Pětatřicet let od smrti Guiseppe Impastata

9. 5. 2013 / Jaroslav Tauchman

9. května uplynulo 35 let, kdy byl zavražděn jeden z nejznámějších italských (respektive sicilských) bojovníků proti mafii, levicový aktivista a novinář Guiseppe "Peppino" Impastato. Impastato žil celý svůj mladý život, který zasvětil boji proti zdejší mafii, ve svém rodném městě Cinisi, ale jeho život i vpravdě mučednická smrt z něj udělaly symbol odvahy a boje za spravedlnost, který ovlivnil miliony lidí po celém světě.

Giuseppe Impastato, kterému od dětství pro jeho veselou povahu nikdo neřekl jinak než "Peppino", se narodil 5. ledna 1948 v Cinisi, malém městečku, které je součástí Palerma. Jeho původ nenaznačoval nic z toho, jakou cestou se malý Peppino vydá. Narodil se totiž do rodiny s úzkými styky se zdejší mafií, jeho otec byl restauratér, který podnikal s požehnáním "mužů cti" (tradiční označení příslušníků sicilské mafie -- Cosa Nostry) města Cinisi a jeho strýc Cesare Manzella byl dokonce vlivným sicilským mafiánským bossem a hlavou mafiánské "rodiny" v Cinisi.

Když bylo Peppinovi 15 let, byl jeho strýc Manzella zavražděn -- byl na něj spáchán atentát pomocí nálože umístěné v odstaveném autě. Podle pozdějších vyjádření Peppinových příbuzných a přátel, byl okamžik brutálně provedené strýcovy vraždy a zejména pozdější mlčení rodiny, přátel i celé komunity momentem, kdy se mladý Giuseppe Impastato rozhodl k osudovému boji s mafií i s nespravedlností celého politicko-ekonomického systému.

Již v osmnácti letech vstoupil Impastato do Italské socialistické strany dělnického sjednocení a začal s přáteli vydávat časopis "Socialistická myšlenka". Vývoj Impastatových politických preferencích při znalostí italských poměrů vůbec nepřekvapí. Na Sicílii (ale i jinde) to byly vždy komunisté a socialisté, kteří aktivně a nekompromisně vystupovali proti mafii. Ta se zase tradičně opírala o katolickou církev, šlechtu a později pravicové strany.

Guiseppe Impastato se od útlého mládí angažoval nejen v boji proti mafii, ale i za práva zaměstnanců a nižších sociálních vrstev, proti zvůli nejmocnějších (zejména stavebních) podnikatelských skupin, které na Sicílii byly (a jsou) od politických kruhů i mafie neoddělitelné. Poprvé na sebe upozornil v protestech proti vyvlastňování půdy nemajetných rolníků, která měla posloužit ke stavbě nového letiště nebo když se angažoval v boji za postavení stavebních dělníků nebo nezaměstnaných.

Mezníkem na krátké pouti Impastatova mladého života je rok 1976, kdy s několika kamarády a politickými kolegy založil a ve vysílání spustil "Radio Aut". Hned od začátku se stal jeho hlavní tváří, respektive hlasem, když se proslavil svým politicky satirickým pořadem "Onda pazza" (Bláznivá vlna). S humorem, ale i nepříjemně pravdivou satirou glosoval dění v Cinisi, které překřtil na Mafiapolis, kde byl ústřední postavou Tano Seduto (i italštině značící "Sedící býk" a zároveň ukazující na hlavu zdejší mafie dona Tana Badalamentiho, významného kriminálního bosse kontrolujícího například transport heroinu do Spojených států).

Peppino Impastato měl úspěch, protože jeho zbraněmi byly humor a pravda. Každý týden v rozhlasovém vysílání tepal mrtvolný klid palermského předměstí, kde pod zdánlivě klidnou rouškou měšťácké pohody tekla řeka plná korupce, ale i krve, bolesti a násilí. Nejdříve se stal terčem zdejší radnice, jejíž mafií a stavební lobby zkorumpovaní představitelé nebyli zvyklí slýchat o sobě pravdu. Do potíží se dostal i s místní policií, která byla pro změnu uplácena a kontrolována mafií. Nakonec mu vyhrožovali přímo i "ctihodní muži" dona Tana.

Nic z toho nezabralo. Na jaře roku 1978, když bylo Impastatovi 30 let, rozhodl se kandidovat do zastupitelstva města Cinisi za Proletářskou demokracii (sdružení několika nestalinistických radikálních levicových uskupení, které odmítala moskevskou linii, trockistů a podobně). Ve své předvolební kampani otevřeně kritizoval korupci ve městě, vliv podnikatelských lobby i mafie, bez servítek říkal to, o čem stejně všichni věděli, jen se to báli říci nahlas.

V noci z osmého na devátého května jej příslušníci cinijské Cosa Nostry zastavili v autě, když jel domů. Odvlekli jej stranou, ubili k smrti, na jeho tělo přivázali výbušninu a přivázali jej na koleje vlaku, kde nechali jeho tělo explodovat. Zvolení takovéhoto způsobu popravy má jednoduché vysvětlení. V té době byl po několika měsíčním věznění teroristickou skupinou Rudé brigády zavražděn tehdejší italský ministerský předseda Aldo Moro. Vrazi Guiseppe Impastata se snažili vzbudit dojem, že i on byl podobný terorista, který chtěl nechat vyhodit koleje do povětří, ale zahynul u toho.

Ačkoliv se tuto variantu (které nikdo nevěřil) snažit dlouho protlačovat i mafií a podnikatelskou lobby ovládaný tisk, nakonec pravda vyšla najevo. Trvalo to ale dlouho. Teprve v roce 1996 byl znovu otevřen případ a za pomoci člena cinijské mafiánské rodiny, který se na vraždě přímo podílel, byl z tohoto činu usvědčen (v roce 2002) jako hlavní mafiánský boss Tano Badalementi.

Nicméně už pohřeb Guiseppe Impastata v roce 1978 se změnil v mohutnou demonstraci, kde se vedle rudých a národních vlajek nesl transparent, jehož nápis se stal heslem italské veřejnosti bojující s rakovinou mafie. Stálo na něm: " S Peppinovými ideály a jeho odvahou budeme v boji pokračovat!" Jeho památka je zároveň každoročně připomínána v rodném Cinisi i po celé Itálii.

Život i smrt Giuseppe "Peppina" Impastata tehdy silně zapůsobili i na dva mladé právníky -- Giovanni Falconeho a Paola Borseliniho. Tito dva později, v osmdesátých a na začátku devadesátých let, nyní už v pozici prokurátorů, rozpoutali nelítostný boj proti sicilské mafii. Ačkoliv i oni byli v roce 1992 zákeřně zavražděni, ze série tvrdých ran, které jí uštědřili, se sicilská Cosa Nostra již nevzpamatovala a byla nucena opustit dominantní postavení na Sicílii i ve světě euroamerického organizovaného zločinu.

0
Vytisknout
3906

Diskuse

Obsah vydání | 13. 5. 2013