Politické Školení Mužstva pro gen. letectva Štefánika

24. 11. 2014 / Miroslav Polreich

Vysoce politicky nezodpovědné a překvapující bylo nedávné prohlášení velitele vzdušných sil gen. Libora Štefánika snažící se alarmovat českou společnost a i vedení státu tím, že zcela neoprávněně dramatizuje současné bezpečnostní prostředí. Požaduje podstatné zvýšení zbrojního rozpočtu, nákupem dalších nadzvukových stihaček. Podívejme se proto s rozvahou a na základě podkladů na skutečnou situaci a bludy pana generála.

Považuje za nedostatečné, když má armáda jen 14 stihaček Gripen

Požaduje dalších 6 strojů. Zdůvodňuje i proč. „Situace se ve světě dramatizuje. Není čas zavírat oči před tím, co nás v budoucnu může p r a v d ě p o d o b n ě čekat. Situace se ve světě nebude zklidňovat, to je pouze sen.“ Máme tak jednoduchou a v podstatě kategorickou vizi, kterou naštěstí pan generál není oprávněn ji ani vyřknout. Nemá to v popisu práce.

PŠM – poučení prvé

Pokud si pan generál uvědomuje, že žije v demokratické zemi, tak by měl vědět, že tam je postavení armády značně omezené, a to v podstatě na plnění úkolů, které dostává od příslušných politických orgánů státu. Myslím, že jsem se vyjádřil stručně a jasně. Rozvádět netřeba. Chápejme to jako prvé a zásadní poučení.

PŠM – poučení druhé

Není třeba být tak strohý. Podívejme se tedy trochu analyticky na bezpečnostní prostření, do kterého, dosti naivně a bez důkazů se nás pan generál snaží ponořit.

Celková situace ve světě jako celku a v jeho vzájemných souvislostech je jistě velmi problematická. Je snaha hledat řešení, z nichž právě ta militantní se ukázala jako velmi neúčinná a dalo by se říci i kontraproduktivní. Nemusím specifikovat. I v armádě jsou gramotní lidé a dobře mně rozumí. Je opravdu ta situace tak kritická, a jak uvedeno bude horší, anebo je to jen mediální hra vojensko průmyslového komplexu, jak říkal prez. Einsenhower za zvyšování zbrojních zisků, či politická linie krajně pravicových neocons, kterým je to při jejich antiintelektuální neodpovědnosti vlastní.

Podívejme se však na skutečné argumenty, které nás vedou k jinému závěru a to zcela opačnému.

Známá jsou několikerá stanoviska Ruska, chcete li prezidenta Putina, zdůrazňující dialog, kompromis a spolupráci. Ponechme ho však stranou. Podívejme se na reprezentanta USA prezidenta Obamu. Právě nedávno na vrcholném fóru OSN, Valném shromáždění mluvil o stavu světa, jak ho vidí USA a nezůstal jen u toho, načrtl i jistou vizi. Svět je na křižovatce před válkou a mírem, chaosem a integrací, mezi strachem a nadějí. To jsou jeho slova.

A jaká je jeho odpověď? Vidí známky pokroku. Nebezpečí konfliktů se snížilo, chudoba, jako sociální základ destabilizace se rovněž snižuje, informační možnosti se podstatně zvýšily a globální spolupráce obnovuje svůj instituciální systém. Existují však nebezpečenství, které nás vedou ke vzájemné závislosti a tím i k nutné spolupráci.

Doporučoval bych tedy, aby jako obsah příslovečného PŠM bylo i umožnění přístupu k těmto dokumentům nejen mužstvu, ale i velitelskému sboru.

PŠM - poučení třetí

Nemusíme však zůstat jen u názorů a hodnocení. Podívejme se na fakta z poslední doby.

Byla nyní uzavřena dohoda mezi USA a Ruskem, že budou úzce spolupracovat při řešení aktuálního nebezpečí v oblasti Iráku a Sýrie (Islámský stát). Zde je vzájemný zájem zcela souladný a operativní kroky budou koordinovány.

