Marine Le Pen pochválila "odvahu brexitu". "Já také uspořádám referendum o odchodu Francie z EU"

6. 9. 2016

"Člověk musí věřit v politiku, musí věřit v národní stát. Podívejte se na Brity. Měli tuto odvahu. Proti všem prorokům zkázy si zvolili svou vlastní nezávislou budoucnost. Rozhodli se, že se znovu stanou vlastními pány a že odejdou z Evropské unie. Rozhodli se stát nezávislými. Ve Spojeném království přijala žena úkol zorganizovat brexit. Theresa Mayová bere svou funkci premiérky vážně. Podnikla obrovské reformy, aby vybudovala ve své zemi znovu průmysl, aby zlepšila školství a přinesla více spravedlnost do sociálního systému.

Víte, toto referendum ohledně členství Francie v EU, já ho zorganizuju."

Ghetto U poutníka

6. 9. 2016 / Boris Cvek

V Česku panuje, zejména mezi odpůrci solidárního přístupu k uprchlíkům z válečných oblastí, přesvědčení, že muslimové v západní Evropě vytvářejí tzv. no-go zóny nebo ghetta, v nichž neplatí zákony daného státu, ale místní komunita si vytváří svá pravidla podle své mentality. (Žádná taková ghetta neexistují, pozn. red.)

Údajná existence takovýchto ghett budí mezi xenofobními Čechy obrovské pohoršení. Nicméně věcně tyto skutečnosti doložit a zkoumat realitu západní Evropy, to se jim nechce.

Na druhou stranu vyhnání Matěje Stropnického z brněnské hospody U poutníka jasně ukazuje, že takové no-go zóny nebo ghetta, kde neplatí zákony České republiky, nýbrž primitivní právo silnějšího, vytvářejí v Česku – nyní zjevně prokazatelně – právě odpůrci uprchlíků.

Existuje staré a velmi výstižné české přísloví: podle sebe soudím tebe. Toto přísloví celkem dobře vystihuje logiku, proč se lidé, kteří sami vytvářejí středověká ghetta, postavená na násilí, bojí toho, že mnohem vyspělejší kultura syrských uprchlíků povede k témuž. Nemají na to, aby ji pochopili, všude vidí jen své násilnické sklony.

Polsko jen pro Poláky, Anglie pro Angličany i pro Poláky!!

6. 9. 2016 / Tomasz Oryński



Po vraždě polského občana v Harlow motivované rasistickou nenávistí přicházejí zprávy o dalších rasistických incidentech v Británii. Polští ministři zahraničí, vnitra a spravedlnosti se rozhodli podniknout expedici do Velké Británie. Chtějí tam vyřešit problém nenávisti vůči imigrantům. Nikdo ale vlastně neví, co tam plánují dělat, a nepředpokládám, že bude jejich cesta příliš úspěšná - ze dvou důvodů:

Zaprvé: Britská vláda nebyla o této cestě informována a není si zcela jista, jak má na ni reagovat anebo co vlastně chce polská delegace v Británii dělat.

Rozhovor Britských listů 73:

Jsou mladí lidé divní?

2. 9. 2016

O postojích mladých lidí k životu a světu na počátku dospělosti hovoří s Filipem Jelínkem a Štěpánem Kmentem z České středoškolské unie v tomto Rozhovoru Britských listů Bohumil Kartous. Rozhovor se vysílá na regionalni televizi.cz, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 2. září 2016.

I vy můžete mít na Regionální televizi před vysíláním Rozhovoru Britských listů za velmi rozumnou cenu svou reklamu. Televize má dosah na půl milionu diváků. Napište si o podrobnosti na adresu redakce@blisty.cz.

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE

Rozhovor Britských listů 64:

Vychováváme děti pro minulost?

1. 7. 2016



Při příležitosti začátku školního roku reprízujeme Rozhovor Britských listů, v němž Bohumil Kartous hovoří s Tomášem Hrudou, bývalým náměstkem českého ministra školství, o drastické nepřipravenosti českého školství na přítomnost i budoucnost. Rozhovor se vysílal na regionalni televizi.cz, která je k dispozici satelitem, pozemním digitálním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 1. července 2016.

I vy můžete mít na Regionální televizi před vysíláním Rozhovoru Britských listů za velmi rozumnou cenu svou reklamu. Televize má dosah na půl milionu diváků. Napište si o podrobnosti na adresu redakce@blisty.cz.

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE

Kterak západní spojenec Islam Karimov mučil a vraždil a podílel se na destabilizaci Středního východu

6. 9. 2016 / Daniel Veselý



Photo Credit: stocknewsusa via Compfight cc

Západní země se profilují jako strážci morálních hodnot a obhájci lidských práv, nicméně (nejen) na příkladu právě zesnulého uzbeckého diktátora Islama Karimova vidíme, že tato rétorika je pouze cynickým fíkovým listem. Americký prezident Barack Obama zveřejnil u příležitosti Karimova skonu patetické prohlášení, v němž Uzbeky ujišťuje o setrvalé podpoře ze strany Spojených států. Obama se zavázal respektovat suverenitu a bezpečnost jejich země a stejně tak i lidská práva Uzbeků ZDE. O naprostém pokrytectví těchto slov ve světle brutality Karimova režimu, jež by nezahanbila ani severokorejskou diktaturu, nelze ani na vteřinu pochybovat.

