Úřady práce budou mít potíže se zvládnutím reforem

6. 1. 2012 / Jiří Hrebenar

Ministr práce a sociálních věcí nedávno v diskusním pořadu Hydepark poděkoval úředníkům úřadů práce za skvělou práci, kterou vykonávají. Ano, jeho děkování bylo namístě. Oni totiž ti úředníci vůbec nemají jednoduchou pozici. Diletantský postoj Ministerstva práce a sociálních věcí v celé reformě je více než jasný. Tento institut není vůbec připravený na reformy a Generální úřad práce jakbysmet. Pracovníci detašovaných pracovišť úřadů práce tak byli nuceni počínat si zcela na vlastní pěst.

Tak například není tomu tak dávno, kdy úřady neměly nová kulatá razítka a občané se museli po několikahodinovém čekání vracet zpátky s nepořízenou. Zkrátka i zdravotně postižení čekali několik hodin, aby poté museli odejít s nepořízenou. I takové byly zkušenosti lidí, kteří si museli zařídit své záležitosti na nových úřadech. Úředníci na detašovaných pracovištích i na úřadech práce nedostali dostatek formulářů na příspěvek na mobilitu, a tak opět museli sami improvizovat. Měli dvě možnosti: buď rozdat několik lejster, které měli po ruce, nebo namnožit ty co mají a lidem rozdávat ofocené kopie. Dovedete si představit, co by se dělo, kdyby úřady najednou předstoupili před plné čekárny, před plné chodby a oznámili by, že mohou uspokojit potřeby pouze pár lidí? To je doslova nepředstavitelná situace.

Proto detašovaná pracoviště, a dokonce i samotné úřady práce sáhly ke kopírování tiskopisů. Vedoucí příslušných odborů se nyní obávají, že budou šetřivým Generálním úřadem práce poháněni ke zodpovědnosti za tento krok. Na některých pobočkách úřadů práce a na detašovaných pracovištích proběhlo vše hladce. Velké úsilí a snaha improvizace na straně úředníků, to všechno pomohlo ke zdárnému chodu úřadu. Občané byli obslouženi, aníž by tušili všechny tyto zákulisní potíže. Dokonce se našli mezi zdravotně postiženými ohlasy, že jsem vše přeháněl. To jistě. Oni nevědí nic o všem v tom širokém soukolí úřednického světa po sociální reformě.

Informovanost úředníků o jednotlivých detailech reformy je různá. Většinou pokud úředník neví, tak to přizná a jde se optat kolegy. Většina ze zaměstnanců státního úřadu jsou lidé ochotní poradit a pomoci. Ostatně jsou to také jen lidé a nemohou za připravené změny. Existují ovšem i případy, kdy jde například neslyšící žádat o příspěvek na mobilitu, a tento příspěvek mu je zamítnutý, i když na něj ten neslyšící má nárok. Stane se, že jeden neslyšící dostane příspěvek a druhý nikoliv. Úředníci v tom docela slušně plavou. No, já se jim nedivím. Se školením se začalo někdy koncem prosince, neměli možnost se pořádně zacvičit, dokonce ani počítačový systém, který využívají není zcela bez problémů. Celá reforma měla být posunuta minimálně o půl roku. Úředníci sdělují lidem, že na dávku či příspěvek nemají nárok, přitom na něj nárok mají. Díky chaosu v zaškolování tak dochází k poškozování zdravotně postižených.

Opět se tady ve státě dělá projekt tak obrovského rozsahu jenom na koleně. Rychle a překotně bez možnosti dostatečné přípravy. Města mají určitě velkou radost. Na vlastní bedra dostala péči o právní vyrovnání se s propuštěnými úředníky. Už vidím ta ministerská slova o šetření a dobré prospěšnosti nových vládních nápadů. Vláda České republiky absolutně svými paragrafy porušuje práva zdravotně postižených. Na parkovací kartu tak zcela nesmyslně bylo umístněné jméno držitele karty s jeho podpisem. To mi vadí. Kdo má jaké právo ukazovat můj podpis? Kdokoli ho může použít a společně se jménem a příjmením s ním může páchat trestnou činnost.

Ano, fotka na parkovací kartě je třeba potřebná kvůli nepřenosnosti této karty na někoho jiného. S tím problém nemám, ale proč tam bylo dané jméno s podpisem? To se mi zdá trošku ukvapené a naprosto zbytečné.  Opět se zdravotně postiženými zachází tak trochu poníženě. Zajímavé je postavení kartičky ZTP a ZTP/P. Tato karta by se měla začít vydávat od půlky března tohoto roku, ale ani samy úřednice nevědí, jestli a kdy k tomu vydávání dojde. Většinou zaměstnanci úřadů všem podávání žádosti na novou průkazku rozmlouvají, protože nikdo z nich neví, co se bude dít na konci roku 2015. Také tímto zázračným datem jsou ukončované parkovací průkazky do aut.

