Osvobození?

8. 5. 2013 / Karel Dolejší

Krátce po napadení SSSR Německem Stalin vyjádřil naprosto pregnantně, o co v této válce půjde: Vojenský vítěz vnutí poraženému svůj politickoekonomický systém. Na Západě však zmíněný výrok náležitě vyhodnotil pouze britský premiér Winston Churchill. Ostatní se během války bavili konstruováním iluzí o Sovětském svazu. Spojené státy za války dokonce zrušily speciální analytické oddělení věnované studiu SSSR (podle některých historiků za tím stála Eleanor Rooseveltová), zatímco prezident Roosevelt hovořil o Stalinovi jako o "strýčku Joeovi" a považoval ho chybně za progresívní, antiimperiální prvek soudobé mezinárodní konstelace. Československý samoprezident dishonoris causa Edvard Beneš zašel ještě mnohem dále a prorokoval splynutí západních demokracií se sovětským systémem do podoby "řízené demokracie". Benešova tragikomická role v únoru 1948 byla pak už jen logickým důsledkem všech nedomyšlených a bezzásadových ústupků Stalinovi, s nimiž začal nejpozději v roce 1942.

Spáč nemá být ministrem zahraničí

8. 5. 2013 / František Řezáč

Ať už je hodnocení českého provládního tisku a televize jakékoli, je třeba vytknout před závorku jednu věc: Člověk, který je ministrem zahraničních věcí ČR a usíná při prvním projevu jejího nově zvoleného prezidenta nebo to jenom hraje, nemá ve své funkci co pohledávat. Dále lze užít jen vulgárních výrazů. Prezident Zeman tento idol infantilních Čecháčků elegantně a s oprávněným opovržením vykázal tak kam patří: mezi kumpány do putyky na Orlíku. Všechny ostatní ozdobné řečičky kolem tohoto knížecího trapasu jsou jenom plané kecy. Knížepán pravdy a lásky, postrkovaný Kalouskem, je jedním z hlavních spoluviníků zklamání obyvatel z vývoje po listopadu 1989 a příklonu velké části voličů ke KSČM.

Domácí smrádek a teplíčko

Neuvěřitelná xenobofie a primitivismus, jaké podporuje deník IDnes

8. 5. 2013

Tohle vydávají v Mladé frontě Dnes bez korekce, ještě to odměňují :)... (JČ)

Proč bychom se měli snažit zapadnout do společnosti, pro niž bychom stejně byli "ti cizí"? Do společnosti, která ani neví, že jsme již 20 let samostatní? Neumím si ani představit, jak by se Spojené státy tvářily, kdybychom je veřejně označovaly sic! za britskou kolonii...

Takže vystudovat v zahraničí? Pracovat v zahraničí? Žít tam? Děkuji pěkně, ale radši zůstanu u nás, kde budou lidé vědět, kde domov můj. I když asi s menším platem.

Kateřina Chybová - Gymnázium Dašická, Pardubice

Autorka textu dostane knihu (!! pozn. JČ)

Zdroj: ZDE

Proč bychom měli být nuceni zákonem vzdělávat se jinde, žít několik měsíců v cizí zemi a s cizími lidmi? Ne každý po tomhle opravdu touží. (...) Kdo by byl schopen odejít? Opustit svou rodinu, přátele a rodnou zemi? Proč bychom měli odejít někam, kde nechceme být? Studium za hranicemi je hodně náročné (...) a ne každý by se dokázal přizpůsobit a zvládnout úspěšně školu. Taková možnost se hodí spíše pro studenty s výborným prospěchem. Rozhodně je to dobrá zkušenost pro osamostatnění se, poznávání cizí kultury a porozumění životního stylu jiného národa (sic!), ale jak už jsem jednou zmínil, ne každý o tohle stojí.

Michal Malček, integrovaná střední škola Cheb.

Banalita, uzavřenost, nepodnikavost a bojácnost... Tragické. (JČ)

Je načase čelit problému pedofilie v bělošské komunitě

8. 5. 2013

Každý den dnes v Británii dochází k novým a děsivým odhalením sexuálního zneužívání nezletilých osob. Minulý týden se přiznal Stewart Hall, televizní celebrita, že sexuálně zneužil třináct dívek. Nejmladší bylo devět let, píše v deníku Guardian Joseph Harker.

O několik dní předtím vyšel najevo rozsah sexuálního zneužívání dětí v dětských domovech ve severním Walesu. Víme nyní, že v letech 1963 až 1992 tam došlo k 140 případům sexuálního zneužívání dětí. Bylo jmenováno 84 údajných pachatelů a usuzuje se, že k zneužívání dětí docházelo v 18 dětskýxch domovech.

Hlavní otázka zní: co způsobuje, že to vede bělochy k takovémuto rozsáhlému zneužívání dětí?

Trojrozměrný tisk povede k nové průmyslové revoluci

8. 5. 2013

Když před více než 70 lety charakterizoval Joseph Schumpeter kapitalismus jako proces tvůrčí destrukce, nedokázal si představit zázrak, jímž je trojrozměrný tisk, míní Alistair Heath v článku publikovaném v deníku Daily Telegraph.

Tato nová technologie však bezpochyby zničí existující struktury způsobem, který by šokoval i Schumpetera, velkého ekonoma fascinovaného revolučními antikonzervativními tendencemi volného trhu.

Trojrozměrné tiskárny umožňují, aby byly konkrétní předměty navrženy na počítači a pak rychle "vytištěny" počítačem, připojeným k tiskárně. Používá se při tom speciální materiál, obyčejně PVC, ale stále častěji v podstatě cokoliv. Trojrozměrný tisk rozmlží hranice mezi digitálním a hmotným světem, povede k demokratizaci výroby a obrátí velkou část světové ekonomiky vzhůru nohama.

PŘEČETLI JSME:

Mary Heimannová byla v Praze

8. 5. 2013 / Jan Čulík

Do Prahy ji pozval na Prague Writers' Festival Michael March, protože kniha Mary Heimannové se od doby jejího vydání r. 2009 stala základní a určující interpretací moderních československých dějin v mezinárodní historiografii. Pozvat k diskusi o její knize ovšem se neodvážil žádný Čech - a kniha zatím česky vůbec nevyšla.

  • Jakou roli dnes hraje národ pro Čechy?
  • Vaše otázka přesně ukazuje na rozdíl mezi tradiční západní pozicí a tradiční pozicí středoevropskou. Říkáte pro Čechy. Avšak žádný jeden pohled Čechů není.

  • Jak jste v knize s tímto rozdílným vnímáním pracovala?
  • Snažila jsem se brát vážně nejenom českou perspektivu, která zaznívá v historiografii nejsilněji, ale také zjistit, co říkají jiné národy, které v Československu žily: Slováci, Maďaři, Němci, Židé, Rusíni. Zacházejme s těmito hlasy rovnocenně, má to cenu.

    Rozhovor Petra Andrease v deníku Právo ZDE

    Kniha se samozřejmě jmenuje Stát, který selhal (The State that Failed), "neuspěl" je eufemismus... Jiný (stručný, všechno musí být v bulvárním tisku jen "stručné" :) ) rozhovor s Mary Heimannovou vyšel v Hospodářských novinách, ty ovšem, věrny svému přesvědčení, že existuje jen jediný správný diskurs, Heimannovou označují za "kontroverzní" historičku - přestože její analýza moderních československých dějin je plně v souladu s celou řadou ve světě v poslední době publikovaných historických analýz, založených na studiu primárních dokumentů (v rozhovoru v Hospodářských novinách je Heimannová jmenuje), tedy kontroverzní a mimo diskurs jsou spíš Hospodářské noviny...

    Nejpozoruhodnější je však fórum pod rozhovorem na serveru Ihned, kde se projevila u některých čtenářů tohoto listu silná míra antisemitismu a nacionalismu. Samozřejmě, že nikdo nepřijatelné příspěvky neodstranil:


    Kujon.PT
    20.4. 15:38
    Odkud fouká vítr
    Heimann, typické rabínské jméno. Vítr tedy nefouká ze Skotska ani ze Skalistých hor.
    další judovka co se do nás naváží a 99 % diskutujících to bere vážně a má z toho komplexy

    Jaké noviny, takoví čtenáři.

