O zombifikované demokracii

23. 12. 2016 / Karel Dolejší


Zatímco hlavní meziválečné fašistické režimy zůstaly formálně konstitučními monarchiemi, šéfprávník nacistické Třetí říše Carl Schmitt použil účelového výměru, podle nějž demokracie má být "jednotou vládnoucích a ovládaných". Podle této konstrukce tedy i "vůdce", který dokáže zfanatizovat dav natolik, aby jeho individuálně zcela bezmocné a bezvýznamné prvky už nerozlišovaly mezi vládcem a sebou samými, je stále součástí "demokratického" systému.


V kruzích kolem Václava Klause kdysi vzývaný Friedrich Hayek zase varoval před "slovy-lasičkami", která bývají nasazena na podstatné jméno jen proto, aby z něj vysála veškerý význam a život. Nejde ovšem zdaleka jen o "lidovou demokracii", ale také o "řízenou demokracii" či "iliberální demokracii". Všechny podobné predikáty jsou tu jednoduše proto, aby jejich vynálezci nemuseli říkat otevřeně alespoň tak, jako bývalý singapurský vládce Li Kuang-jao, že na nějakou demokracii ve skutečnosti zvysoka kašlou.

Západní demokracie se v praxi propracovaly k účinné ochraně práv některých menšin až v 90. letech 20. století; klíčové ústavní inovace, které to umožnily, však vznikaly již během 50. let a teprve postupně došlo k jejich důslednému prosazování. Tyto inovace odrážely historickou zkušenost s meziválečnými politickými patologiemi a reagovaly na zjevnou potřebu zabránit scénáři, v němž si většina společnosti "demokraticky" odhlasuje genocidu obětního beránka. Kdykoliv tedy slyšíte žertíky na adresu politiky menšinových práv, měli byste velmi zpozornět: Protože ten, kdo si utahuje, znevažuje hlavní ústavní lekce odvozené z tragédií fašismu a nacismu.

Právě divoká lidová tvořivost vzývaná všelikými Robejšky pro údajně bezchybný úsudek vynalezla "macesy s krví křesťanských panen", "žluté nebezpečí", "vládu iluminátů" nebo "černé vraždící vrtulníky". Ti kdo oslavují "moudrost davu" a brojí proti elitám ve skutečnosti dělají z nevědomosti ctnost a snaží se tak vlichotit těm, které hodlají na pozadí chvály jejich nepodloženého sebehodnocení bezskrupulózně manipulovat. Proti takovým podlým lichometníkům je třeba bez jakýchkoliv ústupků trvat na tom, že nevědomost, zvláště taková, co si pěstuje "národní hrdost" jako Adolf knír, je doopravdy hanebná, tečka ZDE.

Meziválečný hollywoodský film v atmosféře pomalého nástupu demagogických utlačitelských režimů z dědictví evropského romantismu, rané sci-fi, haitského náboženství a středověkého folklóru upředl fenomén zombie. Ale až teprve v komedii The Return of the Living Dead z roku 1985 naleznete téma nemrtvých, kteří se mermomocí snaží vysát živým mozek z hlavy. V Idiocracy z roku 2006 ovšem už vidíte lidi vedené pouze primitivními davovými instinkty disponující nikoliv nemrtvými, často dokonce značně vypracovanými těly, jak ovládají vše, nač si vzpomenete. Člověk s alespoň průměrným mozkem zůstal jen jeden, a to ještě v důsledku dávného vědeckého omylu.

Říkal tu snad někdo, že "samoúčelné" umělecké metafory postrádají vztah k realitě a je potřeba "obnovit realismus"? - Zombie apokalypsa začala v roce 2016.

Vzhledem k tomu, že jste na těchto stránkách, máme na vás malou prosbu. Britské listy čte hodně lidí, ale na jejich provoz přispívá jen zlomek čtenářů. Zvlášť v nynější zhoršující se mezinárodní situaci jsme přesvědčeni, že věcné informace a analýzy, které BL přinášejí do českého prostředí, hrají nezastupitelnou roli. Server se však nedá provozovat zadarmo. Prosíme, přispějte finančně na jeho provoz.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500.   Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

0
Vytisknout
3646

Diskuse

Obsah vydání | 27. 12. 2016