Dvě poznámky k výdělkům ve veřejném sektoru

Jak se v Právu sekli

16. 8. 2013 / Anna Machová

čas čtení 10 minut

Sekli se, a ještě to dali na titulní stránku! Už je to pravda tři týdny, přesně jde o zprávu z 22. července 2013. Palcový titulek -- "Nejhůře placení vysokoškoláci? Učitelé". Jak pan redaktor Jiří Vavroň přišel k tomuto závěru, bůh suď. Prý to vyplývá ze studie CERGE-EI z roku 2012 nazvané "Být či nebýt učitelem: platy českých učitelů pohledem nákladů ušlých příležitostí a širších souvislostí" (jde o studii z roku 2012, autory jsou Daniel Münich a Jan Straka).

Neřekla bych, že autoři studie tvrdí to, co pan redaktor ve svém článku. Učitelé na tom nijak slavně nejsou, to je pravda, a popsané relace (disproporce) v odměňování vyplývající ze srovnání s vysokoškoláky v jiných profesích jsou v hrubých obrysech známy léta, odbory na ně upozorňují takřka nepřetržitě.

Avšak zmiňovaná práce se týká právě a jen učitelů, a pokud mohu soudit z textu zpřístupněného na webových stránkách CERGE-EI, nejde o studii komparativní v tom smyslu, že by porovnávala jednotlivé profese či skupiny profesí a vyvozovala závěr, který je tak jednoznačně zformulován do titulku Vavroňova článku.

Už jsme se i na odborech shodli, že nejhůř placeni jsou vysokoškoláci v kultuře, nejspíše v té spravované státem. Ve sbírkových/paměťových institucích, u vysokoškolsky vzdělaných odborníků zodpovědných za nedozírné hodnoty, je plat vysokoškoláka ve výši 14-20 tisíc hrubého běžnou záležitostí i po letech (desetiletích) odborné praxe.

Do učitelského hrubého průměru "od 23 do 29 tisíc korun", jak Právo a zmíněná studie uvádějí, mají lidé ve státem zřizovaných sbírkových kulturních institucích hodně daleko (pro pořádek: v krajích a městech na tom nejsou líp...).

Rozhodně ale nechci sočit na učitele, sama jsem ze staré kantorské rodiny. Učitelé za situaci v kultuře nemohou. Odměňování v humanitních oborech je u nás obecně tristní záležitostí. Je smutné, že přes naše letité usilování nikdo z kapitánů české kultury nedokázal situaci změnit, a to načínáme třetí desítku "nové doby". Ale páně Vavroňovo tvrzení je prostě nepravdivé, tak to nemohu jen tak nechat.

Kterak Nečas naděloval

"Podle Lidových novin rozdělila Nečasova vláda před svým odchodem na odměnách 243 milionů korun, což je třiapůlkrát více než za první pololetí loni." Zpráva nedávno proběhla tiskem, dozajista pořád visí na různých serverech, Nečas byl po zásluze kritizován.

Co to ale vlastně znamená, co představuje ta částka? V horních patrech politiky se miliony a stamiliony přesouvají podezřelým způsobem sem a tam, částky, s nimiž se takto nakládá, jsou postupně větší a větší, lid (a někdy i policie) to vyhodnocuje jako kriminální činy, soudy to obvykle vidí jinak. Směrem dolů se pochopitelně nařizuje šetřivá dieta, státním zaměstnancům (zejména těm "řadovým") se v roce 2011 reálně snížily platy. Tak to do dnešního dne zůstalo, valorizace od té doby veškerá žádná.

To číslo 243 milionů mi něco říkalo. Jako předsedkyně odborové organizace mám čest zastupovat zaměstnance naší Národní knihovny a čísla týkající se této instituce mám tak nějak v hlavě. Měla jsem pocit, že něco kolem 240 milionů činí roční příspěvek Ministerstva kultury na provoz právě Národní knihovny České republiky. Pro jistotu se ale dívám do výročních zpráv za pár posledních let -- je to tak:

Příspěvek na provoz knihovny poskytnutý zřizovatelem v roce 2009 -- 237 783 tis. Kč, v roce 2010 -- 238 524 tis. Kč, v roce 2011 -- 245 012 tis. Kč, v roce 2012 -- 244 784 tis. Kč.

Za sumu, kterou expremiér rozdal na odměnách svým souputníkům, tedy Národní knihovna ČR zajišťuje veškerý svůj celoroční provoz. Svítí, topí, klimatizuje, zajišťuje úklid a běžnou údržbu budov, nakupuje, eviduje, katalogizuje a ukládá do skladišť získané dokumenty (roční přírůstek činí přes 80 tisíc různorodých dokumentů), skladiště kontroluje, monitoruje a vyhodnocuje jejich mikroklima.

Uložené fondy (více než 6,5 milionu knihovních jednotek!) průběžně podrobuje revizím, také je čistí a prověřuje z hlediska výskytu plísní, hub a dalších škodlivých sajrajtů. Opatruje, katalogizuje a studuje největší sbírku rukopisů a starých tisků v této republice. Udržuje IT systémy, spravuje, doplňuje a z hlediska potřeb 24hodinové dostupnosti všelijak optimalizuje pro uživatele celého světa tolik žádané databáze (katalogy, různé portály i specializované báze), 80 hodin týdně slouží uživatelům, kteří přicházejí studovat, a také -- světe div se -- platí personál!

