Irská vesnička protestuje proti vládní ekonomické politice. Ale zajímá to někoho?

6. 1. 2012

Obyčejně pokojní lidé ze zapadlé irské vesničky Ballyhea jsou tak rozzuřeni vládní ekonomickou politikou , že chodí každou neděli demonstrovat. Zaznamenal to ale vůbec někdo?

Když autobus zastavil na prázdné ulici, kde jsem vystoupila, píše britská reportérka, řidič se na mě usmál. "Právě probíhá špička," zavtipkoval. "To, že přijel autobus, je tady za celý den nedramatičtější událostí."

Jediné, co lidé vědí o vesničce Ballyhea, je že je v pustině a nic se tam moc neděje. Taxíkář, který mě dovezl do Corku, mě varoval, jak je to tam ospalé. Ale já jsem přijela kvůli jednoduché věci: Ballyhea je možná tichá vesnička, ale rozzuřená.

Obyvatelé vesničky začali každou neděli demonstrovat. Ve vesnici je několik farem, malé sídliště, kostel, benzínová stanice a škola. Demonstrace netrvá dlouho. Vychází od kostela, demonstranti projdou po hlavní ulici, která vede z Corku do Limericku, trvá jim to asi 10 minut, a obrátí se zpět u značky o omezení rychlosti.

Avšak ta demonstrace se koná každou neděli, za slunce, za deště, někdy se jí účastní víc lidí, někdy míň, pravidelně už 43 týdny.

Organizátor demonstrace Diarmuid O'Flynn, říká, že ho inspirovalo arabské jaro, ale těžko si lze představit místo, které je vzdálenější od horka a chaosu Blízkého východu.

Irsku se v devadesátých letech přezdívalo "keltský tygr". Prosperující trh s nemovitosti, podporovaný obrovským půjčováním bank a zahraničními investicemi, spektakulárním způsobem zkolaboval, když r. 2008 uvrhla finanční krize Irsko do drastické recese. "Osobní bohatství bylo zlikvidováno, tisíce lidí se propadly do chudoby, lidi znovu houfně emigrují a nezaměstnanost je příliš vysoká," přiznal v prosinci ministr financí Michael Noonan, když oznámil zvýšení daní a poplatků o 1,4 miliardy liber ve snaze snížit zadluženost Irska ze šokujících 10,1 procent HDP na 8,6 procent. Nezaměstnanost stoupla na 14,4 procenta, ti, kdo nemohou najít práci, odcházejí houfně do zahraničí, příští rok, jak předpovídá Economic and Social Research Institute, odejde z Irska do zahraničí 40 000 lidí.

Avšak mírní demonstranti z vesničky Ballyhea zuří, že vláda zachránila majitele obligací. V roce 2008, když se tehdejší minsitr financí Irska Brian Lenihan obával, že zkolabují banky, poskytl neomezenou garanci, která se vztahuje na většinu obligací, vydaných irskými bankami. Nebyl si zřejmě vědom, co to bude stát. MMF, na druhé straně byl přesvědčen, že by držitelé obligací měli být "upáleni" a měli by zaplatit za své vlastní chyby. Avšak na nátlak z Evropské ústřední banky byla garance obligací dodržena. Morgan Kelly, profesorka ekonomie na University College v Dublinu, uvedla, že skutečné náklady na zadluženost bank dosáhnou 100 miliard euro a varovala: "Irsko čelí hospodářskému krachu."

Demonstranti v irské vesničce Ballyhea mají jediný cíl. Jsou přesvědčeni, že zachraňovat majitele obligací prostě není férové. Čtyřiašedesátiletý Denis McNamara souhlasí. Nikdy předtím proti ničemu nedemonstroval. Je to farmář a podnikatel a jeho podnik měl velké potíže, když se v Irsku rozložil stavební průmysl. Kvůli tomu však nezuří. "Nic nenamítám vůči finančním úpravám ekonomiky, nemůžeme utrácet více, než co vyděláme. Naprosto jsem ale proti vyplácení peněz držitelům obligací - za ně neneseme žádnou odpovědnost. Protestujeme, že vláda, aniž by to s námi konzultovala, garantovala peníze, které banky dluží těmto lidem."

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
6247

Diskuse

Obsah vydání | 9. 1. 2012