Izrael páchá v Gaze genocidu, konstatují izraelské lidskoprávní organizace

28. 7. 2025

 
Řada mezinárodních a palestinských organizací již tuto válku označila za genocidu, ale zprávy dvou nejrespektovanějších izraelsko-palestinských lidskoprávních organizací, které již desítky let dokumentují systematické porušování lidských práv, pravděpodobně zvýší tlak na přijetí opatření.

„Vidíme jasný, úmyslný útok na civilisty s cílem zničit skupinu lidí,“ uvedla Yuli Novak, ředitelka organizace B'Tselem, a vyzvala k okamžitému jednání. „Myslím, že každý člověk si musí položit otázku: co uděláte tváří v tvář genocidě?“

Je podle ní zásadní uznat, že genocida probíhá, i když mezinárodní soud ještě nerozhodl. „Genocida není jen právní zločin. Je to sociální a politický jev.“

Organizace Lékaři za lidská práva (PHR) se ve své zprávě zaměřuje na podrobný chronologický popis útoku na zdravotnický systém v Gaze, přičemž mnoho detailů bylo zdokumentováno přímo týmem organizace, který v Gaze pravidelně pracoval před 7. říjnem 2023.

Samotné zničení zdravotního systému činí válku genocidní podle článku 2c úmluvy o genocidě, který zakazuje úmyslné vytváření životních podmínek s cílem zničit skupinu „celkem nebo zčásti“, uvedl její ředitel Guy Shalev.

Organizace B'Tselem i PHR uvedly, že západní spojenci Izraele genocidní kampaň umožňují a nesou spoluzodpovědnost za utrpení v Gaze. „Bez podpory západního světa by se to nemohlo stát,“ řekl Novak. „Každý politik, který nedělá vše, co je v jeho silách, aby tomu zabránil, je součástí tohoto hororu.“

USA a evropské země mají právní povinnost přijmout silnější opatření, než dosud učinily, uvedl Shalev. „Je třeba využít všech dostupných prostředků. To není náš názor, to vyžaduje úmluva o genocidě.“

Izrael popírá, že by se dopouštěl genocidy, a tvrdí, že válka v Gaze je sebeobranou po přeshraničních útocích Hamásu ze 7. října 2023, při nichž zahynulo 1 200 lidí, z nichž většina byli civilisté. Více než 250 dalších bylo uneseno a odvezeno do Gazy, kde jich 50 zůstává v zajetí, přičemž 20 z nich je podle odhadů stále naživu.

V pondělí mluvčí izraelské vlády označil obvinění lidskoprávních organizací za „neopodstatněná“. „Neexistuje žádný úmysl, který je klíčový pro obvinění z genocidy... Prostě nedává smysl, aby země poslala 1,9 milionu tun pomoci, z čehož většinu tvoří potraviny, pokud má v úmyslu spáchat genocidu,“ uvedl mluvčí David Mencer.

Klíčovým prvkem zločinu genocidy, jak jej definuje mezinárodní úmluva, je prokázání úmyslu státu zničit cílovou skupinu jako celek nebo její část.

Genocidní výroky politiků a vojenských vůdců a chronologie dobře zdokumentovaných dopadů na civilisty po téměř dvou letech války jsou důkazem tohoto úmyslu, i bez písemných dokladů o rozkazech shora, konstatují PHR i B'Tselem.
 
Zpráva PHR podrobně popisuje, jak „genocidní úmysl lze vyvodit ze vzorce chování“, a cituje právní precedens z mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu.

Díky rozsáhlé dokumentaci, kterou po dlouhou dobu shromažďovali lékaři, média a organizace na ochranu lidských práv, nemůže izraelská vláda tvrdit, že nechápala dopad svých činů, uvedl Shalev. „Izrael měl dostatek času a příležitostí, aby tento postupný systematický útok zastavil.“

Podněcování k genocidě je zaznamenáváno od začátku války. Je to jedna ze dvou otázek, ve kterých izraelský soudce projednávající případ před Mezinárodním soudním dvorem hlasoval s většinou při nařizování nouzových opatření na ochranu Palestinců před pravděpodobným rizikem genocidy.