Zpytovat svědomí nad volbami v Meklenbursku-Pomořansku by měla levice

6. 9. 2016 / Boris Cvek

Připomíná to trend, kdy v Polsku a Maďarsku původně levicový elektorát přešel ke krajní pravici. Něco podobného se zřejmě děje také ve Francii. Pokud tomu tak je, vzniká tím paradoxní situace: mají se levicové strany zachránit tím, že vyjdou vstříc svým voličům a posunou se směrem ke krajní pravici? Je ovšem velmi nepravděpodobné, že by i zbylí voliči levice šli tímto směrem. Elektorát levice je jakoby vnitřně rozštěpen, v Polsku dokonce téměř zanikl.

Nebo – a v to doufám – je vzestup AfD jen krátkodobým protestním jevem, který se vyčerpá a zhroutí? Přejdou pak levicoví voliči zpět? Jak ale mohou „levicoví“ voliči vůbec volit xenofobii? Vidíme to v Česku na prezidentovi republiky, který se prohlašuje za tzv. „levicového“ a má největší podporu mezi voliči KSČM a ČSSD.

Neselhává levice v edukaci svého elektorátu? Aspoň z pohledu tradiční levicové mentality by mělo být možné to, co ke krajní pravici radikalizované „levicové voliče“ trápí, vysvětlit jako selhání kapitalismu a potřeba jeho efektivnější regulace ve prospěch „dolních 90%“. Nebo je to pro tento elektorát už příliš abstraktní? Vzývání národa a šermování s nebezpečím muslimské invaze jim jejich problémy vysvětluje lépe?

Zpytovat svědomí nad výsledky v Meklenbursku-Pomořansku by měla především evropská levice. A zdá se, že příklon doleva ve stylu Die Linke v konkurenci s krajní pravicí moc neobstojí.

Data: ZDE

Britský ministr pro brexit se stal v Dolní sněmovně terčem ostré kritiky za nekompetenci

6. 9. 2016

Fundamentalistický euroskeptik David Davis, jehož nedávno jmenovala premiérka Theresa Mayová ministrem pro odchod Británie z EU, vystoupil v pondělí poprvé v Dolní sněmovně, kde měl informovat poslance o strategii britské vlády pro brexit.

Davis se stal terčem vlny kritiky od labouristických, liberálně demokratických poslanců a od poslanců Skotské nacionální strany, protože nepředložil žádné konkrétní informace.

Stínová labouristická ministryně zahraničí Emily Thornberry zaútočila na Davise a žádala, jak chce dosáhnout toho, aby Británie měla přístup na evropský trh poté, co zruší volný pohyb obyvatelstva. Bývalá stínová labouristická ministryně vnitra Yvette Cooper charakterizovala Davisovo vystoupení jako "překvapivě prázdný projev" "bez plánu, bez kontaktu s realitou, bez podrobností".

Pokud považujete Britské listy za důležitý informační zdroj, předplaťte si je

18. 10. 2016

K udržení existence Britských listů potřebujeme příspěvky ve výši cca 60 000 Kč měsíčně. Tedy 200 Kč měsíčně od 300 čtenářů. Je na vás, zda Britské listy budou po dvaceti letech své nezávislé existence dál pokračovat. Jde o to, zda má česká společnost zájem o tento věcný, na nikom nezávislý zdroj informací z vnějšího světa,  anebo dá přednost nesmyslům, které šíří konspirační weby i většina domácích sdělovacích prostředků.

Jsme přesvědčeni, že přinášením nezávislých informací v dnešní situaci, kdy je většina českých médií v rukou oligarchů anebo ideologicky zaměřených aktivistů, kdy se velká část české společnosti v důsledku iracionálního strachu z jinakosti, kterou často z otevřených komerčních důvodů vyvolávají tato neseriozní média, děsivým způsobem propadá do nenávisti a rasismu a záměrně ignoruje fakta, je Britských listů zapotřebí více než kdy předtím v celé jejich téměř dvacetileté historii.

Jsme hrdi na to, že v českém prostředí jsou Britské listy jediným nezávislým médiem, které nemá vazby na žádné podnikatelské či skupinové zájmy a jehož existence spoléhá výlučně na drobnou finanční podporu od čtenářů. Děkujeme jim za to - prosíme, udržte to.

Pokud tento názor sdílíte, upozorňujeme, že Britské listy nemohou přežít bez pravidelných finančních příspěvků svých čtenářů. Toto není žádná frivolita, z příspěvků hradíme honoráře našich kmenových spolupracovníků a jsme hrdi na to, že nejsme závislí na žádné české ani zahraniční zájmové či manipulativní organizaci. Má-li to však fungovat trvale, potřebujeme i nadále systematickou finanční podporu veřejnosti. Přehled výdajů Britských listů pravidelně zveřejňujeme.