    Jan Čulík, "O českém nacionalismu". První, rozsáhlá recenze knihy Mary Heimannové, která uvedla povědomí o této publikaci do českého kulturního prostoru ZDE

    Je Schwarzenbergova kritika Izraele zaměřena proti Miloši Zemanovi?

    8. 5. 2013 / Radek Mikula

    Přes své relativní mládí bych si nikdy nemyslel, že se dočkám kritiky státu Izrael ze strany Karla Schwarzenberga. A když už by taková spíše fantaskní představa měla získat reálné obrysy, byl bych si jistý, že půjde o nesouhlas týkající se marginálních otázek, jehož účelem by jedině a pouze bylo předstírat nestranný postoj k izraelsko-palestinskému střetu.

    Místo toho jsem od ministra Schwarzenberga četl velmi konkrétní a přitom nesmlouvavá vyjádření na adresu současných snah izraelské politiky, jak je podal pro izraelský zpravodajský server The Times of Izrael. Jednalo se o vyjádření k aktuálně nejproblematičtějším tématům blízkovýchodního konfliktu:

    Nemáme tah na branku

    7. 5. 2013 / Ilona Švihlíková

    Upravený příspěvek z konference o Ekonomické diplomacii na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha

    Ve svém příspěvku se budu zabývat zhruba třemi zásadními okruhy. Zásadními změnami ve světové ekonomice, postavením ČR a nápady, jak situaci zlepšit, resp. otázkami, které bude muset řešit jakákoliv politická reprezentace.

    V obecné rovině můžeme v posledních letech, kdy vypuknutí krize představuje osudový zlom, hovořit o přesunu ekonomické moci ze Západu na Východ a ze Severu na Jih. Tento zlom je nejlépe vyjádřen krizí Západu (nejedná se o globální krizi) a frekvenci akronymu BRICS, který shrnuje nastupující aktéry. Přestože se původně jednalo o umělou zkratku Brazílie, Ruska, Indie a Číny (v roce 2010 přibyla Jihoafrická republika), tato skupina začala "žít vlastním životem" po prvním oficiálním v ruském Jekatěrinburgu v roce 2009. Důležité je ovšem vidět, že tyto země -- které se integrují do (a pozměňují) světové ekonomiky různými způsoby -- se neomezují jen na kritiku stávajícího systému, tedy např. více čí méně diplomaticky vyjádřenou kritiku USA a (zne)užívání pozice amerického dolaru. Tyto země už se dostaly na vyšší level a kromě radikální reformy Mezinárodního měnového fondu a skupiny Světové banky, jejichž hlasovací kvóty odrážejí spíše výsledky druhé světové války, než současnost, navrhují i vlastní alternativní struktury. V tom už se ukazuje síla: nejen kritika stávajícího a schopnost vynutit si změny, ale také tvorba odlišných struktur. Podobně postupovala Venezuela a Brazílie při vytváření koncepce Banky jihu.

    Ekonomická diplomacie a prosazování lidských práv v zahraniční politice

    7. 5. 2013 / Jan Čulík

    Na rozdíl od Ilony Švihlíkové si nemyslím, že by se Česká republika měla vzdát prosazování lidských práv při své zahraniční politice ve prospěch svých ekonomických zájmů. Bylo by to poněkud obscénní.

    Jenže problém je v tom, že v současnosti zahraniční politika České republiky neprosazuje žádná morální všeobecná lidská práva, je pouze extenzí mocenské politiky Západu, především Spojených států (ve formě, v níž si vlezdoprdelismus vůči nim představuje český malý Jarda).

    Potíž je, že Česká republika je zemí střední až menší velikosti a bude-li kázat Číně či Saúdské Arábii o nutnosti nevěznit a nevraždit politické disidenty, či Spojeným státům o nutnosti nezabíjet civilisty v rozvojových zemích údery bezpilotních letadel, tyto mocnosti ji stejně nebudou poslouchat.

     9443

    POZVÁNKA - DNES:

    Kladení šeříků na památku osvoboditelů, vernisáž Michala Marčáka a narozeniny Štěpána Kotrby v Jazzové sekci.

    8. 5. 2013

    15:00 kladení šeříků, pár proslovů a tichá vzpomínka na ty, kteří Prahu v roce 1945 osvobodili. Kde? U tanku. Ano, u TOHO tanku. Nebo respektive u toho, co z kdysi hrdé zbraně v Praze na Smíchově zbylo poté, co jej banda chuligánů natřela na růžovo a vojáci pak raději odstěhovali do Lešan, píše Štěpán Kotrba.

    Organizuje parta levičáků v čele s místostarostou Prahy 5 (Petr Lachnit, ČSSD). Šeříky klade každý sám za sebe, ne za partaje. Vítáni jsou nestraníci i členové všech stran, kteří respektují názory členů jiných stran a nehodlají urážet památku osvoboditelů Prahy. Pak se jde (pěšky) do Jazzové sekce, kde bude vernisáž karikatur právníka, kriminalisty a kreslíře Britských listů Michaela Marčáka, který už bohužel rok není mezi námi. A při té příležitosti mi můžete poblahopřát k padesátinám, i když by mnozí byli určitě rádi, kdybych také nebyl mezi námi.

    Jste zváni, sraz v 15:00 u tanku, vstupné do Jazzové sekce dobrovolné, pokud možno kvalitní a tekuté. Na politicky nekorektní humor dojde také.

     9444

    Jaksi se vytratilo, že v květnu 1945 podstatně přispěli k osvobození Prahy vlasovci

    9. 5. 2014 / Jan Čulík

    "Ruská osvobozenecká armáda" Andreje Andrejeviče Vlasova vznikla z ruských zajatců v německém vězení za druhé světové války, kteří chtěli bojovat proti Stalinově diktatuře, nikoliv však ve prospěch nacismu. Němečtí nacisté Vlasovově armádě nikdy nedůvěřovali, sice dovolili, aby vlasovovské jednotky vznikly, po většinu trvání druhé světové války jim však odmítli dát do rukou zbraně. Vlasovova armáda byla vyzbrojena teprve v samém konci války, kdy už německým nacistům hodně teklo do bot.

    Zasáhla do bojů v Praze, a to proti německým nacistům. Kolem 5. května, kdy Američané po dohodě se Stalinem nepokračovali od Plzně směrem k Praze, přestože v Praze vzniklo povstání a rozhlas zoufale volal o pomoc. Rudá armáda ovšem musela nejprve do Berlína, Praha nebyla pro Stalina tak důležitá. Teprve z Berlína se vydala do Prahy. Mezitím němečtí nacisté v Praze zabíjeli tamější povstalce, proto vidíte dodnes na ulicích Prahy tolik pomníků.

    V této situaci do bojů zasáhla Vlasovova armáda, která podstatně přispěla k osvobození Prahy - za pomoci pražských povstalců. Když už do osvobozené Prahy konečně až 9. května z Berlína dorazila Rudá armáda, vlasovce zatkla a poslala je do Stalinových koncentračních táborů. Vlasov byl popraven.

    Podrobnosti najdete v knize Stanislava Auského Vojska generála Vlasova v Čechách: Kniha o nepochopení a zradě. 68 Publishers, Toronto, 1980, též Praha, Vyšehrad, 1992, 1996 a 2005.

    Provolání opery

    Odmítáme Návrh transformace Národního divadla

    7. 5. 2013

    Odmítáme Návrh transformace Národního divadla, který zveřejnilo MK ČR 30.1.2013. Odmítáme Jana Buriana v čele Národního divadla, protože za více než dva měsíce od svého jmenování nepředstavil ani svou koncepci opery v Národním divadle ani jedinou operní osobnost, která by byla ochotna s ním spolupracovat. Dopustil jmenování operního laika do čela opery ND a projevil nepochopení pro potřeby řízení opery v Národním divadle. Neposkytuje tak sebemenší záruku, že Národní divadlo pod jeho vedením ukončí krizi opery. Žádáme ministryni kultury, aby přehodnotila svůj postoj k Návrhu transformace Národního divadla, který přijala bez oponentního řízení, i ke jmenování Jana Buriana, jejž jmenovala do čela Národního divadla, aniž předložil jakoukoli vlastní koncepci jeho řízení.

