Levice nevítězí ve volbách, protože není dost výrazná

11. 6. 2012

Lidé z téže čtvrti mohou mít radikálně odlišné morální hodnoty, argumentuje velmi přesvědčivě psycholog Jonathan Haidt ve své knize The Righteous Mind (Počestná mysl), píše v deníku Guardian George Monbiot:

Na základě množství vědeckých důkazů Haidt argumentuje, že činíme morální rozhodnutí na základě intuice a nikoliv na základě strategického uvažování. Následně používáme svou schopnost racionálně uvažovat k tomu, abychom našli ospravedlnění pro rozhodnutí, které jsme už učinili. (Mimochodem přesně o tomtéž svědčí ve svých románech Milan Kundera, pozn. JČ.)

Naše intuice je utvářena skupinami či kmeny, k nimž patříme. Morální kód levičáků na Západě je podle Haidta založen jen na třech základech: na principu péče o druhé, nikoliv újmy pro druhé, na principu svobody a nikoliv útlaku a na principu férovosti a nikoliv podvádění.

Konzervativní politikové mají naproti tomu "širší sortiment možností jak získat podporu voličů", protože jejich morální narativ je založen na výše uvedených třech zásadách, ale ještě na dalších: na dichotomii loajalita/zrada, autorita/podvracení autorit, a posvátnost/pošpiňování určitých hodnot. Většina Američanů, tvrdí Haidt, "nechce žít ve státě, který se v první řadě nesobecky stará o druhé lidi".

Podle Haidta nehlasují američtí dělničtí voliči o ekonomických otázkách, ale hlasují "pro své morální zájmy". Haidt argumentuje, že "když se lidé obávají rozkladu své společnosti, chtějí pořádek a velikost národa, nikoliv soucitnou vládu". Proto prý podle něho "američtí dělníci volí konzervativce, stejně jako většina ostatních Američanů".

Haidtovy psychologické závěry jsou velmi pečlivě podloženy vědeckými důkazy, jeho politické závěry jsou však zcela nepodložené a chybné, argumentuje Monbiot.

Jak dokazuje Larry Bartels, profesor politologie na Vanderbiltově univerzitě, politické názory bělošské dělnické třídy v USA se za posledních třicet let skoro vůbec nezměnily. Lidé s nízkými příjmy dnes volí Demokratickou stranu daleko častěji než v minulosti. Politické rozhodování voličů je stále v první řadě založeno na ekonomice. Demokratická strana ztratila podporu pouze mezi bohatšími voliči. "Ekonomický status voličů je nyní významnější než dříve při strukturaci chování voličů při amerických prezidentských volbách."

Hlavním problémem je zcela zjevně účast při volbách. V Americe je tradičně účast při volbách velmi nízká: mezi padesáti až šedesáti procenty při prezidentských volbách a mezi třiceti a pětačtyřiceti procenty při volbách do Kongresu v polovině prezidentského funkčního období. Je tomu tak už od druhé světové války. V Británii také poklesla účast při volbách dramaticky. V roce 1950 volilo 84 procent obyvatelstva, v roce 2010 jen 65 procent.

Z analýzy britského Institute for Public Policy Research vyplývá, že k volbám nechodí hlavně mladí a chudí lidé. "Starší a bohatší lidé jsou vzdělanější... a mají v současnosti při volbách hlavní slovo."

Hlavním důvodem, vysvětluje Institut, je že "v nedávných všeobecných volbách o nic moc nejde", hlavní politické strany "mají velmi podobný program. Největší pokles účasti voličů v Británii - od roku 1997 do roku 2001 - to potvrzuje. V roce 1997 si mladí a chudí mysleli, že když budou volit Tonyho Blaira, je naděje na skutečnou politickou a hospodářskou změnu. Do roku 2001 Blair posunul Labouristickou stranu tak daleko doprava, že mezi konzervativci a labouristy už nebyl skoro žádný rozdíl.

Kdyby měl Haidt pravdu, správnou strategií pro britské labouristy a americké Demokraty by bylo posunout se ještě více doprava, uspokojit touhu voliču po loajalitě, autoritě a nedotknutelnosti hodnot a připojit se ke konzervativcům.

Jenže hlavním problémem není, že by dělnická třída přešla na stranu konzervativců. Hlavním problémem je, že dělnická třída dnes nechodí k volbám, protože není o co hlasovat. Proto je správným řešením pro sociální demokraty posunout se daleko víc do leva a nezdůrazňovat "pořádek a národní velikost", ale soucit a ekonomickou spravedlnost.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
6023

Diskuse

Obsah vydání | 14. 6. 2012