Prosíme, přispějte.

Informujte, prosíme, o existenci Britských listů své racionálně a kriticky uvažující přátele v české společnosti, schopné vnímat fakta. Jde do tuhého a lidé přístupní věcným informacím by měli vědět, kde je získávat, aby byli schopni korigovat šílený, iracionální většinový diskurs, který nyní zavedl velkou část české společnosti na nesmírně nebezpečnou cestu ke globální izolaci.

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE

Příspěvky na provoz Britských listů je možno  zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2, nebo i z mobilního telefonu. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Turecké orgány zadržují americkou novinářku

6. 9. 2016


Výbor na ochranu novinářů (The Committee to Protect Journalists, CPJ) vyzval turecké úřady k propuštění Lindsey Snellové, americké novinářky na volné noze, která je zadržována od 7. srpna. Snellová cestovala ze Sýrie do Turecka.

Britský ministr zahraničí hájí prodej zbraní do Saúdské Arábie, jimiž Saúdi bombardují nemocnice

6. 9. 2016

Boris Johnson, nový britský ministr zahraničí obhajoval prodej britských zbraní Saúdské Arábii. Tvrdí, že "není prokázáno", že by bombardováním nemocnic v Jemenu Saúdská Arábie "porušila mezinárodní právo".

Poslanci Dolní sněmovny budou tento týden rozhodovat, zda požadovat zákaz prodeje zbraní Saúdské Arábii vzhledem k obviněním, že Saúdská Arábie bezohledně bombarduje během půl druhého roku trvající války v Jemenu civilní cíle.

Boris Johnson se písemně vyjádřil Dolní sněmovně: "Klíčovým testem pro to, zda máme dál prodávat zbraně Saúdské Arábii ve vztahu k mezinárodnímu humanitárnímu právu je to, zda jsou tyto zbraně používány při vážném porušování mezinárodního humanitárního práva. Podle všech informací, které máme k dispozici, tomu tak není."

Johnsonův úsudek je založen především na saúdském vyšetřování osmi kontroverzních incidentů, včetně bombardování nemocnic. Zpráva, zveřejněná 4. srpna, hájí bombardování na základě tvrzení, že Saúdská Arábie měla k dispozici informace, že v oblasti byly vzbouřenecké jednotky Houthiů. Johnson hájí princip, že o tom, zda Saúdská Arábie spáchala válečné zločiny, má rozhodovat výlučně sama Saúdská Arábie.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Jan Paul – Ze tmy do světla / výběr obrazů z let 1976 - 2016

5. 9. 2016



PhDr. Jan Kříž připravil pro Galerii Františka Drtikola v Příbrami průřezovou expozici malířského díla letos jubilujícího akademického malíře a příbramského rodáka Jana Paula (31.10.1956). Výstava výrazného solitéra českého současného malířství představí převážně obrazy zaměřené na expresivní výraz a malířské gesto, s důrazem na groteskní nadsázku rané malířské tvorby autora, a pokračující přes existenciální témata člověka k tématu světla jako jeho duchovního přesahu.

Vernisáž výstavy se uskuteční ve čtvrtek 8. září 2016 v Galerii Františka Drtikola Příbram, Tyršova 106, 261 01 Příbram, a výstava potrvá od 9.září do 19. října 2016. Otevřeno úterý až neděle od 9.00 do 17 hod.

Více informací zde : http://www.galerie-drtikol.com/jan-paul-obrazy.html

V neděli došlo v anglickém Harlow k dalším dvěma útokům proti Polákům

5. 9. 2016

Po sobotní demonstraci Poláků v anglickém Harlow na památku Arkadiusze Jóźwika (40), který tam byl usmrcen minulou sobotu, byli v neděli napadeni další dva Poláci. Policie tyto útoky vyšetřuje jako hate crimes, trestné činy motivované rasovou nenávistí:

Kdo myslíte, že nese vinu za trestné činy motivované rasovou nenávistí, ptá se anglické policie jeden občan, poté, co zveřejnil čtyřiadvacet titulních stran deníku Daily Express, které VŠECHNY vyvolávají rasovou nenávist vůči občanům Evropské unie:

Klídek

4. 9. 2016 / František Řezáč

Česká média už začínají řičet o prohře Merkelové ve volbách v Meklenbursku-Předním Pomořansku. V narychlo sesmoleném textu plném překlepů vyhýkávají Babišovi služebníčci to, co by si jejich šéfík přál. Asi tam na severu zatím nemá odbyt pro koblihy a gumové rohlíky...

Meklenbursko Přední Pomořansko znají Češi ze zájezdů ROH k Baltickému moři. Je to krásná, řídce osídlená krajina borových lesů a jezer a nejvíc lidí bydlí na pobřeží moře, což byla severní část nezapomenutelné Německé demokratické republiky. Pozůstatek někdejšího západního Pruska, které se zmenšilo na polovinu po válce posunutím hranic Polska na západ.

