zveřejnila text s emotivním názvem Left in the Dark , který monitoruje dopady vojenských operací jednotek NATO/ISAF v Afghánistánu včetně leteckých úderů, bezpilotních náletů a nočních razií v průběhu let 2009 až 2013 ZDE, během nichž docházelo k usmrcování civilistů, jejich mučení a zmizení a snahám tyto zločiny ututlat. Přestože v uplynulých pěti letech počet civilistů, které o život připravily mezinárodní síly a afghánská armáda, podle autorů studie klesl, hovoříme nejméně o 1800 obětech.

List New York Times 22. listopadu otiskl článek s výmluvným titulkem Hour's Drive Outside Kabul, Taliban Reign ZDE. Jestliže se okupačním vojskům za ta dlouhá léta nepodařilo eliminovat moc tálibů tak, aby neoperovali takřka na dostřel Kábulu, není možné, aby se to podařilo nyní. Dokonce i sovětští okupanti dokázali v 80. letech udržet Kábul a jeho okolí v relativním bezpečí. Vojenskou silou tedy s obrovskou pravděpodobností není možno Taliban porazit.

Existují též projekty, které se snaží řešit konflikt přímo u jeho kořenů, mezi něž patří italský projekt Emergency ZDE, v jehož rámci v Afghánistánu vznikla síť klinik a nemocnic. Iniciátoři projektu se odmítají jakýmkoliv způsobem podílet na násilné vojenské okupaci s mottem, že do jejich zařízení zbraně nepatří. V uplynulých 13 letech se jim podstatným způsobem podařilo zlepšit život obyčejných Afghánců. V gesci projektu Emergency je rovněž podpora diplomatických jednání s podobně zaměřenými organizacemi, nicméně důraz je kladen na to, aby nešlo o aktivity spojené s vojenskými operacemi všeho druhu.

Pentagon na vojenské operace v Afghánistánu pro fiskální rok 2015 žádá závratných 58,5 miliard dolarů ZDE. Tyto finance by se nicméně daly investovat do životně důležitých záležitostí – do zdravotnického sektoru či na dostatečné zásoby potravin pro hladovějící civilisty vyhnané z jejich domovů. Pěstování a produkce opia od zahájení invaze a okupace Afghánistánu Američany a jejich spojenci v roce 2001 dosáhly závratných, ba rekordních výšin. Spojené státy měly naopak adekvátně podporovat místní farmáře v produkci plodin určených ke konzumaci, a takto by se mohla napravit bědná potravinová situace v zemi. I další alternativní řešení palčivých problémů běžných Afghánců přirozeně existují – namísto bombardování civilní infrastruktury je zapotřebí její důkladná oprava a údržba; a obecně je nutno vytvořit důstojné podmínky pro život obyvatelstva příkladně hlubší kooperací iniciativ, jako je Emergency atd.

Obamova administrativa preferuje vojenská řešení řady problémů i v dalších světových regionech. Příkladem budiž „invaze“ několika tisíců amerických vojáků do afrických zemí sužovaných ebolou, zatímco při potírání tohoto onemocnění vynikají kubánští lékaři, Lékaři bez hranic a zdravotnické týmy pod záštitou Africké unie. Řešení problémů různých zemí není samozřejmě univerzální, nicméně militaristický přístup je téměř vždy naopak prohlubuje a pohřbívá jejich kořeny.