Bídně, ale přece! Z celkového příspěvku na provoz knihovny se částka na platy zaměstnanců pohybuje mezi 160-170 miliony ročně... V průměru to představuje měsíční plat cca 20 tisíc Kč -- pravda, včetně odměn managementu.

To, co Nečas a spol. rozdělili před svým odchodem od válu na jednorázových odměnách skupince vyvolených, je tedy dvojnásobek částky určené na roční výdělek cca 450 lidí ve špičkové národní kulturní instituci! Z oněch 450 zaměstnanců Národní knihovny má na 400 zaměstnanců plat nižší než je celostátní průměr, z nich je více než 200 vysokoškolsky vzdělaných.

Nečasova vláda darovala věru pěknou sumu lidem, jejichž běžné příjmy jsou beztak násobky toho, za co je nucen "vyžít" náš katalogizátor (vlastně katalogizátorka, muži se v této profesi prakticky nevyskytují, platí se málo a je to práce "k zbláznění"), správce souborného katalogu, tvůrce informační brány, znalec hudebních fondů, redaktor odborného časopisu, elitní akvizitér či restaurátor, knihovník v odboru služeb nebo v oddělení rukopisů a starých tisků, vybavený znalostí několika cizích jazyků, včetně takových "zbytečností", jako je latina, řečtina nebo stará němčina.

Na koho jsem zapomněla? Na správce skladišť a expedienty, kteří v té mizérii za stále se snižujícího počtu zaměstnanců (stát přece musí šetřit!!!) neustále přesouvají tuny materiálu ze skladišť do studoven a zpět a dokážou práci zorganizovat tak (a nasloužit tolik přesčasů), že knihovna kvůli nim za poslední desetiletí-dvacetiletí ani jeden den nebyla nefunkční, a to i v době chřipkových epidemií?

Na kolegy a kolegyně u mikrofilmovacích a digitalizačních linek, u skenerů a plotrů, kteří zachraňují obsah rozpadajících se vzácných starých knih, novin a časopisů? Na rešeršéry z Referenčního centra? Na organizátory vzdělávacích akcí pro knihovníky z celé republiky? Na všechny ty, kteří jsou svým způsobem neviditelní, ale přes všechny problémy a špatné pracovní podmínky udržují v chodu tu obrovskou mašinu, která vyžaduje neustálou pozornost, ostražitost, přesnost, masu nejrůznějších znalostí i fyzickou sílu?

Moji milí kolegové, jak vysoké byly vaše výroční odměny za to, že ta klasická i elektronická bibliotéka funguje? Dostali jste před vánočními svátky 10, 20, 30, 50, 100 tisíc káčé výročních odměn? Že jste nedostali nic před letní dovolenou? No, jste na to už léta zvyklí, tak se ani nijak zvlášť nebouříte...

Předběžné informace o tvorbě rozpočtu Národní knihovny ČR pro rok 2014 prozrazují, že zřizovatel je zatím celkem laskav, neboť i při plánované restrikci částky určené na provoz knihovny ponechá v následujícím roce položku na platy na úrovni roku 2013. Že se 4 roky vaše platy nevalorizovaly, naopak se od 1. ledna 2011 odpovědně snížily a stav od té doby trvá? Co se dá dělat, to víte, musí se šetřit.

Ještě Nečasova vláda naplánovala, že obdobně to bude v roce 2014 u řady institucí resortu Ministerstva kultury. Najde se někdy nějaký ministr, který dokáže "na vládě" vysvětlit, že lidé spravující to, čemu se ve vládních (sic!) materiálech říká "národní kulturní podklad", "kulturní dědictví" nebo "informační infrastruktura vzdělávání a vědy", by měli za práci dostat normálně zaplaceno?

Přes 50 % personálu těchto organizací tvoří vysokoškoláci a dalších cca 30 % jsou odborně vyškolení středoškoláci. Zhruba tak je to ve všech českých institucích spravujících "národní kulturní poklad". Kolik let meldujeme, že odměna za jejich práci by měla být v relaci s profesemi ve srovnatelných oborech -- a nic.

Ti, vedle nichž a s nimiž jsme léta pracovali, od nichž jsme čerpali zkušenosti a zdokonalovali díky nim vlastní pracovní dovednosti, odcházejí do penze -- s důchodem stanoveným na základě oněch mizerných výdělků.

Celkem nic překvapivého v této zemi, která přijala principy a rétoriku zprava zleva hlásající, že ten, kdo málo vydělává, je neschopný, a že tvůrcem hodnot je jen podnikatel v průmyslu. Tak to máme asi na furt.

Ale přece jen -- není to Nečasovo čtvrtmiliardové gesto vlastně porušováním povinností při správě cizího majetku?

Autorka je předsedkyně odborové organizace Národní knihovny ČR

0
Vytisknout
18816

Diskuse

Obsah vydání | 19. 8. 2013