Snad i proto se tam daří Alternativě pro Německo (AfD), jejímž programem není zdaleka jen antiislamismus. Ten zrovna teď frčí.

Z 1,6 milionu potenciálních voličů přišlo k volbám překvapivých 60 procent, ale to je pořád jen asi tak milion, z toho tedy 200 tisíc pro AfD.

Demokratické strany pohodlně sestaví vládu. Kdo se v tom chce babrat a vyvolávat strach jako AfD a Mladá Fronta, ať se namáhá dál. Doufejme, že tohleto v České republice nezabere...

Zdroj:ZDE

Merkelová prohrála v regionálních volbách v Mecklenbursku-Předním Pomořansku

4. 9. 2016

Angela Merkelová prohrála v regionálních volbách ve svém volebním okrsku v Mecklenbursku-Předním Pomořansku. Její Křesťansko demokratická unie (CDU) se umístila až třetí za sociálními demokraty (SPD) a protiuprchlickou ultrapravicovou populistickou stranou Alternative für Deutschland (AfD).

Podle prvních průzkumů učiněných u východů z volebních místností získala středolevicová SPD 30,3 procenta hlasů, protiimigrační AfD 21,8 procent a kancléřčina středopravicová CDU 19 procent. Je to dosud nejnižší volební podpora pro CDU v tomto státě. Před několika měsíci to ještě vypadalo, že CDU získá nejvíce hlasů a dostane úkol utvořit místní vládu.

Německý ředitel slavného londýnského muzea rezignoval a kvůli brexitu se vrací do Německa

5. 9. 2016

Martin Roth, za jehož vedení zaznamenalo londýnské muzeum Viktorie a Alberta obrovské úspěchy, se rozhodl odejít z vedení muzea a vrátit se do Německa. Britské hlasování pro brexit pro něho bylo osobní porážkou, konstatoval. V rozhovoru pro Deutsche Welle Roth konstatoval, že britské rozhodnutí odejít z Evropy bylo pro něho osobní porážkou. Zejména ho šokovala agresivní "válečná rétorika", kterou v Británii slyšel během debaty před referendem o brexitu.

Pro Rothe, který se narodil ve Stuttgartu v roce 1955, jde o osobní věc. "Pro mě je Evropa prostě synonymem míru," řekl. "Nechtěl jsem být Němcem. Nechtěl jsem vyrůstat v zemi, která usmrtila velkou část svého obyvatelstva. Takže pro mě byla vždycky Evropa nadějí mírové budoucnosti, založená na sdílení, solidaritě a toleranci. Odchod z Evropy vždycky znamená kulturní bariéry, a to mě znepokojuje."

Před hlasováním o brexitu charakterizoval Roth referendum jako "toxické". Řekl: "Už jen ta myšlenka, že zničíme všechno, čeho dosáhla generace našich rodičů - strategii míru, smíření a společného myšlení - je děsivou perspektivou."

Podrobnosti v angličtině ZDE

Desetitisíce uprchlíků uvízlých na jordánské hranici se Sýrií je ohroženo epidemiemi

4. 9. 2016



Desetitisíce uprchlíků, kteří jsou už dva měsíce drženi na hranici mezi Sýrií a Jordánskem, trpí nedostatkem vody a potravin a jsou ohroženi epidemiemi, varují pracovníci humanitárních organizací.

Pro uprchlíky není k dispozici žádná sanitární ani zdravotnická infrastruktura a žijí za snad nejstrašlivějších podmínek ze všech uprchlíků z nynější syrské války. Aktivisté varují, že by to mohlo ohrozit roli Jordánska jako spoluorganizátora velkého summitu o uprchlících, který se má tento měsíc konat v New Yorku.

Asi čtyři z pěti uprchlíků, kteří přežívají v otevřené poušti, jsou ženy a děti.

Přes hranici není dovoleno dovážet žádnou humanitární pomoc ani potraviny a nepravidelné dodávky vody nestačí pro lidi, kteří jsou drženi v poušti při teplotách dosahujících 50 stupňů Celsia. Žádná voda není k dispozici pro hygienické účely.

Někteří lidé si vykopali díry do země, protože se jinak nedokáží ochránit před pravidelnými písečnými bouřemi. Jednu osadu těchto uprchlíků v červenci vybomardovala ruská letadla.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Japonsko vážně varovalo Británii ohledně brexitu

5. 9. 2016

Pokud Británie i nadále nezajistí volný pohyb obyvatelstva a přístup na evropský trh, japonské firmy z Británie odejdou, varovalo Japonsko Británii na summitu v Hangzhou patnáctistránkovým dokumentem

Japonsko varovalo, že investovalo silně do Británie s cílem získat přístup na evropský trh. Pokud nebudou dodrženy existující podmínky členství Británie v EU, japonské firmy z Británie odejdou. Přibližně polovina japonských investic do EU je v Británii, jde o firmy jako Nissan, Honda, Mitsubishi, Nomura a Daiwa.