    Nechceme Národní divadlo jako dvoumiliardový tunel.

    My, bývalí a nedávní sólisté opery, hudebníci operních orchestrů, zpěváci operních sborů, pracovníci dalších profesí, milovníci opery

    prohlašujeme,

    že nechceme přihlížet pokračující devastaci naší kultury. Podporujeme stávkovou pohotovost, do níž vstoupili operní umělci Národního divadla. Chápeme, že je k tomu vede dobrá víra a odhodlání bránit Národní divadlo a jeho operu před nekompetentními zásahy.

    PŘEČETLI JSME:

    O antikomunismu

    7. 5. 2013

    Postkomunistická společnost, která považuje za ideál bezskrupulózní honbu za zbohatnutím, si veškerou morálku omezila na módní kýč - nadávání na bývalý režim, které už nepředstavuje žádné riziko. Být opravdu proti komunismu znamená být pro demokracii a lidská práva; mnozí komunistobijci se však netají tím, že by jen rádi nahradili jednu totalitu druhou, tou vlastní.

    Jakub Grombíř, Kulturní noviny ZDE

    Anonymní akcie a Nečasova vláda

    7. 5. 2013 / Boris Cvek

    Nečasova vláda sama sebe označovala jako "protikorupční". Měla velkou většinu ve Sněmovně a měla tedy hned na začátku zatočit s některými nejodpornějšími jevy v tomto státě, které korupci podporují. Jde v prvé řadě o anonymní akcie. Dnes máme téměř tři roky vládnutí této vlády za sebou a v Hospodářských novinách můžeme číst:

    "Odborníci na obchodní právo či boj s úplatky vítají senátní návrh, který nutí firmy registrovat akcie na majitele v depozitáři, a budou tak na ně dopadat i přísné mezinárodní regule proti praní špinavých peněz."

    Všimněte si, že jde o senátní návrh, tedy o návrh komory, ovládané levicí. Všimněte si, že Hospodářské noviny nejsou levicový tisk. Zde jde o princip, o právo, o boj proti závažné ekonomické kriminalitě, která rozežírá tuto společnost. Kdyby proti ní účinně zakročila Nečasova vláda, nebylo by dnes proč chválit senátní návrh, protože ten by byl už zbytečný.

    Teď je otázka, jak se pravice postaví k senátnímu návrhu ve Sněmovně. Bude to zajímavý test její "protikorupčnosti". Pokud má dojít k distribuci majetku vděčných církevních restituentů a vděčných poctivých občanů miliardovými majetky, které uchránila abolice před otravnou mouchou spravedlnosti, k jejich politickým dobrodincům, mohl by takový krok proti anonymním akciím, jaký navrhuje Senát, značně komplikovat situaci.

    Konec akcií na majitele. Své skutečné vlastníky budou muset odhalit stovky firem ZDE

     9442

    "Uzbrojení SSSR" - nejlepší béčková role Ronalda Reagana

    7. 5. 2013 / Karel Dolejší

    Pavel Podvig ze Stanfordské univerzity/Moskevského fyzikálního a technologického institutu nedávno publikoval studii, která vyhodnocuje čerstvě zveřejněné dokumenty o sovětské reakci na projekt "Strategické obranné iniciativy" prosazovaný v 80. letech americkým prezidentem Ronaldem Reaganem. (Strategic Defense Initiative - SDI, populárně: "Projekt hvězdných válek".) Koncepce, která je bezprostředním předchůdcem současného amerického protiraketového systému, figuruje v mytologii pravověrných atlantistů jako "to, čím Reagan porazil Sovětský svaz". Podvigova analýza tento mýtus přesvědčivě vyvrací a ukazuje, že "hvězdné války" SSSR ani neuzbrojily, ani nezpůsobily ochotu sovětského vedení přistoupit k omezení strategického jaderného zbrojení, jak se traduje. Spíše lze ještě říci, že změny, které sovětské vedení prosazovalo, byly americkým projektem SDI brzděny a komplikovány.

     2929

    Oskar Lafontaine: Euro je třeba zrušit

    7. 5. 2013

    Pokud je reálná revalvace a devalvace touto cestou nemožná, je třeba společnou měnu opustit a vrátit se k systému, který by, tak jako předchůdce měnové unie, Evropský měnový systém, dovoloval revalvaci a devalvaci. V podstatě jde o to znovu umožnit kontrolovanou devalvaci a revalvaci v rámci EU řízeného systému směnných kursů. K tomu je nevyhnutelným prvním krokem přísná kontrola pohybu kapitálu, aby došlo k regulaci kapitálových toků. Na Kypru už Evropa tento první krok udělala.

    KD│ Oskar Lafontaine, který jako německý ministr financí řídil přechod na euro, označil projekt v jeho současné podobě za katastrofu. Pokud nedojde k radikální reformě, povede to podle Lafontaina nevyhnutelně k protiněmecké rebelii v EU.

    Evropská politika spolkové kancléřky se ocitá pod stále větším tlakem. I předseda Evropské komise Barroso se teď přidal k italskému prezidentu Napolitanovi a sestavením vlády pověřenému politikovi Enricu Lettovi, kteří odmítli úspornou politiku Merkelové vedoucí ke katastrofě. Evropští politici už dávno nevědí, jak dál. Ekonomická situace se měsíc po měsíci zhoršuje a nezaměstnanost dosáhla úrovně, která stále více zpochybňuje demokratické struktury.

    Některé názory holt nemohou v mainstreamovém časopise vyjít

    7. 5. 2013 / Štěpán Kotrba

    ...protože jsou zcenzurovány šéfredaktorem, ačkoliv byl redakcí příspěvek objednán. Analytický přípodotek, kritizující rozhovor generálního ředitele televize Nova Andruška pro časopis Týden o České televizi a uvádějící smutná fakta o ekonomické pozici Novy s odkazem na server Borovan, byl zcenzurován šéfredaktorem týdeníku Marketing a média vydavatelství Economia, a.s. Bývalý šéfredaktor zpravodajského rádia Česko Václav Sochor, který nahradil v MaM Dana Köppla, prostě kritiku umírajícího brontosaura kdysi nejmocnější televize nepřipustí. Nejspíš Andruškovi dává umělé dýchání z úst do úst, aby Nova obživla. Láska je holt láska...

    Marketing & Media 6/2013 ovšem na str. 12-13 zveřejnil dvoustránkový rozhovor s Janem Andruškem, ve kterém ředitel tvrdí, že skupina Nova bude letos chtít navýšit podíl na sledovanosti na televizním trhu - "o něco ambiciózněji" nad 40%... a hodlá lobbovat za vlastní multiplex DVB-T2.. To ale bylo ještě před tím, než burza zareagovala na ekonomické výsledky Novy. Novinář, který je novinář a ne píárista, by dnes reálné výsledky manažera s jeho smělými plány konfrontoval. Sochor se ovšem snaží naopak nepohodlné názory potlačovat. A to byl i důvod, proč odešel z Českého rozhlasu. MaM se nyní pod jeho vedením stává časopisem reklamním, nikoliv časopisem o reklamě. Titul Marketing & media tak získává jiný význam. Vydavatel by se měl zamyslet, jestli to takhle chce.

    6. 5. 2013 Štěpán Kotrba: Ne Česká televize, ale dluhy firmy, která vlastní Novu, se vymkly kontrole - zveřejněno v Britských listech ZDE

    Paul Krugman a jeho boj proti vládním škrtům

    7. 5. 2013

    Ekonom Paul Krugman má nyní na Twitteru víc než milion "followers", osob, kteří čtou jeho texty. Je to proto, že tento držitel Nobelovy ceny bojuje proti konvenčnímu přesvědčení, že vládní škrty povedou k hospodářskému oživení. Od chvíle, kdy zkolabovala začátkem finanční krize americká banka Lehman Brothers, zdálo se, že proti zastáncům škrtů ve Washingtonu, v Bruselu a na londýnském ministerstvu financí bojují jen Krugman, jiný Američan Joseph Stiglitz a newyorský profesor Nouriel Roubini. Roubini předpověděl krach globálního finančního systému.

