„O finanční situaci Američanů nepřemýšlím,“ říká Trump uprostřed jednání s Íránem

14. 5. 2026

„Jediná věc, na které záleží, když mluvím o Íránu, je to, že nesmí mít jadernou zbraň,“ řekl Trump novinářům v Bílém domě před nástupem do letadla směřujícího do Číny. „Nemyslím na finanční situaci Američanů. Nemyslím na nikoho. Myslím na jednu věc: Nemůžeme dovolit, aby Írán měl jadernou zbraň. To je vše.“

Tyto výroky zazněly před začátkem kampaně k americkým volbám do Kongresu, která se zřejmě bude vyznačovat rostoucími obavami ohledně cenové dostupnosti.

Trump také promluvil několik hodin poté, co oficiální údaje odhalily, že ceny v USA v dubnu vzrostly o 3,8 % – nejrychlejším tempem od roku 2023 – a to především kvůli nákladům na energii, které prudce vzrostly od doby, kdy USA a Izrael koncem února poprvé zaútočily na Írán.

Cena benzínu nyní v průměru přesahuje 4,50 dolaru za galon, uvádí AAA, což je nejvyšší cena za poslední čtyři roky. Ceny potravin také vzrostly téměř o 4 %, účty za elektřinu a služby se zvýšily a letecké společnosti zvýšily ceny letenek o více než 20 %.

Trumpovi nejvyšší úředníci se již měsíce snaží vysvětlit, kdy, nebo zda vůbec, tyto tlaky ustoupí. Chris Wright, americký ministr energetiky, v březnu uvedl, že ceny pohonných hmot by se do léta mohly vrátit na předválečnou úroveň, v neděli však prohlásil, že „nemůže dělat předpovědi“. V dubnu řekl CNN, že pokles cen pod 3 dolary za galon „se možná neuskuteční až do příštího roku“.

Sám Trump, když byl nedávno požádán o prognózu, uvedl, že ceny by do listopadu mohly klesnout, „nebo zůstat stejné, nebo možná o něco stoupnout“.

Kevin Hassett, Trumpův hlavní ekonomický poradce, v neděli pro Fox News uvedl, že úleva přijde „relativně rychle a určitě ještě před volbami“. Tvrdil také, že mu prezident osobně ujistil, že „válka se chýlí ke konci“.

Marco Rubio, ministr zahraničí, zaujal minulý týden odlišný postoj a naznačil, že Američané by se měli považovat za šťastné, protože jiné země trpí „velmi“.

Ekonomické dopady války se projevily po celém světě: inflace zrychluje také v Austrálii, Kanadě a Jižní Koreji; britské domácnosti byly varovány před novou krizí životních nákladů; a asijští výrobci již přenášejí vyšší náklady na dodavatelský řetězec.

USA jako čistý vývozce ropy měly „velké štěstí“ a byly „do jisté míry chráněny“ před tím nejhorším, tvrdil Rubio.

V úterý se Trump uchýlil ke stejnému srovnání. Před válkou, řekl, činila inflace 1,7 %. Předpověděl, že vyřešení války přinese „masivní pokles ceny ropy“, a poznamenal, že nejhorší prognózy – cena ropy 300 dolarů za barel, propad akciového trhu o 25 % nebo více – se nenaplnily. „Mnoho lidí to předpovídalo,“ řekl. „No, nestalo se to.“

Průzkum Michiganské univerzity z dubna zjistil, že důvěra spotřebitelů klesla na úroveň naposledy zaznamenanou v roce 2022, kdy inflace vystřelila na nejvyšší úroveň za celou generaci kvůli narušení způsobenému covidem-19.

Trumpova nedávná veřejná vystoupení se nesla ve znamení chlubení se akciovým trhem, bagatelizování obav z inflace a – alespoň v jednom případě – aktualizace ohledně rostoucích nákladů na nový taneční sál v Bílém domě. V úterý trval na tom, že jeho hospodářská politika funguje „neuvěřitelně“ a že jakmile válka skončí, Američané uvidí výsledky.

„Až tahle válka skončí, cena ropy klesne, akciový trh vyletí do nebes a upřímně si myslím, že právě teď prožíváme zlatý věk,“ řekl Trump. „Uvidíte zlatý věk, jaký jsme tu ještě nezažili.“

Zdroj v angličtině ZDE