Teorie levicového protinožce

28. 4. 2016 / Karel Dolejší


Zatímco nebožtík Marx byl ještě svatosvatě přesvědčen o plné slučitelnosti svých teoretických postulátů s empirickou vědou, velmi dlouhodobé "zdržení" jeho prognóz vedlo k ustavení levicového myšlení, které je programově normativní a protiempirické. Antipod spolu s Hegelem každou chvíli křičí "Tím hůře pro fakta!" a zachovává si plnou důvěru v axiomy, jež se zásadně žádným testům nepodrobují.


Titulky třeba psát srozumitelně, což jsem výše učinil. Pravda ale je, že se nechystám předložit čtenářům ucelenou teorii, spíše provizorní charakteristiku velmi rozšířeného typu uvažování o společnosti a politice, z nějž sám sebe nutně a v plném rozsahu nevyjímám. A konečně pokud by někdo nabyl dojmu, že se jedná vlastně spíš o persifláž, nenárokuji si rozhodně zásluhu tam, kde objekt sám je čím dál více posměšnou napodobeninou sebe sama.

Úhelným kamenem každé odrůdy levicového protinožismu v politice je teorém klokan. Ten tvrdí, že lidé se v politice řídí, nebo by se přinejmenším měli řídit, podle vlastní kapsy, protože jde o jedinou přípustnou racionalitu, jíž se vůbec řídit mohou - jiná prakticky neexistuje. Z teorému klokan v důsledku plyne, že většina lidí na planetě má přinejmenším potenciálně levicové názory - prostě proto, že není příliš bohatá. Levice je tedy úžasně silná, má na své straně celé lidstvo, jenže lidstvo bohužel ještě docela nepochopilo, jak se věci ve skutečnosti mají.

Teorém klokan není žádná hypotéza, nepatří do sféry tvrzení, která by byla sebeméně konfrontována s fakty - ze vztahu k axiómu o rozhodující roli vlastnictví výrobních prostředků se odvozuje jeho normativní charakter. Protože je tedy ideologicky imunizován, vzniká potřeba provádět kolem něj ideologickou akci zadního voje vždy, když lidé ve volbách podle kapsy nehlasují - a to se děje na celém světě prakticky neustále, z čehož plyne potřeba v boji neumdlévat a nikdy ani na okamžik jej nepřerušovat.

Pokud trváte na platnosti teorému klokan, musíte vysvětlovat, proč se jím tak velké množství voličů ani dost málo neřídí (zvolí snad Američané prezidentem Sanderse?). Možnosti jsou v zásadě dvě, případně je lze úspěšně kombinovat. Lidé jsou prý zmanipulováni buržoazním propagandistickým aparátem, ještě nedospěli k třídnímu vědomí, chovají se tedy iracionálně v důsledku ideologické hegemonie pravice. Nebo jsou voliči z nějakého důvodu vůbec neschopni používat rozum - kvůli bezdomoví postmoderny, postiženi údajnou celogenerační demencí, oblbeni zeleným lifestylismem, nač si jen vzpomenete.

Jelikož politika je prý v zásadě redukovatelná na ekonomiku (jinak vyjádřený teorém klokan) a ekonomická logika představuje jedinou dostupnou politickou racionalitu, když voliči posvátný teorém ignorují, trestuhodně se proviňují vůči Rozumu. To otvírá dveře různým strategiím protinožců ve vztahu k údajně iracionálnímu elektorátu.

Model náprava hříšníka iracionální voliče nezatracuje, zbloudilost z pravé cesty považuje naprosto katolicky za dočasný projev slabosti, který časem snad dojde odpuštění a nápravy. Kombinací soustavné osvěty a trpělivosti dříve či později docílíme příklonu oveček zpátky k Rozumu. Podstatné zde je, že důvěra ve schopnost každého jednotlivce používat vlastní rozum nebyla zcela odvržena, jen oslabena, modifikována po staletí vyvíjenými praktikami blahosklonně povýšenecké pastorální moci.

Model protihegemonie ovšem postupuje jinak. Namísto důvěry ve zdravý rozum jednoho každého voliče, třebaže i výrazně oslabené, instaluje primát ideologického boje proti buržoazní hegemonii. Dokud ta trvá, ti kdo jsou očarováni nedokážou sami svobodně užívat rozumu, jsou de facto nesvéprávní. Ideologická avantgarda pracuje na ideologickém osvobození, první podmínce finálních změn v základně. Třídní vědomí je vším, zdravý rozum jednotlivce ničím.

Konečně model předurčení soustavně předkládá údajné materiální - psychiatrické, biologické, genetické atd. - příčiny stavu, v němž se tolik voličů proviňuje vůči jedině možnému Rozumu. Nejde ovšem o nic zcela nového, jak dosvědčuje již okřídlený výrok velikého Karla, že pokud Evropa nedokáže sama provést Revoluci, bude se muset osvěžit kalmyckou krví. Nejméně třetina obyvatel země je prý slabá duchem, každý sedmý občan debilní, dementní nebo alkoholik - krindapanda, přece byste podobné případy nenechali něco opravdu samostatně rozhodovat! Snaha nechat tyto lidi uplatňovat vlastní rozum nedává naprosto žádný smysl, a to ani v případě, že byste degeneráty vybavili zbrusu novým třídním vědomím na instruktážním DVD. Prostě na to nemají. Je tedy jedině správné dobyteček cynicky manipulovat prostřednictvím libovolného propagandistického podvodu, protože jiná možnost v praxi ani neexistuje. Budou-li se tetelit blahem nad tlačenkou a obdivovat gosudara, dosáhnou v nicotných životech maxima možného štěstí. Povznášet lid? Není kam. Ani na skromném a asketickém útesu třídního vědomí pro něj nezbývá místo.

Teorém klokan tvoří východisko všech zmíněných modelů. Jestliže zredukujeme politickou logiku na ekonomickou, jako z každé falešné premisy i z této plyne cokoliv. Můžete si ostatně po večerech zkoušet další varianty. Jen proboha netvrďte, že jedinou skutečnou racionalitu v politice máme odložit a ponořit se do chaosu weberovského perspektivismu, v němž logika nezmůže nic bez zohlednění úhlu pohledu a zastávaných hodnot.

0
Vytisknout
2912

Diskuse

Obsah vydání | 29. 4. 2016