Zpráva pro Světovou banku: Hlavou proti zdi - plnou rychlostí

29. 11. 2012

čas čtení 5 minut

KD│ Lidstvo musí urychleně přijmout sérii radikálních opatření ke snížení emisí oxidu uhličitého, nebo se připravit na kolaps celých ekosystémů a vysídlení, utrpení a smrt stovek miliónů lidí. Tvrdí to zpráva, kterou pro Světovou banku zpracoval Postupimský institut pro výzkum dopadu globálního oteplování a klimatickou analýzu.

Pokud se nic nezmění a naše civilizace bude prostě pokračovat stejným směrem, jakým se pohybuje dosud, průměrná globální teplota se do konce století zvýší nejméně o čtyři stupně Celsia - a to je zhruba rozdíl mezi dneškem a poslední dobou ledovou v Evropě. Klimatologové se přitom shodují, že aby byly dopady změn klimatu ještě pro biosféru jak ji známe a také pro lidstvo zvladatelné, nárůst teploty by nesměl překročit dva stupně. Podle zprávy Postupimského institutu je však takový scénář za současných okolností (tj. při stávajících polovičatých opatřeních na ochranu klimatu) prakticky vyloučen. A jestli se nic nezmění, svět čeká chaos, systémové selhání a zdravotní katastrofa srovnatelná s epidemií černého moru, který ve 14. století zahubil nejméně třetinu evropské populace.

Pokud průměrná planetární teplota stoupne o čtyři stupně, vyhyne kromě korálů také řada druhů ryb, na nichž závisí obživa stamiliónů lidí v pobřežních oblastech. Rozsáhlé pobřežní oblasti budou zaplaveny. Dojde k epidemiím chorob jako malárie, cholera a horečka dengue, které se současně rozšíří do nových oblastí, kde na ně populace není adaptována. Některé části zemského povrchu se stanou neobyvatelnými. Amazonský tropický deštný prales zanikne. Obrovské bouře podobné Sandy se stanou běžným jevem a budou devastovat rozsáhlé oblasti. A to vše se začne objevovat současně v různých částech světa, což bude znamenat pro "lidské systémy" bezpříkladný stres.

Zemědělství nakonec nedokáže kompenzovat výpadky, zdravotnické a záchranné systémy se rozpadnou, stejně jako instituce navržené pro udržování sociální soudržnosti. Nejvíce budou trpět chudí, ale nakonec důsledky tří set let průmyslového rozvoje zasáhnou všechny.

Jiné často uváděné doporučení IPCC říká, že aby byl nárůst teploty udržen v přijatelných mezích, nesměla by koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře přesáhnout hodnotu 350 částic na milion (ppm). V září dosahoval zmíněný údaj hodnoty 391 ppm a meziroční nárůst je na úrovni 1,8 ppm. Emise oxidu uhličitého dnes dosahují zhruba 35 miliard metrických tun ročně, do roku 2020 by měly vzrůst na 41 miliard.

Pokud oteplení dosáhne čtyř stupňů, hladina oceánu se do roku 2100 zvedne o 0,5 - 1 metr, možná více, a postupně až o několik metrů. Dopad nebude rovnoměrný, protože v tropech se hladina zvedne zhruba o pětinu výše než v ostatních oblastech.

Globální produkce kukuřice a pšenice kvůli rostoucím teplotám klesá již od 80. let. Avšak pokles výnosů se ještě výrazně zrychlí a vznikne nedostatek potravin, který napomůže šíření nemocí v podvyživené populaci. Povodně budou kontaminovat pitnou vodu, což povede k šíření průjmových a respiračních onemocnění.

V novém klimatickém režimu budou nejchladnější měsíce v roce patrně o dost teplejší než ty nejteplejší na konci 20. století. Ve Středomoří se červencové teploty proti současným rekordním teplotám zvednou až o devět stupňů. Taková změna patrně překračuje adaptivní kapacitu mnoha společností a přírodních systémů.

Stres a ztráta pocitu bezpečí budou mít zřejmě negativní dopady na duševní zdraví a zvýší četnost konfliktů i případů násilí.

Zpráva vyzývá světové lídry, aby okamžitě ukončili závislost průmyslových ekonomik na fosilních palivech. Jen tak se může podařit udržet nárůst průměrné globální teploty na hodnotě nižší než dva stupně. Ovšem i tak by nebylo vyloučeno vážné poškození životního prostředí a lidských společností. Pokud nedojde k masivním investicím do "zelené infrastruktury", stávající trendy se nezlomí a katastrofa je takřka zaručena.

Prognóza nárůstu objemu globálních emisí CO2 mezi lety 2000 a 2020 v gigatunách. Křivky shora dolů: úroveň při zachování současné politiky; úroveň v případě zavedení nepodmíněných závazků a volnějších pravidel pro omezení emisí, o nichž se dnes uvažuje; úroveň v případě podmíněných závazků a přísných pravidel, o nichž se uvažuje; úroveň potřebná k udržení nárůstu průměrné globální teploty pod hranicí 2 stupňů. Zdroj: The Economist.

Turn Down the Heat: Why a 4°C Warmer World Must Be Avoided. ZDE

0
Vytisknout
9836

Diskuse

Obsah vydání | 30. 11. 2012