„Nemusíme hádat, co Izrael dělá a co dělá izraelská armáda, protože od prvního dne tohoto útoku izraelští představitelé, nejvyšší vedení, politické vedení, včetně premiéra, ministra obrany a prezidenta Izraele, přesně to říkali,“ uvedla Novak.

„Mluvili o lidských zvířatech. Mluvili o tom, že v Gaze nejsou žádní civilisté nebo že za 7. říjen je zodpovědný celý národ.“
 
„Pokud izraelské vedení, ať už armádní nebo politické, ví o důsledcích této politiky a pokračuje v ní, je zcela jasné, že je to úmyslné.“

Zničení zdravotnické infrastruktury, dva roky bez lékařské péče a zabíjení zdravotnických pracovníků také znamenají, že počet obětí genocidy bude i po zastavení bojů v důsledku příměří dále stoupat, uvedl Shalev.

„Například v Gaze už měsíce nejsou žádné přístroje pro magnetickou rezonanci, co tedy všechny nemoci a onemocnění, které nebyly po celou tu dobu diagnostikovány? Jsou tu všechny případy podvýživy a chronických onemocnění, které nebyly léčeny, a jejich dopady budeme pociťovat ještě měsíce a roky.“

Zatímco léky lze dovézt během několika dní, není snadné nahradit zabité zdravotníky, včetně specialistů, jejichž výcvik trval desítky let, řekl.

„Pohled na životní podmínky otevírá takovou časovou perspektivu, která je děsivá, pokud chceme věřit v budoucnost, ve které budou lidé v Gaze nějakým způsobem žít v bezpečí a zdraví. Je velmi těžké si to představit.“

Počet obětí války v Gaze se blíží 60 000, což je více než 2,5 % předválečné populace. Někteří obhájci izraelské války tvrdí, že tento počet je příliš nízký na to, aby mohla být tato kampaň považována za genocidu.

To vychází z fundamentálního nepochopení zločinu genocidy, který úmluva definuje jako útok „na celou nebo část“ skupiny, řekla Novak. „To neznamená, že musíte zabít každého jednotlivého člověka.“

Genocida zaměřená na Palestince jako skupinu byla možná jen proto, že Izrael po desetiletí Palestince dehumanizoval a upíral jim jejich práva, řekla Novak. Kolektivní trauma bylo zneužito krajně pravicovými politiky k urychlení agendy, kterou prosazovali již roky.

„[7. říjen] byl šokujícím momentem a zlomovým bodem pro Izraelce, protože v nich vyvolal skutečný upřímný pocit existenční hrozby. To byl moment, který posunul celý systém a jeho fungování v Gaze od politiky kontroly a útlaku k politice ničení a vyhlazování.“

Nyní, když Izrael zahájil genocidní kampaň v Gaze, existuje naléhavé riziko, že se rozšíří i na ostatní Palestince, varuje zpráva B'Tselem.

„Izraelský režim má nyní nový nástroj, který dosud nepoužíval – genocidu. A skutečnost, že tento nástroj nebo tato politika použitá v Gaze ještě není [nasazena] v jiných oblastech, není něco, na co bychom se mohli dlouho spoléhat,“ řekla Novak.

Zvláštní obavy vyvolává Západní břeh, kde bylo od 7. října 2023 při eskalujících útocích a etnických čistkách zabito téměř 1 000 Palestinců a více než 40 000 jich bylo vysídleno z obcí včetně Jeninu a Tulkaremu.

„Vidíme v podstatě stejný režim se stejnou logikou, stejnou armádou, obvykle stejnými veliteli a dokonce stejnými vojáky, kteří právě bojovali v Gaze. Nyní jsou na Západním břehu, kde násilí narůstá,“ řekl Novak.