Vzestup velké lži a prázdných hesel

22. 7. 2016

Stojí zato zastavit se nad společnými rysy kampaně Donalda Trumpa, kampaně za brexit a rysy některých dalších populistických hnutí v Evropě, píše ve skotském deníku The National poslanec za Stranu zelených Patrick Harvie. Jsme svědky trendu, kdy bohatí, mocní, privilegovaní jedinci se dokáží prezentovat veřejnosti jako antiestablishmentoví vzbouřenci a zneužít antipolitickou náladu lidového odcizení.

Tato taktika šíření lží je tak zjevná, že o tom hovoří každý. Jak je možné, že lživé tvrzení stoupenců brexitu, že "Británie posílá do EU 350 milionů liber týdně, které by se mohly investovat do britského zdravotnictví", všude šířené na plakátech a na tom předvolebním autobusu, nebylo hřebíkem do rakve brexitu? Vím z doby, kdy jsem se účastnil kampaně za nezávislost Skotska, že kdybych já nebo kdokoliv jiný v této kampani systematicky používali údaj, o kterém by bylo jasné, že je nepravdivý, riskovalo by to zničení této kampaně.

Namísto toho získala kampaň za brexit z šíření této lži jen větší pozornost, nikoliv pohrdání veřejnosti, které si zasloužila. Jejich heslo "Převezměme znovu kontrolu nad Británií" bylo stejnou lží, neboť předstíralo, že Británie si může zachovat přístup na evropský trh bez volného pohybu obyvatelstva a bez finančního přispívání do EU. Trumpova kampaň má podobné vlastnosti - Trump získává notorickou známost tím, že hovoří nesmysly a všechny uráží.

Takže ať jde o heslo "Převezměme zpět kontrolu nad Británií" nebo "Učiňme znovu Ameriku velkou", tyto kampaně dokáží dosáhnout síly navzdory tomu, že jsou založeny na naprostých lžích. Jsou příznakem intenzivního využívání marketingu v politice, kdy některým politikům a politickým stranám jde jen o to, jak jejich strategie zneužívá strachu veřejnosti a všeobecně rozšířené neinformovanosti, a ignorují objektivní fakta.

V Rakousku málem letos zvolili ultrapravicového xenofoba prezidentem. Norbert Hofer má všechny charakteristické rysy nové ultrapravice, snaží se předstírat, že je atraktivní, přestože má jeho strana nacistické kořeny. Totéž dělá ve Francii Marine Le Penová, která zakázala prominentním členům Front National nosit kožené bundy a otevřeně kritizuje svého otce, když ten nostalgicky vzpomíná, jak to bylo krásné za nacistické okupace Francie.

V Británii prezentovali Farage a UKIP referendum jako "jednoduchou volbu" "lidu proti establishmentu". Jejich antiestablishmentová rétorika je naprosto prázdná - jsou to většinou stejní lidé, kteří během referendum o nezávislosti Skotska v roce 2014 plně podporovali westminsterský establishment.

V americké politické historii vítězí v prezidentské kampani vždycky ta, která je nejsilněji financována. Hněv, resentiment a odcizení lidí, jichž tito politikové zneužívají, jsou pochopitelné a často plně ospravedlnitelné. Tragedií je, že po selhání dnešního ekonomického mainstreamu, který neplní potřeby většiny lidí, a ani řádně nefunguje podle svých vlastních pravidel, existuje naléhavá potřeba jiné politiky, která nabídne smysluplnou změnu a přesune moc pryč od mafiánských zájmů. Avšak realizaci takové politiky neočekávejte od anglických absolventů soukromé školy v Etonu ani od násilnického, rasistického amerického miliardáře.

Skotsko má příležitost usilovat o takovou transformační politiku. Máme také odpovědnost založit ji na pravdě a nikdy neopakovat používání manipulativních taktik, které vidíme kolem sebe.

Kompletní článek v angličtině ZDE

0
Vytisknout
2123

Diskuse

Obsah vydání | 26. 7. 2016