    Čtyři roky po vzniku finanční krize jsou vládní škrty dnes zpochybňovány všude, především proto, že většina zemí, která škrty realizuje, se dostala do hospodářské deprese a jejich ekonomika neroste.

    Karl de Gucht, Evropský komisař pro obchod

    Zrušení tarifů mezi EU a USA "zvýší příjem každé čtyřčlenné rodiny v EU o 14 000 Kč ročně"

    7. 5. 2013

    Karl de Gucht, evropský komisař pro obchod, v současné době vyjednává zrušení veškerých obchodních tarifů, které brání obchodu mezi EU a USA. Pro britskou vládu je to nejvyšší prioritou. Pokud bude dohoda úspěšně uzavřena, mělo by to znamenat zvýšení příjmů každé evropské čtyřčlenné rodiny o 14 000 Kč ročně a posílilo by to růst HDP o 0,5 procenta ročně. Povede to také prý k vzniku statisíců nových pracovních příležitostí. Evropští euroskeptici, včetně britských, by se podle de Guchta měli informovat o faktech a o tom, co se skutečně dnes děje v Evropské unii.

    "Evropská unie není o škrtech - dáváme důraz na strukturní úspory a na investice," zdůraznil Gucht. Tvrdil, že strukturní škrty však musejí být provedeny.

    Podrobnosti v angličtině ZDE

    Britský koloniální gulag na stránkách IDnes a drsný rasismus jejích čtenářů

    7. 5. 2013 / Jan Čulík

    Přibližně čtyřiadvacet hodin poté, co Britské listy přinesly v češtině informaci o tom, že v padesátých letech Britové mučili a vraždili osoby, vězněné ve svém koloniálním gulagu, který se nijak nelišil od Stalinových koncentračních táborů, a budou nyní za to zřejmě muset platit odškodné desetitisícům poškozených osob, informoval o téže věci konečně i server IDnes. Pozoruhodná je diskuse pod tímto článkem, která ukazuje, jaký póvl (s odpuštěním) tvoří čtenářskou obec tohoto deníku. Jsou to lidé, kterým by to vraždění zjevně vůbec nevadilo. Silný rasismus výroků v diskusi je zjevný a je šokující. Pozoruhodné je, že editor diskusních příspěvků neuznal za vhodné, že by TAKOVÉTO výroky na fórech slušných novin neměly být - jistě podle českého zákona zosobňují trestné činy rasismu a vyvolávání nenávisti vůči společenské skupině:

    PŘÍPAD THATCHEROVÁ:

    Čarodějnice zemřela. A kritici jí staví pomníky

    7. 5. 2013 / Pavel Urban

    Margaret Thatcherová zemřela a emoce mají pré. Někteří ji nekriticky obdivují, jiní nenávidí až za hrob. Britské listy dávají slovo především těm, kteří vypočítávají, do jakého srabu železná lady Británii dostala.

    Uplynulo už více než dvacet let ode dne, kdy železná lady odstoupila a vrátila vládu do rukou rodem a duchem povolaných lépe, než jsou dcery hokynářů. Dvacet let je dost dlouhá doba, aby její nástupci napravili, co se napravit dalo.

    Kupodivu se o to vůbec nepokusili a pokračovali v nastoupeném kurzu. Pokud mohu soudit, labouristické vlády po Thatcherové měly k její politice blíže, než konzervativní vlády před Thatcherovou. Úspěch, jaký se v politice hned tak nevidí.

    O dědictví Margaret Thatcherové na rozdíl od pana Urbana z osobní britské zkušenosti

    7. 5. 2013 / Jan Čulík

    Pan Urban je v hodnocení Margaret Thatcherové dojemný teoretik. Z jeho článku je zjevné, že o životě v Británii neví nic. Potíž je, že jeho - naprosto legitimním - úvahám chybí osobní zkušenost života v Británii. Jeho text působí logicky, jenže problém je, že lidé se logicky nechovají.

    Žiju a pracuju v Británii už skoro pětatřicet let a mohu svědčit, že zdánlivě logické námitky pana Urbana vůči kritice Margaret Thatcherové jsou úplně mimo, ale zároveň musím přiznat, že nerozumím tomu, proč se především v Británii natolik uchytily autoritářské metody této značně psychopatické paní. Musím zároveň zdůraznit, že ačkoliv se Thatcherová - podle svědectví všech - vyznačovala extremní netolerancí a agresivitou (právě proto byla schopna prosazovat své názory), její vlastní politika byla v době její vlády relativně mírná.

    Polovojenské autoritářské kontroly, vládu hloupých podnikatelských manažerů nad všemi sférami života, centralizaci země, čtyři miliony policejních kamer v ulicích, tresty za fotografování na veřejných místech, zákaz veřejných demonstrací, to všechno prosadili až následovníci Thatcherové, především Tony Blair.

    Thatcherová pouze přinesla sémě něčeho, co začalo růst a kvést až po jejím odchodu z politiky: všeobecné prosazení principu ostrých loktů a vládu sociopatů na všech úrovních. Britské univerzity začaly být likvidovány papírovacím terorem a manažerskou diktaturou dlouho po odchodu Thatcherové do důchodu, i když principy nového systému - KPIs - ničivé "Key Performance Indicators", jimiž je nyní podle hrubého hodnocení excelových tabulek evaluován každý zaměstnanec státní správy - principy převzaté z USA koncem osmdesátých let, začaly ničit státní a polostátní instituce v Británii teprve až za Blaira a dalších.

    K tomu: "New York Review of Books: Britské univerzity v ohrožení - Byl zaveden ničivý manažerský systém, jemuž se asi neubrání ani vysoké školy v ČR" ZDE

    Bylo skutečně nutné, aby rektoři britských univerzit, včetně rektora univerzity v Glasgow, začali dostávat plat ve výši devíti milionů korun ročně, což způsobuje, že si o sobě začali myslet, že jsou to nadlidi, kteří už nemusejí poslouchat normální smrtelníky, takže dělají při rozhodování chyby? Bylo skutečně nutné, aby byly VEŠKERÉ SFÉRY ŽIVOTA podřízeny opravdu primitivnímu manažerskému principu?

    S kolegy odborníky na středovýchodní Evropu a na bývalý komunistický blok jen zíráme a nevěříme vlastním očím. Britové, kteří samozřejmě o životě za komunismu nevědí naprosto nic, podvědomě napodobují totalitní komunistické praktiky, od udávání, přes komplexní hodnocení, až po přidržování se doporučované ideologie. Smutný pohled je i na britské kolegy, kteří se hrbí a podlézají mocným úplně stejně, jak to činili během čistek v pookupační kocovině v letech 1969-1970 Čechoslováci.

    Je to skoro mystická věc: jakoby to dokazovalo, že lidé mají v sobě vrozenou tendenci k totalitě a poté, co se totalitní systém rozložil ve východní Evropě, jeho rysy (zatím mírnější, ale přesto velmi znepokojující) se začaly objevovat v Británii. Nadšení, s nímž mnozí Britové napodobují v tomto smyslu totalitní komunismus, je mi nepochopitelný. A zárodek toho všeho je autoritářství, které zavedla do země Thatcherová a mnoha lidem se zalíbilo: ukázalo se totiž, podle jejího příkladu, že chováte-li se agresivně jako sociopat, můžete vylézt po hřbetech jiných lidí k velkému bohatství. Musíte jen být absolutně bez skrupulí.

    Toto je dědictví Margaret Thatcherové. Svědčím o tom z osobní zkušenosti.

    Dovoluji si zde citovat článek, který jsem publikoval před třemi nedělemi v týdeníku Literární noviny. Napsal jsem ho v neděli 14. dubna ve Vídni.

    Vážení spoluobčané, co říkáte té úrovni komunikace, zpravodajství a politiky?

