A co práva matek a povinnosti otců?

22. 11. 2011 / Dana Radová

Pan xx dostane od České republiky odškodné 10 tisíc euro, za to, že český stát nerespektoval jeho práva otce. Rozhodl o tom Evropský soud ve Štrasburku. Jde o průlomový rozsudek.

Případ pana x neznám ale vím, že existuje menšina matek, které upírají práva otcům na děti. Většina matek by nejspíš byla šťastná, kdyby otcové jejich dětí nejen využívali svých práv, ale také měli ke svým dětem i povinnosti-a to nejen výživné na dítě.

Současný stav je takový, že ti, co mají v trvalé péči děti( zpravidla matky), mají pouze povinnosti a také povinnost dítě předat druhému rodiči. Ti ( zpravidla otcové) si však děti berou většinou jen na některé víkendy a mají pouze právo si je vzít, nikoli povinnost.

Komu práva otců vyhovují?

Dětem? Ptá se jich někdo? A matkám? Těm asi moc ne, ale o ty přece vůbec nejde!! Navíc ty nemají čas-při těch všech povinnostech volat po právech.

A tak pečující rodič - tedy většinou matka, povinně předá v soudem určené dny dítě otci. Ten má v ruce zbraň-vymahatelný rozsudek. Běda, jakmile by nepředala: policie, žaloby, soudy, Štrasburk, práva otců, média, Reflex, Blesk, atd.

Ovšem otec se dostavit vlastně nemusí, má totiž pouze nevymahatelné právo si dítě vzít. A je si toho vědom.Tak matka s dítětem čekají hodinu, dvě, nebo se ani tatínka nedočkají. Že má matka domluvenou práci, nebo měla svůj plán na víkend?

Nikoho nezajímá. Policii volat nemůže a přeci tam nenechá stát brečící dítě. Média to nezajímá, u soudu se ničeho nedovolá. Dnes u soudu slyší (díky mediím) jen otce, ti mají přeci práva!!

A pokud nebudou respektována, skončí to ve Štrasburku, nebo v Reflexu. Matky jsou zde přeci odjakživa od těch povinností, nějaká práva matky neměly a jak to vypadá ani mít nebudou. Ano, byla doba, kdy jim soudci/soudkyně "nadržovali" a automaticky svěřili děti do jejich péče a tím matky jaksi "přirozeně" odsoudili do role všemohoucích a všezvládajích MATEK, se všemi povinnosti a nulovým právem na svůj život.

Otce tak jaksi "přirozeně" vyšachovali" z povinností rodiče, péče, vztahu a nechali na jejich úvaze jen ta práva. Pardon, vlastně ze všech povinností zbyla pouhá povinnost výživného na dítě-donedávna směšných částek. O nějakém příplatku pro paní na pomoc s domácností, která by zastoupila nepřítomného a vydělávajícího otce, si můžeme tak nechat zdát- nejlépe po zhlédnutí nějakého zahraničního filmu.

Všichni si na to vlastně zvykli. Jenže ted se to nějak začíná obracet proti všem a hlavně proti dětem.

Kdo koho živí?

Současná politická, společenská atmosféra i výchova ve školách (i rodinách) stále reprodukuje stereotypy-muž živitel, žena pečovatelka. Na rodičovské "dovolené" zůstává cca 1%- 2% mužů.

Zbytek jsou ženy, kterým ujíždí karierní vlak a snižují se možnosti na trhu práce. A vzhledem ke statistice se také snižuje možnost dožít se se stejným mužem svých vnoučat v odpovídající životní úrovni. Jaká bude životní úroveň u takové rozvedené pečovatelky v důchodu, který bude odrážet jejích 10 let doma, snížené úvazky, paragrafy, péči o domácnost, její, či jeho rodiče?

Při současném počtu rozvodů je téměř každá druhá "pečovatelka" samoživitelkou, tedy tou, co jede na dvě směny-má-li štěstí a získala po RD, nebo rozvodu práci. Vozí děti na kroužky, k lékaři, do škol a školek, učí se s nimi, nakupuje, vaří, pere zkrátka, stará se o plný servis. Mimochodem s tímto servisem v středně sociálně silné rodině v Anglii, nebo jinde pomáhají klidně dvě Au pair, jedna pro převoz ze škol, kroužků, od kamarádů, druhá na teplé večeře, nákupy, svačiny, leckdy i třetí na žehlení.

Ať žije česká MATKA bez práv, zato s krásnými povinnostmi.

Ale koho tedy živí a o koho se starají ti bývalí muži? Při průměrné výši alimentů v ČR ( cca 1600Kč ) tedy určitě neživí svoje původní rodiny. A co tedy dělají? Pří obvyklém víkendovém styku-tedy právu na styk 1x za 14 dní mají přeci času dost. Jak se podíleli na péči o děti během manželství, partnerství? Jak po rozvodu? Co vědí o svých dětech? Vyjímkám se samozřejmě omlouvám.

Kdo dělá tuhle rodinnou politiku?

Kdo a proč navrhuje najednou povinnou střídavou péči, k níž nejsou v naší šovinistické kotlině chlapci od mala vedeni, vychováni?

Kdo rozpoutává mediální kampaň za práva otců? A kolik procent těch otců, kterých se to opravdu týká je k poměru otců, kteří zanedbávají svá práva a nemají žádné povinnosti? Proč se politici neinspirují jinde v Evropě, jak se dělá prorodinná politika? Proč je to u nás od extrému do extrému?

Kéž by naše společnost jednou dospěla k tomu, že matky i otové budou mít stejná práva, ale i povinnosti ke svým dětem a že je konečně potřeba reflektovat dobu i změnit zákony, které se navíc díky nepředvídatelnosti práva dají vykládat tak, jak konkrétně který/á soudce/soudkyně uzná za vhodné a podle toho, jaký článek například v Reflexu zrovna přečetl/a.

0
Vytisknout
7518

Diskuse

Obsah vydání | 23. 11. 2011