Cestou na summit G20 v Pekingu britská premiérka Theresa Mayová také zpochybnila příslib, že Británie po brexitu zavede pro povolování přístupu imigrantům bodový systém australského typu a že bude investovat dalších 100 milionů liber týdně do britského zdravotnictví, protože tyto peníze se už nebudou muset posílat do Bruselu. Byly to dva hlavní přísliby aktivistů za brexit před červnovým referendem. Vyloučila také další přísliby aktivistů za brexit, že totiž po odchodu z EU nebudou Britové už muset platit žádnou DPH za energie a že Británie už nebude přispívat do rozpočtu EU.

Mayová na summitu v Hangzhou doufala, že bude moci prezentovat Británii jako globálního průkopníka v oblasti volného obchodu, avšak okamžitě tam byla konfrontována s varováními ohledně nebezpečí brexitu od Spojených států a Japonska a s diplomatickým napětím ze strany Číny ohledně kontroverzního projektu výstavby jaderné elektrárny v anglickém Hinckley Pointu, na němž se má podílet Čína a který Mayová pozastavila.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Summit G20: Obama řekl Mayové, že USA nedají přednost jednáním s Británií o obchodní dohodě

4. 9. 2016

Americký prezident Obama konstatoval, že Washington bude usilovat o zabránění záporným důsledkům brexitu, avšak varoval před možným rozkladem obchodních vztahů

Obama dal najevo, že se Spojené státy budou především snažit o dokončení vyjednávání s EU o dohodě TTIP a s jinými státy o dohodě TPP. Opakoval své přesvědčení, že svět by měl prospěch z britského členství v EU.

Obama dodal, že "nikdy jsem neřekl, že Británii potrestáme" a že podporuje výsledek který bude "co nejméně destruktivní". Dodal ale, že by nemělo smysl odložit probíhající vyjednávání s velkými bloky zemí jen proto, aby se USA snažila dosáhnout dohody se samotnou Británií.

Mayová v letadle do Číny varovala, že Británie zažije ekonomicky "obtížné časy" po odchodu z EU.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Co se stane s Uzbekistánem teď?

4. 9. 2016

Uzbekistánu vládl po dobu posledních 25 let brutální diktátor Islam Karimov. Proslul tím, že nechával své odpůrce vařit zaživa. Spojené státy a Západ jeho brutální vládu tolerovaly, protože zemi potřebovaly jako strategického spojence.

Karimov tento týden zemřel na infarkt ve věku 78 let. V sobotu se v jeho domovském městě Samarkandu konal jeho pohřeb. Není jasné, co bude dál. V budoucnosti se mají v Uzbekistánu konat volby, ale zjevně nebudou ani svobodné, ani férové.

Televize Al Džazíra vysílala tuto vynikající pětadvacetiminutovou diskusi o budoucnosti Uzbekistánu, jíž se účastnili Andrew Stroehlein, mediální ředitel společnosti Human Rights Watch, Peter Zalmajev, ředitel Eurasia Democracy Initiative a Marcus Papadopoulos, editor časopisu Politics First:

Britové demonstrovali za Evropskou unii

3. 9. 2016



Demonstranti v Londýně a v dalších britských městech požadovali posílení vztahů Británie k Evropské unii

Desetitisíce proevropských aktivistů zaplnily ulice Londýna a požadovaly po hlasování o brexitu posílení vazeb Británie s Evropskou unií. Podobné protesty se konaly v Edinburku, v Birminghamu, v Oxfordu a v Cambridgi.

Demonstrace se konaly poté, co internetová petice shromáždila po hlasování pro brexit více než 4 miliony podpisů, avšak vláda na ni oficiálně reagovala, že rozhodnutí o odchodu Británie z EU "musí být respektováno".

Demonstranti požadovali, aby vláda odložila aktivaci článku 50 Lisabonské smlouvy o odchodu Británie z EU a aby otevřeně konzultovala s veřejností každý krok.

K protestním demonstracím došlo poté, co premiérka Theresa May se minulý týden vyjádřila, že "nebude docházet k pokusům vrátit se do EU zadními vrátky".

Ve čtvrtek konstatovala britská Electoral Reform Society, která dohlíží na legitimitu voleb v Británii, že britskému referendu o brexitu dominovaly "do očí bijící nedostatky poškozující demokracii", v jejichž důsledku byli voliči zmateni a nemohli se v referendu vážně anagžovat. Společnost požadovala reformu, aby příští možná referenda neopakovala stejné chyby.

Avšak mluvčí britského kabinetu řekl: "Britský lid promluvil v referendu rozhodně a byla velmi vysoká účast. Britové hlasovali pro odchod z Evropské unie - a tato vláda rozhodnutí lidu splní."

Podrobnosti v angličtině ZDE

Turisté pozor! Řádí epidemie malárie!