    7. 5. 2013

    Mně osobně už je trapně za všechny naše politiky, kteří si za 20 let v parlamentu nakradli nebo třeba nenakradli, ale jsou už trapní s těmi reformami reforem, které přijali a zrušili, aby je znovu přijali. Není vám také trapně za všechny zkorumpované nebo nezkorumpované poslance, ministry, hejtmany, starosty, ptá se Václav Princ. Stydím se za všechna ta jejich rozhodnutí o církevních restitucích, fotovoltaických elektrárnách, za prezidentskou amnestii, která je vyvrcholením 23 letého rozkrádání státu, státních podniků, bank, vodáren, cukrovarů, strojírenských, sklářských a jiných podniků. Divím se, že se nikdo nepozastavuje nad svědectvím Ringo Čecha, jak se stát rozkradl. S halasem slavíme 60 let České televize, ale to slavíme úspěch ČSR po roce 1948, tedy úspěch z doby těch 50. let, kterými se nemůžeme chlubit. A když se podívám na těch 60 let zpět a úlohu sdělovacích prostředků, tak bych spíše zaplakal, než se radoval. Jestli někdy sdělovací prostředky fungovaly, tak jedině krátkou chvíli v srpnu 1968 a potom o trochu déle v listopadu a v prosinci 1989.

    Podřízení mosteckého politika pokutují kritického občana

    6. 5. 2013 / Radek Mikula

    Domnívám se, že je na místě zveřejnit informaci o právním sporu, který prostřednictvím některých veřejných institucí vedu s náměstkem primátora města Mostu a místním představitelem ČSSD na Mostecku Karlem Novotným.

    Začátkem listopadu loňského roku K. Novotný zveřejnil na dvou serverech svůj článek o demonstraci za prolomení limitů těžby uhlí. V něm použil formulaci:

    POZVÁNKA:

    Moderní ČSSD? Plány a realita proměny organizace

    6. 5. 2013

    Diskuse "Moderní ČSSD? Plány a realita proměny organizace", která se koná v úterý 7. května 2013 od 18.00 ve velkém sále Goethe Institutu.

    Diskuse proběhne ve spolupráci CESTY s Friedrich Ebert Stiftung, e.V., zastoupení v ČR a Masarykovou demokratickou akademií u příležitosti vydání knihy Martina Poláška (a kolektivu spoluautorů) Mezi masovou a kartelovou stranou: možnosti teorie při výkladu vývoje ČSSD a KSČM v letech 2000--2010 (Praha: SLON, 2012).

    V panelu diskuse se zúčastní Jiří Koubek a Martin Polášek, politologové Ústavu politologie Filosofické fakulty Univerzity Karlovy; Oto Novotný, vedoucí Politicko-analytické sekce České strany sociálně demokratické a Lubomír Zaorálek, místopředseda České strany sociálně demokratické a místopředseda Poslanecké sněmovny P ČR.

    ANALÝZA

    Velký rozbor ČT: Namyšlený Moravec, pravicové zpravodajství a trocha naděje

    6. 5. 2013 / Štěpán Kotrba, Jiří Hroník

    První květnový den oslavila Česká televize jako nástupkyně Československé televize šedesáté výročí svého prvního vysílání. Nad veřejnoprávním médiem se z různých úhlů pohledu pro ParlamentníListy.cz zamýšlí novinář, politický a mediální analytik a vysokoškolský pedagog Štěpán Kotrba. Ptal se Jiří Hroník.

    Myslíte si, že má veřejnoprávní televize co oslavovat a čím se podle Vás může nejvíce chlubit?
    Šedesátka je mezník i v životě člověka - už máte právo radit mladším... A Dvořák jel nedávno i do Ruska... Ale dost legrace.
    Ano. Česká televize může být pyšná. Je čelnou institucí české národní kultury, je Národním divadlem 21. století. Je největším mediálním zaměstnavatelem v Česku, lídrem technologického pokroku nejen v televizním vysílání, ale dnes i v digitální televizní multimedialitě. Buduje pátý program pro děti s vlastní výrobou zábavných i naučných pořadů, uvažuje o šestém. Spouští tři programy v HD, spustila iVysílání, hybridní interaktivní vysílání HbbTV, intenzivně se připravuje i teletext budoucnosti. Aplikace pro mobilní telekomunikační zařízení snesou srovnání s celým světem. Napomáhá přežití nezávislého českého filmu, investuje do koprodukcí, investuje do dokumentární a animované tvorby. To se vám zdá málo???
    Má ale i na co navazovat a co dohánět. V množství produkce a někdy i v kvalitě.

    Kalousek chystá další emisi dluhopisů pro lidi. Pro které?

    6. 5. 2013 / Jiří Baťa

    Na první pohled by se dalo říci, že je to pozitivní zpráva, ale není. Tedy v závislosti, z jakého úhlu pohledu tento další "záchranný " krok ministra Kalouska posuzujeme. Z pohledu státního dluhu, na kterém má lví podíl Kalousek a obě předchozí koaliční vlády v čele s ODS, je to jen taktický krok pana Kalouska, neboť jak sám prohlásil: "Je důležité, aby část státního dluhu měly v držení české domácnosti (rozuměj občané). Podporuje to stabilitu země a je v zájmu lidí, aby prosperovala". Podle něj by tyto subjekty, vzhledem k roční výpůjční potřebě státu mezi 200 až 230 miliardami korun, zhruba 40 miliard by mohly držet právě domácnosti. Tím se vlastně ministr Kalousek zříká odpovědnosti za vznik tohoto dluhu a celkově i za způsob vládnutí, které umožnilo takovou neodpovědnou finanční politiku praktikovat. Chybou by bylo si myslet, že se Kalousek takto vymkne následkům z (ne)zodpovědnosti za rezort a výsledky ekonomiky státu od r. 2008 do dnešních dnů. Tím, že přenese břemeno dluhu na občany částečně sníží manko odpovědnosti vládní garnitury (včetně té své), ale zlepšení ekonomické situace to nepřinese.

    Dejme univerzitám i výzkumným ústavům půdu a svobodu

    6. 5. 2013 / Ivan Větvička

    Akademická obec není suverénní účastník veřejného dění, protože takřka nemá nezávislé financování, což vede k autocenzuře projevu.

    Proveďme odluku univerzit a výzkumných institucí od státu, dejme jim dostatek půdy, který je uživí. Pokud to neučiníme, hrozí, že poznatky a svoboda moderního bádání a myšlení v době vážného hospodářského propadu (například bankrot eurozóny) ustoupí podstatně užšímu pohledu křesťanského světonázoru, jako se už jednou stalo při rozkladu antického Říma.

    V americké televizi v podstatě kuřáka nevidíte

    6. 5. 2013

    Dobrý den, dovolím si maličko zareagovat na nejenom debatu o kouření, která se trozpoutala po otřesné debatě v pořadu Máte slovo ČT. Jako doplněk k panu doktoru Wagnerovi - ona ta dnešní mládež má díky tomu, že knížky čte minimálně a veškerá její konverzace se týká jenom Facebooku apod., kde se vyjadřují jenom v krátkých větách a zkratkovitě, problém sestavit a porozumět delší větě. V češtine, o angličtině nemluvě. Nějakou dobu sleduji seriál ČT Vyprávěj díky internetovému vysílání ČT. Proto jsem si uvědomil jeden propastný rozdíl, tady v americké televizi ve filmu v podstatě kuřáka nevidíte, zatímco v tomto seriálu snad až na nějako výjimku skoro všechny ženy, zejména představitelky mladé generace, mají každou chvíli v ruce zapálenou cigaretu. Do západní Evropy a USA je tento seriál už z tohoto důvodu asi neprodejný. Závěrem bych dodal, že pan kardinál Duka by se měl modlit ne za média, ale za osud České republiky a zlepšení sociálních poměrů. Jenže, on nemá vzor v novém papeži Františkovi, podle kterého má být církev chudá a hlavně pro všechny a protože těch chudých je většina, tak hlavně pro ně, píše Martin Wrana.

    Na zmrzlinu nebo na demonstraci. Dilema našeho občana

    6. 5. 2013

    Když jsme v sobotu s manželkou vyšli z brněnského nádraží a pomalu stoupali směrem k náměstí Svobody, byli jsme překvapeni docela velkým počtem lidí, které jsme míjeli. Pravda, toto místo je vlastně centrem Brna, píše Ladislav Štítkovec.

