Parametry zákona o REFERENDU jsou zásadní, pane Okamuro, aneb aby se pojem přímá demokracie nezdiskreditoval stejně jako Věci veřejné

8. 10. 2013 / Petr Jeník

čas čtení 7 minut

Jmenuji se Petr Jeník a jsem jedním ze členů Hnutí za přímou demokracii (dále jen HzPD), které na základě osobní schůzky našich zástupců s panem Okamurou, rozhodlo před měsícem v interním referendu, že vyjádří oficiálně podporu Hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury (dále jen hnutí Úsvit). (Posléze jsme stejným způsobem rozhodli i o podpoře Pirátů).

Podpora byla odsouhlasena na základě ujištění pana Okamury, že jeho pojetí přímé demokracie a také zákona o obecném referendu je shodné s naším.

Protože však deklarace je věc jedna a veřejně činěná vystoupení a odpovědi na konkrétní otázky věc druhá rozhodl jsem se panu Okamurovi položit konkrétní otázky přímo na veřejné akci.

V úterý 24. 9. 2013 jsem si udělal odpoledne volno a zajel se podívat na setkání příznivců hnutí Úsvit do Jičína.

Pan Okamura mluvil o nutnosti zavedení referenda na celostátní úrovni a o tom, že jako jediné politické hnutí, které kandiduje letos v předčasných volbách do PS PČR prosazují možnost odvolat poslance i v průběhu volebního období. Potud jsou tedy skutečně naše cíle shodné.

Teď je však potřebné se zaměřit na konkrétní parametry uvedených návrhů zákona.

Co se zákona o referendu týče, konkrétní parametry jsme představovali již před rokem na našich demonstracích 28.10.2012 v Praze a 17.11.2012 v Brně a shodují se parametry Network for Direct Democracy in Europe (NDDIE).

V čem se tedy s p. Okamurou konkrétně shodujeme:

1. Pro vypsání referenda musí stačit 1% podpisů oprávněných voličů tj. cca 80.000 podpisů.

2. Referendum musí být po tomto počtu vypsáno a to ke všem otázkám, o kterých mohou rozhodovat volení zástupci.

3. Výsledek referenda je závazný (nejedná se o pouhé doporučení pro politiky) a má platnost zákona.

4. Možnost v referendu i zvoleného politika odvolat.

A v čem se s námi p. Okamura rozchází a z našeho pohledu je to zásadní bod, který prosazujeme:

5. Výsledek referenda je platný bez ohledu na počet zúčastněných voličů.

Pan Okamura mi na otázku, zda považuje za nutné stanovovat minimální účast potřebnou pro platnost referenda, odpověděl, že referendum by mělo být platné, pokud se ho zúčastní 30 až 50 % oprávněných voličů. Dodal pak, že by se klonil k hranici 50 % a dále, že by byl za uzákonění volební povinnosti. (Stejná procenta uvedl i o 2 dny později v diskuzním pořadu na TV Barrandov).

Jakkoli se s panem Okamurou a jeho Úsvitem v bodech 1-4, které se přímé demokracie týkají, shodujeme, v otázce povinného kvóra, resp. dokonce povinné účasti u voleb jsme v zásadním rozporu.

Jsem jednoznačně stoupencem názoru, že váha 1 hlasu voliče, ať už je či není v dané době v jakékoliv veřejné funkci, musí mít v konkrétních volbách (ať už se týkají voleb zastupitelů, nebo voleb v rámci referenda) stejnou váhu.

Právě toto pravidlo musí platit i pro referenda, kde omezování tzv. kvórem (nutná minimální účast pro platnost výsledku referenda) dochází k oklešťování práv občanů rozhodovat přímo o věcech, které se jich bezprostředně týkají a kde s rozhodnutím zastupitelských orgánů nesouhlasí.