2. 9. 2016 / Michal Giboda

Internetový deník Bleskově.cz publikoval dne 22. 8. 2016 článek s názvem Turisté pozor! Řádí epidemie malárie! Ve stejný den psalo o malárii v Řecku dalších šest internetových deníků: ČTK: Krize, a teď i malárie. V Řecku se objevila "zapomenutá" nemoc; Týden.cz: Malárie v Evropě. Desítky případů. Migranti dovážejí nemoci, hlásí Řecko, Avenier a.s.; Přenos malárie v Řecku ; Aktuálně.cz: V Řecku se objevily desítky případů malárie. Nemoc přinesli hlavně uprchlíci, tvrdí úřady; TN.cz: Závažná nemoc. Řecko v ohrožení! Uprchlíci tam zavlekli malárii, můžete se nakazit; Ok365: Na dovolené v Řecku se můžete nakazit malárií.

Každý čtenář po návalu tolika hrůz musí uvěřit, že se na nás valí další Jobova zvěst, a ti, co měli předplacenou dovolenou v Řecku, odcestovali s obavou o své zdraví. Tento povyk mě přinutil ověřit si věrohodnost tohoto lamentování nad naší blížící se zkázou a z milovaného Řecka udělat zemi zakázanou.

Evropa je v důsledku brexitu slabší, varuje náměstek ruského premiéra

3. 9. 2016

Arkadij Dvorkovič popřel tvrzení, že Vladimír Putin chtěl brexit, aby oslabil Evropskou unii

Brexit oslabil Evropu, varoval náměstek ruského premiéra a trval na tom, že by Rusko chtělo, aby Evropa zůstala silná.

Zatímco v sobotu připravovali proevropští aktivisté demonstrace po celé Británii, Arkadij Dvorkovič, náměstek ruského premiéra, řekl v televizi BBC: "Britské rozhodnutí opustit Evropu v této chvíli Evropu trochu oslabilo. Celý proces odcházení z Evropy je složitý a vyvolává nejistotu. Pro Rusko je důležité, aby byla Evropa silná, my nepotřebujeme slabé partnery. Potřebujeme silné partnery, abychom mohli postoupit dopředu a poskytnout lepší budoucnost pro ruské i evropské občany.

Silná politika činí Evropu opravdu velkým hráčem na mezinárodní scéně a jednotlivé země nemohou ovlivnit mezinárodní politiku tak, jak to dokáže sjednocená Evropa.

V uprchlickém táboře v Calais docházejí potraviny, dárci jsou už znuděni poskytováním charitativní pomoci

2. 9. 2016

Charitativní organizace varují, že v uprchlickém táboře v Calais je nedostatek potravin, stanů a přikrývek. Počet uprchlíků roste a finanční příspěvky veřejnosti klesají.

"Před několika měsíci stálo ve frontách na jídlo maximálně 70 lidí, dnes je jich 500. Už před třemi týdny nám začaly docházet potraviny, pro všechny nestačí," informuje Marie Eisendick, která pomáhá provozovat od začátku letošního roku komunitní kuchyni pro uprchlíky.

Charitativní pracovníci nemají dost jídla pro všechny a pravidelně musejí odmítat pomoc hladovějícím lidem, uvedla Eisendicková a dodala, že je skandální, že britské a francouzské úřady v této věci vůbec nepomáhají.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Hnus

3. 9. 2016 / Boris Cvek

Matěj Stropnický napsal na FB:

"uprchlíkem začíná bejt člověk v týhle zemi už i když jde na pivo v jiným městě, než kde se narodil. A je to občas održku, jak se včera ukázalo. V rámci přemejšlení, jestli jsem z Prahy jel do Brna na pivo z ekonomickejch důvodů nebo z jakejch, hlásím, že Brňáci do Prahy na pivo můžou. Brňáci welcome!"

BC: Člověk by řekl, že to je poměrně nekontroverzní text... ale když si čte komentáře lidí, tak žasne nad tou neuvěřitelnou žumpou. Nejvíce lajkované jsou výhrůžky, urážky, takové to rozjásání se lůzy nad tím, když ke slovu přichází násilí a někdo kultivovaný tím násilím může být ponížen. Vzpomněl jsem si na to, jak lid za Francouzské revoluce nosil na kopích nabodnutá přirození vznešených žen. Jen nechápu, že tyhle lidi nemá Matěj Stropnický dávno blokované. S nimi nemá žádná diskuse cenu, oni rozumí jen násilí.

Za nesmírně odporné považuji i u nás v Česku poměrně rozšířené lidové přesvědčení o tom, že je chlapské se porvat a "vyřídit" si spory násilím. Tato lidová moudra nikdy nejsou dávána bodrými českými lidmi k dobru, když ten "náš" je slabší..., píše Boris Cvek na Facebooku.