    Pomyslel jsem si, tolik lidí na jednom místě, to by mohlo přijít i dost lidí na naší demonstraci, která se právě na náměstí Svobody měla konat. I tam bylo lidské hemžení vidět. Lidé posedávali na lavičkách, korzovali po náměstí, popíjeli na zahrádkách restaurací nebo ulízávali zmrzlinu.

    Podzemní řeka

    4. 5. 2013 / Lenka Procházková

    Každý projev vypadá důležitěji, když má nějaké motto. Tak já vám na úvod přečtu jednu svou krátkou básničku. Napsala jsem ji asi před třiceti lety:


    Jsme tu
    ale dlouho tu nebudem
    I náš hrob rozfoukne kosmický van
    A jenom tomu kusu země se nějaký čas
    bude říkat Čechy
    Nikdo už nebude vědět proč
    A v cizí hranaté řeči uvízne
    slovo j a v o r
    (název pro punčochy
    zdobené pestrými pentlemi)
    Ale i oni příští
    budou nad našimi mrtvými hlavami
    žít jen tak dlouho
    dokud i je neposedne přizpůsobivost
    A z jejich řeči se zachová slovo s t ů l
    a bude znamenat v jazyku
    tamtěch dalších vodu.

    Poplatky a poplatky dětí

    6. 5. 2013 / Josef Mrázek

    Ptal jsem se před časem soudce Ústavního soudu, co se dá dělat, když ministr, nebo celá vláda jedná v rozporu s Ústavou ČR, nebo mezinárodními zákony, jejichž dodržování Ústava ČR zaručuje. Řekl mi, že vlastně nic, náš právní řád takové případy neřeší. Teprve, když tím vznikne někomu škoda, lze si stěžovat. Pro skutečně postižené je to dost obtížná a zdlouhavá cesta. Naproti tomu Ústavní soud před několika lety v případě údajné škody jednotlivce neváhal způsobit škodu celému národu zrušením voleb, a nikterak se nezabýval nemravností požadavku stěžovatele, protože to náš právní řád také neřeší. Trochu jiná situace nastala 2.května 2013, když vláda odmítla návrh na zrušení poplatků za pobyt dětí v nemocnici. Měla to být jen oprava chyby, ty poplatky neměly být nikdy zavedeny, nedovoluje to Ústava ČR, ani mezinárodní zákon Úmluva o právech dítěte (dále též jen "Úmluva"). Snaha zabránit této opravě je jednání na úrovni navádění k pokračování v nezákonnosti.

    Ne Česká televize, ale dluhy firmy, která vlastní Novu, se vymkly kontrole

    6. 5. 2013 / Štěpán Kotrba

    reakce na rozhovor generálního ředitele Jiřího Andruška pro časopis Týden "Financování České televize se vymklo kontrole". Psáno pro týdeník Marketing&Media

    Generální ředitel prozatím ještě největší komerční televize v Česku zaútočil v časopise Týden na princip solidární platby za veřejnou službu. Zatímco CME se potácí v miliardových dluzích, recykluje staré filmy, vysílá zpravodajství o mrtvolách a tklivých příbězích mrzáčků, opouštějí ji inzerenti a čeká jako na smilování Boží na kupce, Česká televize zažívá rozvoj. Nemá reklamu a nechce ji. I kdyby ji chtěla, všichni jsou rádi že ji nemá a už ji nepovolí. Investuje do nových technologií i pořadů, rozvíjí pátý kanál pro děti, uvažuje o šestém, spouští vysílání v HD, staví nové regionální studio, její zpravodajství je lídrem trhu.

    Keňané vyjednávají s britskou vládou o odškodné za jejich mučení v britském gulagu

    5. 5. 2013

    Britská vláda vyjednává o finančním odškodném pro tisíce Keňanů, kteří byli vězněni v padesátých letech v britském gulagu v Keni a britští činitelé je tam krutě mučili. Povede to zřejmě k velkému množství odškodného pro mnoho dalších britských obětí po celém světě.

    Poté, co pokusy britské vlády blokovat žádosti o odškodnění za mučení od kdysi Brity vězněných Keňanů u soudů opakovaně selhaly, zahájili nyní britští právníci historické rozhovory s obětmi britského mučení o výši odškodného.

    Aktuální význam květnového povstání

    5. 5. 2013 / Milan Valach



    Projev na demonstraci HzPD v Brně 4.5. 2013

    Video záznam kratší verze projevu z demonstrace: ZDE

    Na konci II. světové války v dubnu 1945 byla na území Čech a Moravy dislokována mohutná Schörnerova armáda s 900 000 muži, více jak 2 200 tanky, tisícem letadel a další těžkou výzbrojí. Jejich cílem bylo bránit se v tomto prostoru ještě nejméně tři týdny. Nacistický teror, kterým trpěli naši předkové po celých pět let okupace, ke konci války neslábl. Spíše naopak. 19. dubna byla za podporu partyzánů vypálena obec Ploština, 5. května 1945 Javoříčko.

    Nacisté neváhali vraždit muže, ženy a děti ani v poslední dny války. Podle R. Heydricha byli obyvatelé tohoto prostoru Slované, kteří ani sami nechtěli, aby byli považováni za lidi.

    Za této situace se zdálo, že povstání proti nacistické okupaci je zcela nemožné. Ale jaké bylo moje překvapení, když jsem vzal do ruky jednu z posledních publikací na toto téma, práci Kuralovu a Štěpánkovu "České národní povstání v květnu 1945". Všichni víme o Pražském povstání, ale to je jen jedno ohnisko, i když největší. Již 1. května dochází k povstání v Přerově a povstalecká vlna se šíří po celé Moravě a Čechách, na Českomoravské vysočině vznikají celé oblasti osvobozené partyzány a místními občany. Řada ohnisek povstání je v Podkrkonoší a na mnoha dalších místech.

    Reformy jako exekuce

    5. 5. 2013 / Michal Rubáš

    Naše tzv. ekonomické reformy, které se tu provádějí od počátku 90.let, nevymyslel Václav Klaus.

    Byly pod názvem Programy strukturní adaptace od 70. let vnucovány rozvojovým zemím, které - v důsledku způsobu, jakým byly podřízeny ekonomikám bohatých států Severu - už nemohly splácet své dluhy. Tyto programy strukturní adaptace byly něco mezi nucenou správou a exekucí. Jejich obsah byl následující: velkoryse privatizovat, devalvovat měnu, seškrtat veřejné a sociální výdaje, zlikvidovat vnitřní trh, orientovat se na export založený na mzdovém dumpingu, otevřít ekonomiku dokořán, aby se zamezilo skutečné adaptaci nebo vytváření vlastní průmyslové základny.

    Jak nedělat novinařinu aneb jak vyrábět a šířit fámy

    4. 5. 2013 / Jan Kavan

    Nejdříve mi dovolte, abych se představil. V komunistickém Československu jsem úspěšně uzavřel čtyři ročníky na novinářské fakultě a v posledním roce jsem byl vyloučen z politických důvodů. Novinářskému řemeslu jsem se pak učil i jako elév v Mladé frontě pod dozorem a s pomocí Drahuše Proboštové, pozdější chartistky a redaktorky samizdatových Lidovek. Hodně jsem se naučil i v časopisu Univerzita Karlova i díky šéfredaktorovi Jaromíru Hořcovi. Naučené jsem pak uplatnil během dvacetileté emigrace v Británii, kde jsem redigoval prestižní čtvrtletník East European Reporter a pravidelně přispíval do Timesů, Observeru, Guardianu a dalších kvalitních periodik. V letech 1993-94 jsem mj.vedl i kurz o sdělovacích prostředcích na univerzitě v New Yorku. V rámci těchto svých přednášek jsem ilustroval směšování zpravodajství s ovlivňujícím komentářem, neobjektivitu prezentace zpráv i neschopnost a neochotu si ověřovat fakta na odstrašujících příkladech některých článků z tehdejších Lidovek.

