Učiňme z Lidových novin veřejnoprávní deník

21. 7. 2016 / Richard F. Vlasák

Jsem hluboce rozhořčen uveřejněním článku pana Zeleného Je na řadě genocida bělochů v Evropě? na stránkách Lidových novin. Článek obsahuje myšlenky podporující rasovou a etnickou nenávist. Už jen sousloví jako: "umělé křížení ras", nebo přirovnání rozhodnutí německé spolkové kancléřky Angely Merkelové ke Stalinově sovětizační politice vyvolává otázku po redaktorské práci ve vašem deníku. Pracují u vás ještě redaktoři, nebo jen psavci bez vzdělání a rozhledu v humanitních vědách a bez ukotvení v tradicích, jež vytvořily silnou značku LN? Lidové noviny se, byvše v majetku pana Andreje Babiše, zpronevěřují svému vysokému kreditu, jež si vydobyly pod vedením šéfredaktora Eduarda Basse a působením například Karla Čapka. Vím, pro Vás je to stará písnička, něco, k čemuž se vlastně ani nechcete hlásit, ale v těžkých dobách pro masarykovskou republiku byly právě Lidové noviny oporou demokratického režimu. Díky tomuto dědictví se LN liší od jiných periodik v ČR, to je síla jejich značky. Nyní nejsou LN součástí liberálně - demokratického diskursu a je to vina současné redakce i jejích předchůdců od 90. let. LN se stávají prázdným obalem bez obsahu.

Už toho mám dost toho, jak se z Lidových novin, z pokladu české žurnalistiky, z této někdejší výkladní skříně demokratické publicistiky stává žumpa ne nepodobná Árijskému boji a pokleslému protektorátnímu a normalizačnímu tisku.

Jistě, jsem rozhořčen, protože jsem si přečetl hrůzný článek pana Zeleného (nechává si říkat Atapana), který si s výše jmenovaným póvlem à la Lažňovský (protektorátní novinář zavražděný odbojem) nezadá. Možná by to mohla být poslední pověstná kapka poháru.

Ale vše zlé je k něčemu dobré. Začnu otázkou: Jak jsme mohli připustit, aby se redaktoři LN v 90. letech 20. století a v prvním desetiletí 21. století propsali k úpadku kreditu, stylu i odbornosti (sláva čestným výjimkám)?

A druhá otázka: Jak jsme mohli připustit, aby se takto vyprázdněné médium stalo součástí chemicko - potravinářsko - mediálně - politického komplexu Andreje Babiše?

Třetí otázka: To už je nám skutečně všechno jedno? Pokud si na tyto otázky odpovídáte pohoršeně a přece s nadějí, že nemusí být tak zle a že vše zlé lze napravit, stačí jen chtít, tak potom vám stejně jako mně vychází jediná odpověď v křížovce "vilných a divokých devadesátých let" a "nahnědlých" let desátých.

Učiňme z LN veřejnoprávní noviny. Máme veřejnoprávní rozhlas i televizi, tak proč nemít veřejnoprávní noviny (i s webem). Uspořádání podobné jako v ČT a ČRo. Můžete namítnout, že obě tato média nejsou geniální a ne všechno je povedené, ale v posledních letech to byla právě tato média, na než bylo v otázce liberální demokracie v zásadě spolehnutí.

Ne, nemusí to být deník, ale klidně solidní týdeník na způsob německého Die Zeit a kdyby k tomu měl kvalitní web jako The Guardian a zahraniční redakci jako Le Mond a protikorupční odvahu jako Novaja gazeta, jó to by bylo potom počteníčko.

V dnešním informačním balastu; v době, kdy se i poslankyně orientují podle "srdíčka"; v době, kdy na kvalitní žurnalistiku trefíte náhodou, potřebujeme intelektuální, dobře informovanou autoritu, nezpochybnitelnou tím, že vlastněná nějakým oligarchou. A tady jsem se probral ze snu, my bychom ty noviny vlastně musely od pana Babiše koupit. Ale co, demokracie za ten "flám" stojí.

0
Vytisknout
2562

Diskuse

Obsah vydání | 22. 7. 2016