Matěj Stropnický byl vyhnán v Brně z hostince za svou "podporu pro uprchlíky"

2. 9. 2016

Včera se mi stala taková zvláštní věc. Měli jsme jako Žít Brno setkání s předsedou Strany Zelených, Matějem Stropnickým, a jejich místopředsedou, Michalem Bergem. Poté, v osum večer, jsme chtěli zajít na pivo, na "zahrádku" k Poutníkovi, což je hospoda, kterou mám opravdu rád a jsem tam dle vlastního krýglu "štamgastem". Musel jsem ještě vyřídit nějaké telefony, tak jsem tam došel s mírným zpožděním a vidím, že kolegové mizí pryč. S velmi zvláštním důvodem - na Matěje, předsedu parlamentní strany, tam začali verbálně, avšak důrazně a s výhružkama násilí útočit nějací borci, že on rozhodně do této hospody nesmí. Bylo to velmi nepříjemné, ne jen hospodské tlachání, napsal na Facebooku Matěj Hollan.

Kamarádi tedy odešli a já tam zůstal ještě chvíli, protože jsem musel jsem ještě zase cosi telefonicky vyřizovat. Volám tedy a najedou ke mně přistoupili velice důrazně dva štamgasti, se kterými se znám od vidění mnoho let, kdy se U Poutníka potkáváme. "Vypadni, nebo ti rozbijeme hubu... Dopiješ to pivo a vypadneš pryč, do týhle hospody už nepáchneš, tady pro tebe není místo... Stropnickýho sem tahat nebudeš... Refugees NOT welcome!!!" Protože borce znám dlouho, pokoušel jsem se s nima diskutovat. Aby jeden štamgast vyhazoval druhého, navíc kvůli postoji k uprchlíkům, když je nechce všechny postřílet a nechat utopit ve vodě, je absurdní. Protistrana ale začínala být značně agresivní a vzhledem k nabušenosti jednoho z nich, který vypadal, že mi v příštích okamžicích rozbije hlavu, nemělo smysl pokoušet se o diskuzi.

Před rokem se utopil Ajlan Kurdi. Svět nereagoval. Od té doby se utopily další tisíce lidí. Co je nám po tom, že?

2. 9. 2016

Patrick Kingsley, reportér deníku Guardian pro uprchlickou krizi, a autor vynikající knihy, vysvětlující děsivé podmínky a důvody, proč se lidé vydávají na cestu do Evropy (kterou však v ČR nikdo nechce česky vydat, protože důležitější je pro Čechy převažující nesmyslný iracionální obraz uprchlíků jako zloduchů), informuje dnes v rozsáhlé analýze, že za rok od úmrtí Ajlana Kurdiho evropské státy opustily humanitární zásady pomoci lidem v nouzi. 57 000 lidí uvízlo za děsivých podmínek v uprchlických táborech v Řecku. Zatímco loni touto dobou byl maďarský premiér Viktor Orbán kvůli svému nelidskému postoji všeobecně považován za fašistu, za poslední rok se většina evropských zemí k jeho postoji přidala. Evropská unie přislíbila rozdělení uprchlíků z Itálie a z Řecka do ostatních zemí, ale neudělalo se v té věci skoro nic. Jediným pozitivním vývojem je, že za poslední rok vznikly četné občanské iniciativy, které pomáhají uprchlíkům z vlastní iniciativy, navzdory tomu, že vlády projevují, nezájem, nelidskost a indolenci a porušují tak mezinárodní právo, ukotvené v Ženevských úmluvách o uprchlících z roku 1951, které podepsaly. Jedna z nejvýznamnějších těchto organizací je londýnská organizace Help Refugees. Podrobnosti v angličtině ZDE

 11055

Dárců přispívajících na pomoc uprchlíkům jsou v ČR desítky tisíc

2. 9. 2016 / Bohumil Kartous

"Máme pravidelné dárce, spousta lidí přispělo opravdu značnými částkami jednorázově, podpořily nás firmy skrze umožnění dopravy, dostali jsme v zimě třeba dodávkou plnou čepic," říká v rozhovoru pro Britské listy Marie Heřmanová, koordinátorka iniciativy Pomáháme lidem na útěku. Tato iniciativa vznikla spontánně v reakci na často velmi nelidské podmínky, kterým byly vystaveni lidé na útěku z válečných zón Blízkého a Středního východu na tzv. balkánské trase. Tato iniciativa, společně s dalšími podobnými z jiných států Evropy, pomohla zabránit humanitární katastrofě a zachránit řadu lidských životů. A to za přetrvávající indolence řady evropských vlád, které si více než lidských životů cení své vlastní politické budoucnosti... Připomínáme dnešní vernisáž fotografií z Balkánu.

Teze: A pak přijde někdo jako Zeman, plácne něco, co je totálně mimo realitu a ta deziluze z toho, kolik lidí mu to zase sežere, samozřejmě nastoupí. Nebo někdo jako Plesl otiskne totální blbost na titulce a my máme všichni zaplavený mailový schránky takovou nenávistí, že člověku zůstává rozum stát - tak to si pak někdy říkám, že to fakt vzdávám a nemá to smysl a je to tady ztracený. 

Antiteze: Co se týče dárců - za všechny příklady bych uvedla ten, kdy se nám ozval starší pár a dohodl se s námi na darování částky v řádech stotisíců, kterou si původně spořil na nové auto - ale pak si řekli, že to staré ještě jezdí a že ty uprchlíci to potřebují víc. Dohodli jsme se s nimi, že ty peníze investujeme do zřízení a údržby dětského koutku/provizorní mateřské školky v táboře v Řecku.  A je skvělé vědět, že takový lidé jsou a není jich málo.

