JIHLAVA:

Česká cesta a kupónová privatizace: Porozumět minulosti

27. 10. 2014 / Sam Graeme Beaton

Jako tzv. work in progress, dosud nedokončený film, se dokumentární film Česká cesta (režie Martin Kohout) asi těžko ve své nynější formě dostane na televizní obrazovky. To ale neznamená, že by snímek neobsahoval množství cenných informací. Potenciálně je to důkladně propracovaný dokument o nechvalně známé "kupónové" privatizaci v postkomunistickém Československu.

An English version of this article is in CLICK HERE

Dokument má většinou formu mluvících hlav různých politiků a představitelů Občanského fóra, které jsou proloženy archivními záběry. Shrnuje debaty, které vedly k projektu privatizace a argumentuje, že navzdory politickým ideálům Václava Klause a jeho spojenců Češi a Slováci tento přechod k neoliberálnímu kapitalistickému hospodářství všichni nepřijali. Kohoutovo použití archivních záběrů na začátku filmu je působivé - umísťuje nás pevně do kontextu a do politického klimatu v Československu po roce 1989. Filmu proto neprospívá, že někdy v polovičce se archivní záběry přestanou používat, takže některé jeho části jsou pak dost suchopárné. Pokud by se tyto sekvence opravily, film by měl možnost udržet divákovu pozornost až do konce. Režisér zcela jistě ví, co dělá, pokud jde o obsah filmu - než začal studovat dokumentární film na FAMU vystudoval sociologii a o kupónové privatizaci napsal svou dizertaci. Jeho hlavním cílem ve filmu Česká cesta je, jak říká, pochopit, proč tolik lidí vůbec Klause chtělo, vzhledem k tomu, jaká byla po roce 1989 společnost. Z tohoto hlediska je zase úspěšný jen částečně. Klaus si stále udržuje své postavení jako politický subjekt, vyvolávající fascinaci. V polovině filmu se však vyskytne zajímavý argument, že mezi disidenty a mainstreamovou společností existovala kulturní propast. To nabízí užitečný prostor pro Kohoutovu sociologickou investigaci - bylo by velmi dobré, kdyby v dokončeném filmu bylo toto téma zpracováno podrobněji.

Stejně zajímavá jako tento dokumentární film byla silně navštívená diskuse po promítání. Účastnili se jí režisér Kohout a Petr Pospíchal, Petr Fischer a Jiří Dienstbier. Zejména přesvědčivá byla Dienstbierova argumentace, že by se film Česká cesta měl šíře zaměřit na ekonomické debaty a neměl byl je zobrazovat pouze jako Havlovu snahu ustupovat stále populárnějšímu Klausovi. Bylo užitečné, že Dienstbier doplnil některá z témat, jichž se film dotkl, a mnohé tyto informace by mohly být do snímku včleněny, než bude dokončen. Pospíchal nabídl ještě jiný úhel pohledu, který Kohoutův dokumentární film plně nezkoumal, totiž že "klíčové bylo, že disidentské prostředí nerozumělo ekonomice". Zdá se mi, že zkoumání, do jaké míry tohle bylo skutečně pravda, by bylo pro film velmi důležité. Vedlo by to k zjištění, kde přesně se záležitosti pokazily - například, byla dvouletá pauza mezi volbami dostatečně dlouhá na to, aby si lidé dokázali plně představit hospodářský program budoucí vlády?

Celkem vzato, je nutno udělat ještě určitou práci, než film Česká cesta dosáhne svého plného potenciálu. Avšak to, co bylo v Jihlavě předvedeno, je solidním základem pro investigaci, která by mohla být podstatný význam pro naše porozumění politickým procesům v éře raného postkomunismu.

0
Vytisknout
5453

Diskuse

Obsah vydání | 30. 10. 2014