V důsledku protestů nepojede Karimov do České republiky

13. 2. 2014

tisková zpráva Human Rights Watch

Právě jsme se dozvěděli, že uzbecký prezident Islam Karimov "odložil" svou návštěvu Prahy, která měla být zahájena 20. února. Došlo k tomu po kampani třiceti organizací, včetně organizace Human Rights Watch, které požadovaly, aby Karimovova návštěva v ČR byla zrušena. Oznámení je dobrá zpráva pro všechny, kteří jsou znepokojeni porušováním lidských práv v Uzbekistánu, napsali pracovníci Human Rights Watch Andrew Stroehlein a Steve Swerdlow.

Původně nás překvapilo, že český prezident Miloš Zeman Karimova pozval, vzhledem k tomu, jak otřesně jsou v Uzbekistánu porušována lidská práva. A i jestliže je toto nejnovější rozhodnutí pouze diplomatickým vycouváním z dilematu, je to v každém případě pozitivní vývoj.

Drastická situaci lidí v Uzbekistánu se však nemění. Budou dále čelit systematickému mučení v policejní vazbě a ve věznicích. Obránci lidských práv, novináři a jiní pokojní aktivisté jsou tam dál vězněni z politicky motivovaných příčin a tisíce lidé je také zadržováno prostě proto, že praktikují své náboženství.

V Uzbekistánu není žádná svoboda projevu ani shromažďování.

Vláda dál každoročně uzavírá stovky středních a vysokých škol a dalších institucí a nutí více než milion dětí a dospělých sklízet bavlnu buď zadarmo, anebo za minimálmí mzdu.

Avšak aspoň nebude moci Karimov vystoupit ve zpravodajství uzbecké televize a ukazovat, jak silně je respektován mezinárodně, když tomu tak není. To je určitý malý úspěch.

A ještě důležitější je, že tento úspěch přináší uspokojení mnoha lidem v Uzbekistánu a v uzbecké společnosti obecně, která nyní zaznamenala příklad toho, jak lze efektivně vyvíjet nátlak - v demokratické společnosti a na vládu, která pružně reaguje, jako to učinila vláda v Praze - a dojde ke změně. Toto vědomí, že občan může mít vliv, je nesmírně důležité, protože Uzbekové často mají pocit, že nemají žádný vliv na svou společnost, na svou vládu, na svou budoucnost...

Tato drobná epizoda dokazuje, že tomu tak není a že bez ohledu na to, kolik času uplynulo a bez ohledu na to, jak "strategicky významný" je Uzbekistán, porušování lidských práv jako masakr v Andidžanu v roce 2005 nebude zapomenut. Nátlak funguje, a požadavek, aby se zodpovídal ze svých činů, je správný přístup vůči politikovi, který více než dvě desetiletí odmítá jakoukoliv kritiku v oblasti lidských práv.

Možná se to zdá jen symbolickým vítězstvím, ale pro ty uzbecké aktivisty, kteří v této věci pozvedli svůj hlas, je to nesmírně významné.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
2461

Diskuse

Obsah vydání | 14. 2. 2014