Není nad konkrétní příklad:

Představme si, že by se toto omezení (30%ní účast pro platnost voleb týkala i voleb do zastupitelských orgánů včetně Senátu PČR). Na linku: http://volby.cz/pls/senat/se31?xjazyk=CZ&xdatum=20121012&xv=2 nalezneme volební účast ve volbách do Senátu PČR v roce 2012 ve 2.kole. V tabulce je dobře vidět že v žádném volebním obvodě nedosáhla účast ve 2. kole 30 %!

Dokonce ve 20 volebních obvodech ze 27, přišlo ve 2. kole volit méně než 20 % oprávněných voličů! Ve volebních obvodech Chomutov, resp. Sokolov přišlo dokonce 11,83 %, resp. 10,43 % oprávněných voličů. Přesto jsou TYTO VOLBY PLATNÉ!!!

Většina voličů si prostě svobodně vybrala variantu nevolby a tím dala možnost rozhodovat těm, kteří se voleb aktivně zúčastnili.

Naopak nyní právě takto ohnutý zákon o obecním a krajském referendu, který je na těchto úrovních již schválen, a požaduje pro platnost voleb minimální účast 35 % oprávněných voličů, umožňuje zastupitelům zamezit občanům, kteří se aktivně informují o dění v obcích a krajích, zasahovat aktivně do jejich rozhodování.

V Mladé Boleslavi byl v loňském roce v zastupitelstvu tamní pravicovou koalicí podán návrh na prodej 49 % městského dodavatele tepla firmy Centrotherm již vybranému zahraničnímu zájemci. Tato firma zajištuje dodávku tepla především do bytů v panelových domech v Mladé Boleslavi. Proti tomuto rozhodnutí se postavila část veřejnosti a dokázala sesbírat pod petici proti prodeji 10% podpisů obyvatel tohoto města.

Ačkoli se referendum k tomuto tématu mohlo konat v termínu řádných krajských a 1. kola senátních voleb ve dnech 12. a 13.10.2012 (petiční archy byly předloženy na magistrátu 16.8.2012 a při splnění lhůty 90 dní se konání voleb mohlo termínově spojit s referendem a ušetřit tak městské pokladně) bylo záměrně vyhlášeno na všední den - úterý 18.9.2012. Informace byly pouze na vývěskách města. Řada občanů se tak o konání místního referenda nedozvěděla. Další část dané téma nezajímá, neboť si zajišťují teplo jiným způsobem než přes tohoto dodavatele. K tomuto referendu přesto přišlo 20 % obyvatel města tj. (6.620 voličů) a 95 % z těch, kteří se hlasování zúčastnili (6.256 voličů) hlasovalo proti prodeji!! Pouze 5 % zúčastněných (274 voličů) bylo pro prodej. 

Avšak právě ono kvórum 35 % oprávněných voličů pro závaznost výsledku referenda způsobilo, že to vlastně dopadlo tak jak si to koalice na magistrátu termínově připravila. Co na tom, že tento extra termín vyšel městskou pokladnu na dodatečných 670 tisíc korun? Prostě účel světil prostředky.

Je zde tedy vidět absolutní rozpor mezi 20 % občanů, kteří hlasují o konkrétním tématu a zákon jim neumožňuje prosadit svoji vůli a 20 % těch, kteří jdou předat svoji moc zástupci, který může v následujících letech hlasovat proti vůli těch, kteří ho zvolili.

Proto by se Ti, kteří se nyní snaží v masmédiích přímou demokracii verbálně hlásat, měli rozhodně postavit za maximální práva občanů rozhodovat o svých věcech bez nesmyslných omezení.

Na závěr je nutné dodat, že ostatní politické strany tolik přímou demokracii slovně jako hnutí Úsvit ve sdělovacích prostředcích nepropagují. O to více je nutné z pozice právě přímé demokracie požadovat co nejvíce důsledné hájení těchto principů, aby se pojem "přímá demokracie" nestal za 4 roky tak zprofanovaným a dehonestovaným jakým je nyní pojem "věci veřejné".

0
Vytisknout
8003

Diskuse

Obsah vydání | 9. 10. 2013