     9436

    Otřesné bláboly o "svobodě kouřit" v České televizi

    4. 5. 2013 / Jan Čulík

    Neuvěřitelné bláboly o "svobodě kouřit" zazněly v České televizi. Je to dalším, otřesným důkazem, jak se provinili v devatenáctém století čeští obrozenci. Způsobili totiž, že v české kotlině hovoříme obskurním jazykem a jsme izolováni od vnějšího světa. K problémům, které jsou všude jinde dávno vyřešeny a k nimž existují jasná, nezvratitelná fakta, zastáváme v "české kotlině" prostě pitomé, neinformované názory. Přitom by trvalo asi 1 vteřinu najít si k tomu informace na netu a NEŽVANIT.

    Argumentem, proč je ve většině zemí v Evropě kouření v restauracích zakázáno, je toto:

    Pobyt v zakouřeném prostředí škodí zdraví zaměstnancům restaurací a způsobuje jim chronickou bronchiditu a rakovinu. Rok po zavedení zákazu kouření v restauracích v Británii se zbavilo chronické bronchitidy velké množství číšníků a číšnic v restauracích. Slušná země nemůže tolerovat, aby zlozvyk jedněch vážně škodil zdraví jiným. Kuřáci mají plné právo kazit si vlastní zdraví (i když je otázka, proč za jejich léčbu rakoviny a cévních onemocnění, způsobených kouřením, mají platit ostatní daňoví poplatníci), avšak v žádném případě nemají právo ničit zdraví jiným lidem. Proto platí zákaz kouření ve veřejných místnostech ve většině zemí Evropy.

    Nejde o svobodu něco dělat, ale o svobodu ubližovat druhému. Civilizovaná společnost svými zákony znemožňuje, aby jeden člověk ubližoval druhému. Nikdo nezakazuje kouření jako takové, ale brání tomu, aby kuřáci poškozovali zdraví druhých lidí.

    Asi za dvě vteřiny najdete na webu informace o tom, že

    Zákaz kouření v restauracích ve Skotsku vedl k rychlému a zlepšení zdraví číšníků a barmanů ZDE Článek uvádí:

    U zaměstnanců restaurací, hostinců a barů ve Skotsku došlo k radikálnímu zlepšení jejich zdravotního stavu do dvou měsíců po zavedení zákazu kouření v restauracích v březnu 2006. Před zákazem kouření v restauracích trpělo potížemi s dýchacími cestami 79,2 procent zaměstnanců restaurací. O jeden měsíc později po zavedení zákazu kouření v restauracích mělo tyto potíže už jen 53,2 procent zaměstnanců restaurací, tedy došlo k poklesu potíží o 26 procent. Po dvou měsících mělo tyto potíže už jen 46,8 procent zaměstnanců restaurací, došlo tedy k zlepšení zdravotního stavu u 32,4 procent těchto zaměstnanců.

    Jiný článek na toto téma, potvrzující zlepšení stavu zaměstnanců restaurací po roce po zavedení zákazu kouření je ZDE

    Zákaz kouření v restauracích ve Skotsku vedl o obrovskému poklesu infarktů (za jediný rok o 17 procent!) ZDE

    V amerických, kanadských a evropských městech, která zavedla zákaz kouření v restauracích, došlo všude k poklesu infarktů o 17 procent za první rok po zákazu (CNN) ZDE

    Počet hospitalizací dětí na astma poklesl po zákazu kouření o 18 procent ZDE

    ZDE najdete důkazy o tom, jak obrovské množství chorob způsobuje vystavení kouření druhých a informace od právní firmy, specializující se na vymáhání odškodného za to, že vám někdo poškodil zdraví, jak se domoci odškodného za poškození vašeho zdraví kouřením druhých. Že by něco takového existovalo v ČR, to je asi utopie, že?

    V Brně jsem viděl ve středu člověka nesoucího igelitku s nápisem British American Tobacco. (To je ta firma, pro kterou pracuje radarový pan Klvaňa.) Nikde jinde než v Česku by něco takového nebylo možné. Firma British American Tobacco totiž skutečně vážně poškozuje zdraví milionů lidí a na Západě je zcela zdiskreditovaná - a zdiskreditován by byl i člověk, který by jí nošením jejich igelitky dělal reklamu. Vzpomínám jak šokovaný byl komentátor deníku Guardian George Monbiot, který se jednou účastnil v Praze Havlova Fóra 2000 a s hrůzou tam zjistil, že akci sponzoruje právě tato tabáková společnost. Napsal mi, že kdyby to věděl, nikdy by to Prahy na Fórum 2000 necestoval - a tím je akce zdiskreditována.

    PS. Pan Řezáč mě obviňuje z rasismu, ale reakce některých (všech!) (českých!) diskutérů na facebooku na toto téma jsou, s odpuštěním, pozoruhodné svou zabedněností. Argument, že kouření ve veřejných místnostech je skoro všude v rozvinutém světě zakázáno, protože to poškozuje zdraví jiných lidí, a tedy omezuje to svobodu druhých, diskutéři zcela pomíjejí. Naopak argumentují:

    • Kouření v restauracích není třeba zakazovat, protože na Ostravsku je taky smog.
    • Kouření v restauracích se nesmí zakazovat, protože potraviny jsou taky škodlivé. :)
    • Škodlivost kouření není prokázána. Je to jen názor. :)
    • Není prokázáno, že kouření zkracuje život o 12 - 15 let a není prokázáno, že kouření škodí nekuřákům :)
    • Zaměstnanci restaurací žádnými chorobami dýchacích cest netrpí :)
    • Rázovité venkovské české hospody by utrpěly zákazem kouření a strejci by do nich nechodili (Kupodivu rázovité anglické vesnické hospody zákazem kouření neutrpěly a strejci tam nepřestali chodit.)
    • Ve svém majetku si mohu dělat, co chci

    Toto říkají čeští čtenáři. Ne jiní, dosud se nikdo z českých diskutérů neozval, kdo by byl informován o faktech a o tom, že v této věci mezinárodně veřejná debata už skončila a je směšné hájit názory, o nichž bylo před lety beze sporu dokázáno, že jsou nesmyslné.

    Doporučuju zastáncům práva dělat si ve svém majetku, co chci, aby usilovali o zrušení předpisu, že je v automobilu nutno používat bezpečnostní pásy. Konec konců je přece automobil vaším soukromým majetkem, takže si tam přece můžete dělat, co chcete, ne? A vlastně, protože je automobil vaším soukromým majetkem, jakým právem vás stát nutí, abyste měli k řízení automobilu řidičský průkaz! Pryč s řidičskými průkazy, které, stejně jako možný zákaz kouření v restauracích, jsou hrubým omezením individuální osobní svobody!

    Také samozřejmě má vlastník restaurace či obchodu podle tohoto přístupu na základě neomezené individuální osobní svobody plné právo zakázat vstup do restaurace osobám jiné pleti nebo některých národností. Zákon, postihující v těchto případech rasismus, musejí zastánci kouření taky nechat zrušit, protože hrubě omezuje jejich individuální svobody a práva.

    Je asi opravdu škoda, že je tato diskuse uzavřena do nesrozumitelného jazyka, protože kdyby byla mezinárodně přístupná, mnoho lidí by se bavilo.

    Možná, pane Řezáči, že bych oželel tu Boženu Němcovou, a možná, že by ji oželely i ty desetitisíce lidí, kteří v ukrutných bolestech bez zájmu médií umírají právě teď v Česku na rakovinu způsobenou kouřením. Význam kultury někde končí a je menší než určité jiné věci.

     9439

    ČR je v kouření světově na 12. místě, kopíruje zvyky z periferie Evropy

    5. 5. 2013

    < Evropa podle počtu kuřáků. Čím temnější červená, tím víc kuřáků. Z mapky je zjevné, jak je kouření vázáno na socioekonomické poměry v dané zemi.

    Pozoruhodné je, že ČR je v počtu cigaret vykouřených na jednoho obyvatele podle Wikipedie na 12. místě (2125 vykouřených cigaret ročně), mezi Ruskem, Bulharskem, Běloruskem, Španělskem, bývalou Jugoslávií a Řeckem. Dokonce i Slovensko je až na 34. místě, je tedy dnes podstatně civilizovanější zemí. Ze západních zemí je Německo na 45. místě, Spojené státy jsou na 51. místě, dokonce i kdysi silně kuřácká Francie je dnes na 58. místě (854 vykouřených cigaret ročně) Británie je na 72. místě (750 vykouřených cigaret ročně).