Praktický manuál pro despoty 21. století

Poučená totalita

1. 9. 2016 / Bohumil Kartous

Náboženský výklad světa a později Marxova dialektika svorně předpokládají, že lidstvo tak nějak spěje k lepším zítřkům. Buď je to království nebeské po smrti, nebo už za života. Mimochodem, o to je marxismus znatelně přijatelnější. Politický vývoj v posledních letech, alespoň z perspektivy Středoevropana, se jeví být dobrým empirickým materiálem pro převratnou studii, která konečně tento mýtus vyvrátí. Silně inspirováni géniem takových soudobých totalit, jako je Čína či Rusko, budují Středoevropané poněkud jiný druh ráje: bude v něm vše, co má takový průměrný Čech, Polák, Slovák nebo Maďar rád a zároveň v něm nebude nic, po čem vlastně ani netouží a pouze mu to znepříjemňuje život. Třeba většina lidských práv. Ostatně jak názorně ukazuje velký učitel Miloš, koncept lidských práv je třeba přehodnotit. Následuje praktický návod pro poučené diktátory 21. století.

An English version of this article is in CLICK HERE

Jinotaj z českého politického suterénu

ČT lže, proto by ji měli mít důchodci zadarmo

1. 9. 2016 / Bohumil Kartous

Česká televize lže a je řízena ze zahraničí. Navzdory tomu, nebo snad právě proto, by měli být čeští senioři osvobozeni od koncesionářských poplatků. Toto je prosím téma voleb do krajských zastupitelstev (!) nově vzniklé koalice otevřeného rasisty Tomio Okamury a Strany práv občanů, jejímž čestným předsedou, jak Okamura v předvolebním videospotu s dojetím zdůrazňuje, je pan prezident Miloš Zeman. Potřebujeme televizi národní a vlasteneckou, žádají Okamura s Velebou. Rádi by toho dosáhli "přímou volbou ředitele ČT". Koncepce takového ředitele by pravděpodobně tedy musela stavět na národovectví a vlastenectví? Variace na polský mediální převrat, kde "vlastenecká" televize slouží jako propagandistický nástroj vládnoucí strany Právo a spravedlnost? Podobnost názvů rozhodně není náhodná. Úroveň českých politiků je žalostná. Je ale možné ji stále úspěšně snižovat. Nejsmutnější na tom, je že při tak idiotských útocích není možné vést racionální debatu o veřejnoprávní televizi v ČR...

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za červenec 2016

1. 8. 2016

V červenci 2016  přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 48 938.41 Kč.   

Zůstatek byl koncem července  2016 94 660.91 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

V Londýně zvolili muslimského primátora labouristu Sadiqa Khana | Panama Papers | Násilné útoky v Bruselu, 22. března 2016 | Žhářský útok na pražské centrum Klinika | Sexuální útoky v Kolíně nad Rýnem | Útoky v Paříži, listopad 2015 | Imigrace do Evropy | Filmový festival v Karlových Varech 2015 | Zavraždění ruského opozičního politika Borise Němcova | Ukrajina | Rusko za Vladimíra Putina | Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti | Útok na časopis Charlie Hebdo | Český film | Prezident Miloš Zeman ve funkci | 17. listopad | Noam Chomsky v České republice | Festival dokumentárního filmu Jihlava | Dohoda TTIP | Komunální volby a senátní volby, říjen 2014 | Skotská nacionalistická strana a nezávislost Skotska | 21. srpen 1968 | Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | Filmový festival Karlovy Vary 2014 | Otrokářský stát Česká republika | Kulturní diplomacie ve prospěch České republiky v zahraničí | Předčasné volby 2013 | Důchodci a obhajoba jejich zájmů v české politice | Rasismus | Sýrie | O likvidaci kulturního dědictví v Čechách | Ústav pro studium totalitních režimů | Daniela Drtinová | Národní divadlo a odvolání Jana Buriana, léto 2013 | Rusnokova úřednická vláda, léto 2013 | Poměry v ČSSD | Premiér Nečas, milenka Nagyová a pád vlády, jaro 2013 | Útoky bezpilotními letadly | Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů | Filmový festival Karlovy Vary 2013 | Aféra Putna, jaro 2013 | Prezidentské volby 2013 | Tykadlový řidič Roman Smetana | Řádění exekutorů v České republice | Školství | Krajské a senátní volby říjen 2012 | Metanolový skandál v České republice | Církevní restituce v ČR | Žena za pultem | Byl život před rokem 1989 horší nebo lepší než dnes? | Veřejné mínění v České republice | Smlouva ACTA | Václav Havel - dramatik a politik | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Hypoteční, finanční ... ekonomická krize | Egypt | Libye | Koutek reklamní tuposti | Wikileaks | Zdravotnictví a reformy | Írán | Útok na USA, Afghánistán, Irák
30521