15. 5. 2026
Náklady na bydlení a služby představují největší výdajovou kategorii evropských domácností. Podle nejnovějších údajů Eurostatu směřuje 23,6 % výdajů domácností v EU na bydlení, vodu, elektřinu, plyn a další paliva. Nájemné tvoří obzvláště velký podíl ve velkých městech.
Ještě důležitější je, že nájemné představuje pro osoby s minimální mzdou značnou zátěž, která v mnoha evropských hlavních městech převyšuje jejich měsíční výdělky.
Podle analýzy Evropské konfederace odborových svazů (ETUC) založené na údajích EU převyšují průměrné náklady na pronájem bytu se dvěma ložnicemi v hlavních městech většiny zemí EU hrubou minimální mzdu.
Pouze v pěti zemích EU, kde existuje minimální mzda, je měsíční nájem nižší než minimální mzda. Jelikož však údaje Eurostatu i ETUC vycházejí z hrubé minimální mzdy, je skutečná zátěž pro pracovníky pravděpodobně ještě vyšší, vezmeme-li v úvahu čisté mzdy.
Praha a Lisabon nejvíce postiženy náklady na nájemné
Nejvíce trpí lidé s minimální mzdou v českém hlavním městě. V Praze činí průměrné nájemné 1 710 EUR, zatímco minimální mzda v zemi je 924 EUR. To znamená, že k zajištění bytu se dvěma ložnicemi je zapotřebí částka odpovídající 185 % minimální mzdy.
Lisabon se s 168 % umístil na druhém místě. V Portugalsku činí měsíční ekvivalent hrubé minimální mzdy (vyplácené 14 měsíců v roce) 1 073 €, zatímco průměrný nájem v hlavním městě je 1 710 €.
Podíl hrubé minimální mzdy potřebné na nájemné přesahuje 150 % také v Budapešti (159 %), Bratislavě (158 %), Sofii (154 %), Aténách (153 %) a Rize (151 %). To znamená, že lidé s minimální mzdou by museli utratit celý svůj plat za nájemné a stále by potřebovali více než polovinu platu navíc, aby ho pokryli.
Tento podíl také přesahuje 100 %, což znamená, že ani hrubá minimální mzda nestačí na pokrytí nájemného, a to ve Vallettě (143 %), Paříži (138 %), Tallinnu (131 %), Madridu (125 %), Bukurešti (122 %), Varšavě (117 %), Dublinu (113 %), Lublani (105 %) a Vilniusu (105 %).
Například v Paříži činí průměrný nájem za byt se dvěma ložnicemi 2 523 €, zatímco minimální mzda ve Francii je 1 823 €. V Madridu je to 1 721 € oproti 1 381 €.
Brusel a Berlín jsou nejlepšími hlavními městy pro osoby s minimální mzdou
Naproti tomu se Brusel jeví jako nejlepší hlavní město EU, kde si osoby s minimální mzdou mohou dovolit nájem. Hrubá minimální mzda tam pokrývá 70 % nákladů na nájemné. V Bruselu činí průměrné nájemné za byt se dvěma ložnicemi 1 476 EUR, zatímco minimální mzda je 2 112 EUR.
Berlín je na druhém místě s 76 %. Podíl hrubé minimální mzdy potřebné na nájemné činí 85 % v Nikósii, 87 % v Lucemburku a 96 % v Haagu.
„Vysoké náklady na bydlení a nízké mzdy ženou lidi do chudoby a ekonomiku do recese,“ uvedla generální tajemnice ETUC Esther Lynchová.
„Rozdíl mezi nájmem a mzdou je zcela neudržitelný. Když k tomu připočteme rostoucí náklady na energii a potraviny, pracující lidé jsou nuceni si půjčovat na základní potřeby a nemají prakticky žádný disponibilní příjem – což znemožňuje spoření na výměnu nezbytných domácích spotřebičů nebo návštěvu zubaře,“ dodala.
Nájemné je na úrovni jednotlivých zemí dostupnější než v hlavních městech
Ve srovnání s hlavními městy vykreslují průměry jednotlivých zemí lepší obraz. V mnoha zemích stačí hrubá minimální mzda na zaplacení nájemného. Nájemné však stále představuje výrazně vyšší podíl než 23,6% průměr EU výdajů domácností na bydlení a služby.
V podskupině 16 zemí EU analyzovaných v tomto srovnání ETUC se podíl hrubé minimální mzdy potřebné k pokrytí nájemného pohybuje od 33 % v Polsku do 61 % na Maltě.
V Polsku činí hrubá minimální mzda 1 139 EUR, zatímco průměrný nájem je 376 EUR. Francie si také vede lépe, s 1 823 EUR oproti 695 EUR. Řecko může být také dobrou volbou pro pracovníky s minimální mzdou mimo Atény, s 1 027 EUR oproti 408 EUR.
Ve Španělsku činí minimální mzda 1 381 EUR, zatímco průměrný nájem je 660 EUR.
Doporučení ETUC
ETUC vyzývá k přijetí několika opatření, včetně:
Minimální mzdy v roce 2026 se v rámci Evropy značně liší, a to jak v nominálním vyjádření, tak z hlediska kupní síly. Podle Eurostatu vydělává přibližně 13 milionů pracovníků ve 21 zemích EU minimální mzdu nebo méně. V několika zemích je tento podíl výrazně vyšší.
Zdroj v angličtině ZDE
Diskuse