    Nejvíc se kouří v Rusku, na Balkánu (ale ne v Rumunsku!) ve střední Evropě a v Číně. Překvapivě nikoliv v třetím světě! Západní Evropa se závislosti na smrtících cigaretách úspěšně zbavuje. Do Česka to nedošlo.

    Wikipedie dále uvádí: V rozvinutých zemích procento kuřáků buď klesá, anebo se stabilizuje, v rozvojových zemích procento kuřáků stoupá asi o 3,4 procenta ročně. Ve Spojených státech od r. 1965 do r. 2006 počet kuřáků poklesl o polovinu, ze 42 procent na 20,8 procent. Nejčastěji kouří osoby postižené socioekonomickým znevýhodněním (chudí lidé). (JČ)

    Zdroj: ZDE

    Ranking Country Number of cigarettes
    per adult per year 1  Armenia 2,861 2  Bulgaria 2,822 3  Greece 2,795 4  Russia 2,786 5  Moldova 2,479 6  Ukraine 2,401 7  Slovenia 2,369 8  Bosnia and Herzegovina 2,278 9  Belarus 2,266 10  Montenegro 2,157 11  Lebanon 2,138 12  Czech Republic 2,125 13  South Korea 1,958 14  Republic of Macedonia 1,934 15  Kazakhstan 1,934 16  Azerbaijan 1,877 17  Japan 1,841 18  Kuwait 1,812 19  Spain 1,757 20  Switzerland 1,722 21  China 1,711 22  Austria 1,650 23  Tunisia 1,628 24  Croatia 1,621 25  Serbia 1,620 26  Cyprus 1,620 27  Poland 1,586 28  Estonia 1,523 29  Hungary 1,518 30  Italy 1,475 31  Belgium 1,455 32  Denmark 1,413 33  Romania 1,404 34  Slovakia 1,403 35  Turkey 1,399 36  Malta 1,378 37  Jordan 1,372 38  Cuba 1,261 39  Albania 1,116 40  Portugal 1,114 41  Trinidad and Tobago 1,106 42  Egypt 1,104 43  Indonesia 1,085 44  Tajikistan 1,046 45  Germany 1,045 46  Argentina 1,042 47  Georgia 1,039 48  Monaco 1,038 49  Israel 1,037 50  Australia 1,034 51  United States 1,028 52  Syria 1,013 53  Ireland 1,006 54  Vietnam 1,001 55  Kyrgyzstan 942 56  Iraq 864 57  Chile 860 58  France 854 59  Oman 852 60  Philippines 838 61  Libya 818 62  Canada 809 63  Saudi Arabia 809 64  Lithuania 804 65  Netherlands 801 66  Mauritius 787 67  Latvia 785 68  Andorra 784 69  Algeria 775 70  Uruguay 770 71  Brunei 751 72  United Kingdom 750 73  Sweden 715 74  Finland 671 75  Papua New Guinea 670 76  Bahrain 661 77  Iran 657 78  North Korea 650 79  Nauru 626 80  Paraguay 619 81  United Arab Emirates 583 82  Comoros 583 83  New Zealand 579 84  Seychelles 565 85  Thailand 560 86  Mongolia 555 87  Singapore 547 88  Malaysia 539 89  Namibia 534 90  Norway 534 91  Fiji 530 92  Costa Rica 529 93  Brazil 504 94  Gabon 501 95  Morocco 500 96  Venezuela 317 97  Iceland 477 98  Pakistan 468 99  South Africa 459 100  Cambodia 452 101  Uzbekistan 449 102  Laos 435 103  Nepal 420 104  Angola 414 105  Colombia 412 106  Yemen 402 107  Senegal 398 108  Equatorial Guinea 391 109  Nicaragua 377 110  Antigua and Barbuda 375 111  Mexico 371 112  Belize 367 113  Saint Vincent and the Grenadines 351 114  Barbados 344 115  Cape Verde 339 116  Dominica 339 117  Botswana 336 118  Djibouti 309 119  Togo 307 120  Swaziland 303 121  The Bahamas 288 122  Saint Kitts and Nevis 287 123  Jamaica 283 124  Qatar 281 125  Madagascar 260 126  Saint Lucia 249 127  Guatemala 235 128  Dominican Republic 234 129  Grenada 229 130  Ecuador 227 131  Honduras 217 132  El Salvador 209 133  Mozambique 200 134  Panama 197 135  Sri Lanka 195 136  Myanmar 189 137  Zimbabwe 189 138  Bolivia 179 139  Sierra Leone 177 140  Maldives 170 141  Bangladesh 154 142  Ivory Coast 148 143  Kenya 144 144  Burundi 137 145  Peru 137 146  Turkmenistan 135 147  Tanzania 132 148  Mali 127 149  Bhutan 120 150  Nigeria 116 151  Liberia 113 152  Burkina Faso 109 153  Democratic Republic of the Congo 105 154  Central African Republic 102 155  Haiti 100 156  Guinea-Bissau 97 157  India 96 158  Rwanda 94 159  Cameroon 93 160  Chad 86 161  Mauritania 86 162  Gambia 85 163  Sudan 75 164  Eritrea 74 165  Zambia 74 166  Benin 71 167  São Tomé and Príncipe 69 168  Somalia 67 169  Lesotho 62 170  Afghanistan 61 171  Suriname 57 172  Niger 52 173  Guyana 49 174  Malawi 48 175  Tonga 48 176  Ghana 44 177  Vanuatu 43 178  Ethiopia 42 179  Samoa 34 180  Tuvalu 29 181  Uganda 24 182  Kiribati 22 183  Solomon Islands 18 184  Guinea 9 185  Federated States of Micronesia -- 186  Marshall Islands -- 187  San Marino -- 188  Palau -- 189  Niue -- 190  Cook Islands -- 191  Congo -- 192  Timor-Leste --

    Korupce je všude

    3. 5. 2013 / Boris Cvek

    Možná se může zdát už přehnané, jak stále přemýšlím nad korupcí, ale nad zprávami z médií tomu nelze jinak. Když si novináři a společnost uvědomili, jak nebezpečnou rakovinou je pro fungování státu korupce a ekonomická kriminalita, a pátrají po realitě, docházejí bohužel k diagnóze, že celá česká pseudodemokracie je prorostlá skrz naskrz. Právě dnes se objevila zpráva o tom, že protikorupční policie konečně obviní v případu Promopro 12 lidí a že tam jde o únik 388 milionů korun z veřejných peněz do soukromých rukou.

    OSN odsoudila násilné vyživování hladovkářů v americkém vězení Guantánamo

    2. 5. 2013

    Kontroverze ohledně vězení v táboře Guantánamo se náhle zintenzivnila poté, co experti OSN odsoudili nucené vyživování tamějších věznů americkými úřady a bývalý právník z Bílého domu se vyjádřil, že útoky bezpilotními letadly se používají jako alternativa k věznění osob, podezřívaných ze spolupráce s al Kajdou.

    V americkém táboře Guantánamo odmítá potravu více než 100 vězňů. Čtyři vysocí experti OSN pro lidská práva a Meziamerická komise pro lidská práva požadují ukončení věznění osob v táboře Guatánamo na dobu neurčitou. Požadují, aby byli tito vězni buď obžalováni z nějakého zločinu, aby byli převezeni jinam, anebo aby byli okamžitě osvobozeni.

    PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

    Hospodaření OSBL za únor 2013

    19. 3. 2013

    V únoru 2013 přispělo finančně na Britské listy 217 osob bankovním příkazem celkovou částkou 61 486.45 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v říjnu 2012 částkou 4206.67 Kč. Příjem z reklamy byl 5000 Kč.

    4 čtenáři Britských listů přispělo v únoru 2013 na projekt ke zcivilizování exekutorské praxe částkou 900 Kč. Konečná částka k dispozici Britským listům k 28. 2. 2013 byla 238 003.10 Kč, z toho na exekutorský projekt 166 375.59 Kč a na na provoz Britských listů 71 627.51 Kč.

    Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

    Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

    Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

    32001