Dokonce sám ministr zahraničních věcí John Kerry oznámil Dohodu o spolupráci zpravodajských služeb a vzájemné sdílení informací. Tím jsme se dostali do oblasti utajovaných informací a to předpokládá stav vzájemné důvěry.

Vzájemná spolupráce však umožnila i snížení amerických výdajů na zpravodajské služby o více než 15 procent, to je skoro o šestinu. Celkový rozpočet ministerstva obrany se také snižuje. Výše vydání na obranu se totiž řídí ne nějakým stanoveným procentem. To svědčí o mnoho věcí jenom ne o zhoršujícím se bezpečnostně politickém prostředí. Porovnejte s kontrastující zprávou naší BIS, která nabádá, že musíme vidět v každém ruském a čínském studentu, obchodníku, vědci, špióna, který nás chce zneužít.

PŠM - poučení čtvrté

Stali jsme se členy NATO a tím jsme se zavázali dle článku 1. Severoatlantické smlouvy - raději ocituji: „Smluvní strany se zavazují, jak je uvedeno v Chartě spojených národů, urovnávat veškeré mezinárodní spory, v nichž mohou být účastny, mírovými prostředky tak, aby nebyl ohrožen mezinárodní mír, bezpečnost a spravedlnost, a zdržet se ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo použití síly jakýmkoliv způsobem neslučitelným s cíli Spojených národů.“

Jiný závazek jsme dle citované smlouvy na sebe nepřevzali. Jak ho plníme a jak v naznačeném směru působíme na ostatní členy aliance? Zde je cesta k řešení sporů a ke stabilizaci politické a bezpečnostní situace. Zde je také prostor pro vyjádření našeho národního zájmu, ke kterému stále hledáme stabilní ukotvení. Tudíž nejenom mezinárodní právo, ale i speciální závazek založený na našem členství v NATO. Doufám, že bychom měli být schopni ho tak chápat. Bohužel má praxe při výchově studentů a někteří z nich měli za sebou již 3x afghánské mise nikdy text Severoatlantické smlouvy neviděli (rozsahem jeden list A4). Zde naše generalita velmi (účelově?) chybuje a má jistě velký prostor k nápravě.

K uvedené věci jsem zpracoval rozbor a dal k disposici „Vojenským rozhledům“ (publikace min. obrany) a bylo mě slušně odpovězeno, že není v politickém zájmu tyto informace tisknout. Moc jsem tomu nerozuměl.

PŠM – poučení páté a závěrečné.

Tendence udržet nás v určité nejistotě a napětí (dokonce články jako „III. světová válka bude – zde jsou pro ni důvody“) je v rozporu s fakty i obecnou tendencí mezi odpovědnými státy.

Spojené státy daly již od dob svých otců zakladatelů svoji existencí jisté možnosti a šanci osadníkům i stanovením humanitárních pravidel soužití. Byla to cesta dlouhá složitá (indiáni, otroci) a ne vždy v souladu s předsevzetím, ale dostaly se do „moderní doby“, kdy způsobily nespravedlnosti (i těch je si prez. Obama v citovaném projevu vědom) a hledá vizi, která není snadná a vyžaduje podmínky důvěry a spolupráce.

Co mu dnes hlavně stojí v cestě – hledání nepřítele (BIS) nabádání ke strachu a nedůvěře (různá, i naše media a vždy bojovní neocons), dokonce s použitím r u s o f o b i e, a to i v době, kdy je vzpomínáno, že politické a společenské změny ve světě, a to i do naší země, přišly pochopitelně právě z Ruska.

To jsou snahy, které ve své podstatě, jak jsem již naznačil, mají i silný a n t i a m e r i c k ý podtext, Bohužel sem je možno začlenit i nebezpečnou politickou úvahu gen. Libora Štefánika, která by se snad hodila více do doby, kdy získával svoji prvou důstojnickou hodnost (a já byl ministrem obrany degradován).

0
Vytisknout
3131

Diskuse

Obsah vydání | 25. 11. 2014