Bude nakonec svět podle Edisona?

1. 2. 2013

čas čtení 3 minuty

Britské listy tento týden uveřejnily několik článků o probíhajících změnách v německé energetice. V této souvislosti zaznělo i oblíbené téma o problémech, které tyto změny způsobují přenosovým soustavám. Chtěl bych proto ostatní čtenáře upozornit na poměrně významný objev, kterého bylo dosaženo koncem minulého roku v dobře známé švýcarské firmě ABB, píše Michael Volny.

Jedná se v podstatě o pojistku (přepínač), která ovšem umožňuje rychleji než za 5 milisekund odpojit vedení vysokého stejnosměrného napětí i při vysokých proudech a s minimálními ztrátami. Tisková zpráva uvádí, že je možné prakticky okamžitě odpojit "výkon odpovídající jaderné elektrárně".

V čem je to důležité? Jak je z historie známo, před zhruba sto lety došlo k titánskému souboji koncepcí mezi Thomasem Edisonem na straně jedné a Nikolou Teslou a Georgem Westinghousem na straně druhé. Spor je známý jako "válka proudů" a jeho podstatou bylo rozhodnutí, zda vznikající svět elektřiny bude pracovat se stejnosměrným či střídavým proudem. Edison hájil proud stejnosměrný, Tesla střídavý. Teslův koncept zvítězil, mimo jiné i proto, že s použitím střídavého proudu bylo možné stavět kontrolovaně řízené přenosové soustavy na dlouhé vzdálenosti. Edisonově koncepci chyběla právě i možnost rychlého a efektivního odpojování a připojování a mohl tedy stavět pouze oddělená vedení stejnosměrného proudu mezi dvěma body (tak se ostatně používá stejnosměrné vedení v některých případech i dnes). Zdá se ale, že toto omezení padne a zřejmě bude možné začít budovat přenosové soustavy se stejnosměrným proudem. A to v době, kdy se velká část spotřeby elektrické energie přesouvá k zařízením, které používají moderní elektroniku a vyžadují tedy primárně stejnosměrný proud.

Soustava se stejnosměrným proudem má řadu výhod, mezi něž patří i lepší efektivita, stabilita a kompatibilita se zdroji, které jsou ze své podstaty více labilní. Odpadá řada problémů, třeba i synchronizace frekvence. Navíc analýza, modelování a tedy i predikce chování přenosové soustavy založené na stejnosměrném proudu bude jednoduší, neboť se bude pracovat pouze s reálnými a nikoliv komplexními čísly.

Oblíbený bonmot jednoho raději nejmenovaného prognostika říká, že je těžké dělat predikce, zejména pokud se týkají budoucnosti. Souhlasím. "Chytrá" rozvodová soustava je pochopitelně stále věcí budoucnosti. Navíc obnovitelné zdroje mají jistě i jiné problémy, než jen rozvodovou soustavu. Myslím si ale, že problém toho, že obnovitelné zdroje způsobují nestabilitu sítě, se podaří v Německu překonat dříve, než bude dokončena stavba dalších bloků JE Temelín (nemyslím, že chytrá soustava vznikne v Německu velmi rychle, nýbrž předpokládám, že dostavba JET se opravdu protáhne).

Že cesta nebude jednoduchá, je jistě pravda. Ale zkuste si vzpomenout na stav telekomunikačních sítí a technologií před dvaceti či třiceti lety. Troufl by si někdo v roce 1983 předpovědět dnešní stav komunikací a náš permanentní život on-line, moderní telefony s operačním systémem a obrovská množství rychle přenášených dat? Nechci objev firmy ABB přeceňovat a zároveň si uvědomuji, že německé plány jsou hodně na začátku. Osobně mi ale imponuje už jen to, že Němci tak ambiciózní dlouhodobé cíle v oblasti domácí infrastruktury mají.

Více informací o objevu firmy ABB z loňského roku:

ZDE

0
Vytisknout
17300

Diskuse

Obsah vydání | 1. 2. 2013