Všem handicapovaným je vkládáno nové osudové datum. 31.12.2015 bude zlomovým okamžikem, ve kterém se budou přehodnocovat všechny invalidity. Česká republika bude velkými Lurdami, ve kterých se začnou dít zázraky uzdravení. Úředníci dokonce ani nevědí o ministeské úvaze zpoplatnit všechny dávky posílané na složenku. Ministr Drábek o tom všem hovoří jako o téměř jisté záležitosti. Jen si vzpomeňme na drábkovská slova v diskusních pořadech, ve kterých strašil lidi s poplatkem 30 až 50 korun za posílání příspěvků na složenku. Úřady práce prakticky vůbec o tomto nevědí a zcela bez problémům lidem říkají, že si mohou klidně nechat peníze zasílat dál na složenku.

Všechny úřady práce tedy koncem ledna projdou dalším křtem ohněm. Z teoretických žádostí se bude muset přistoupit k vyplácení všech dávek. Tady může nastat skutečný problém. Jsou tu nové typy dávek, se kterými  není žádná zkušenost. U příspěvku na mateřskou dochází skoro pokaždé k pozdní výplatě. Podobně to může dopadnout také u příspěvků pro zdravotně postižené. Budou vyplácené opožděně a úředníci nakonec budou muset improvizovat tak jako to dělali v roce 2007, kdy se celý systém měnil. Tenkrát nešly některé dávky vydávat z důvodů softwarových chyb. Dávky musely být zpracovávány ruční cestou pomocí papírů a s vypětím sil úředníků byly tyto dávky s menším opožděním vypláceny.

Celý systém Drábkových reforem je zmatečný. Způsobí příliš vysoké náklady na celou jeho existenci. Zvýší se byrokracie a náklady na tzv. papírování. Dávka, která kdysi byla vyplácena jednou ročně, bude nyní vyplácena 12krát do roka. Lidé s postiženími tak budou muset na úřady častěji. Pochybuji, že státní kasa ušetří na reformách těch 180 milionů korun. Poškodí zdravotně postižené, poškodí zájmy těch co jsou nejvíce ohrožení. Ministr Drábek ve své reformě přistoupil ke dvěma zásadním chybám: zahájil privatizaci úřadů práce - soukromé firmy mají pečovat o nezaměstnané, dále odejmul pravomoce městům, která měla k občanovi blíže než nějaké úřady práce, zároveň svou reformou významně ohrozil sociální systém České republiky.

V čem vidí ministr Drábek ono šetření? Měsíční náklady na úředníka, který se stará o 500 uchazečů vyjdou na zhruba 50 tisíc korun, soukromé agentuře by stát zaplatil za stejný počet uchazečů 150 až 300 tisíc korun měsíčně. S odcházejícími pracovníky sociálních odborů měst a obcí neodchází jejich práce. Takže tady máme problém se zastupitelností. Většina úředníků je navíc díky přebytku práce na pokraji psychických a fyzických sil. V Královéhradeckém kraji bylo propuštěno z úřadů práce 80 lidí, v Pardubickém 66, hrozí ale další snižování stavů. Už nyní úřady práce zeštíhlily při stejném objemu práce o pětinu. Všichni s výpovědmi dostali odstupné. Zbylým úředníkům klesly kvůli přeřazení o dva platové stupně výplaty až o 1500 korun.

Možná vám budu připadat jako mírně nechápající, ale já nechápu k čemu je určený příspěvek na mobilitu. Dostávají ho i ti, kteří mohou bez problémů chodit. Ti, kteří tak mohou využít prostředky hromadné dopravy. To lidé s pohybovými potížemi udělat nemohou, protože bezbariérovost hromadných dopravních prostředků je velmi špatná. I když se pomaličku zlepšuje.

Celá reforma měla být posunuta až o minimálně půlrok. Úřady práce to nezvládají. Úředníci se snaží, jsou milí, hodní, ale to všechno nezakryje tu absurdnost celého překotného řešení. Ostatně proč neudělat České spořitelně radost. Příspěvek na mobilitu bude vyplácen dvanáckrát do roka, to také znamená vyšší příjmy i pro Českou spořitelnu, která celý systém bude administrovat. Najednou mávnutím politického praporu dojde ke zrušení příspěvku na individuální dopravu, příspěvku na benzín jako takového. Tady jde o mobilitu a lidé již nemusejí dokládat zda vlastní nebo nevlastní auto. Máme tu mobilitu bez mobilních prostředků.

Zkrátka všechno vede ke skrytému zvyšování nákladů na sociální systém. O šetření se hovoří, ale ve skutečnosti zvládnutí reformy bude stát mnoho dodatečných financí. Sociální systém je velmi ohrožený a spolu s ním i zdravotně postižení.

0
Vytisknout
5007

Diskuse

Obsah vydání | 9. 1. 2012