Je Stanislav Balík balík?

29. 11. 2012 / Štěpán Steiger

Nejdřív se asi zeptáte, kdo vůbec je Stanislav Balík. Předem budiž řečeno, rozhodně není lehkoživka. A kdo je lehkoživka? S tímto termínem, dosud mi naprosto neznámým, jsem se právě dnes setkal v citátu z projevu Stanislava Balíka, který není nikým menším než soudcem Ústavního soudu. (Už z tohoto titulu, řekli byste, nemůže jít o lehkoživku.) Nejprve však souvislosti.

Ústavní soud totiž rozhodoval o sociálnědemokratickém podání, jež napadlo zákon o "povinné veřejné službě". Podle tohoto zákona každý registrovaný "uchazeč o zaměstnání" mohl být po dvou měsících bez zaměstnání poslán k výkonu "veřejné služby" - za niž ovšem nedostával odměnu (!)(řeknete možná, že přece "bral" bohatou podporu v nezaměstnanosti).

V době Nečasovy vlády nesmíme být překvapeni, že zákon byl "jedním z pilířů sociální reformy vlády".

Ústavní soud však jej právě zrušil a to hned z pěti důvodů protiústavnosti: "Došlo k porušení principu rovnosti a zákazu libovůle, neboť je zcela v dispozici kteréhokoliv úředníka úřadu práce, komu 'povolávací rozkaz' k veřejné službě pošle a komu ne.

Nepřijetí povolávacího rozkazu znamená ztrátu podpory v nezaměstnanosti, která je přitom výsledek pojištění, které si ten dotyčný platil po desetiletí." Porušeno navíc bylo i právo na lidskou důstojnost -- "veřejná služba se má vykonávat tak, že je člověk označen, má na sobě vestu s nápisem 'veřejná služba', na jeho práci je dohlíženo, a stejně je vykonáván i trest obecně prospěšných prací uložených za trestný čin."

Tady vstupuje -- nelze říci "do hry", zákony jsou vážná věc, ale do "záporu" Stanislav Balík. Nelze říci jako balík, to by mohl považovat za urážku, ale můžeme ho označit za oponenta. A to oponenta důsledně neoliberálního, zůstaneme-li zdvořilí. Je totiž zřejmě zastáncem prastaré teorie (původem z 19. století), že kdo chce skutečně pracovat, práci najde.

(Nevím, jestli se někdy, byť i jako soudce, podíval na statistiku -- ta říká, že v této zemi je půl milionu nezaměstnaných. Jak by rozkvetla Česká republika, kdyby se do práce dalo půl milionu -- neříkejme nemakačenků, to je výraz příliš tvrdý, řekněme se Stanislavem Balíkem lehkoživků!)

Jak si totiž lehkoživkové žijí? (Omlouvám se panu Stanislavu Balíkovi, že jej nejmenuji se všemi jeho tituly, jistě jich má - více než pouze jeden -- pro mne je tedy jenom Balík, zato s velkým písmenem.) Soudím, že kromě těch, kteří vykonávali -- a ještě vykonávají, rozhodnutí Ústavního soudu bude účinné až po uveřejnění -- "veřejnou službu" (bylo jich dosud sedmdesát tisíc, našlo se jenom 3 952 odvážlivců, kteří ji odmítli) a jejichž žluté vesty nemohl přehlédnout, že kromě těchto "uchazečů o práci" žádného nezaměstnaného neviděl a nezná.

Jeho představa, podle mne bludná -- že nejenom bludná, řeknu dále -- je taková (omlouvám se za délku citátu, ale stojí zato. Zdůraznění jsou však moje.): "Lehkoživkům, kvůli nimž byla mimo jiné právě zrušená právní úprava přijata, aby nadále nemohli jako pijavice vysávat veřejné finanční zdroje, ÚS bohužel vyslal signál přibližně tohoto znění:

Až se zítra před polednem probudíte, můžete si v televizi bez obav a v klídku sledovat poněkud přisprostlou reality show a popíjet přitom lahváče. Narušit tuto pohodičku smí už jen zavolání kamarádů, nabízejících zajímavou fušku."

Je zřejmé, že i ve výšinách Ústavního soudu vědí jeho soudci nejenom, že dopoledne lze v televizi -- dotaz: na Nově nebo na Primě? - sledovat přisprostlé reality show, nýbrž je jim také známo, že lehkoživkové se o ně zajímají. Těžkoživka Stanislav Balík, soudce Ústavního soudu, se o takové show jednak nezajímá, jednak je dopoledne sotva může sledovat, anžto studuje patrně texty dalších pilířů sociální reformy, aby zjistil, zda náhodou neexistují i jiné pijavice, odsávající "veřejné finanční zdroje" (jinak by vláda, jež tyto zdroje neodsává, nýbrž odvádí je do veřejných zakázek, aby je tam mohly odsávat skupiny jako Promopro, musela ještě více škrtat).

Jako ústavní soudce asi Stanislav Balík někdy četl i Listinu základních práv a svobod, takže termíny jako třeba "lidská důstojnost" jako pojmy zná. Lehkoživkové nicméně pro něj nejsou ti, kdo takovou důstojnost mají nebo zasluhují. Nade vše jsou přece i české "elitě" -- především na úrovni ministrů nebo i leckterých ústavních soudců -- veřejné finanční zdroje.

Teprve u peněz začíná -- podle nich -- důstojnost. Kdo nemá zdroje, je podle kardinálského slovníku lůza, podle jiného, ale podobného slovníku pijavice.

Ostatně Stanislav Balík není na Ústavním soudu jediný, kdo jím vyjádřený názor zastává: další dva soudci -- pardon, jeden soudce a jedna soudkyně - s výrokem nesouhlasili, "odlišné stanovisko" k odůvodnění si vyhradila jiná soudkyně.

Patrně nepoužili slov tak jadrných a výrazných jako pan Balík, ale shodují se s ním. (Také elita.) Samozřejmě nejenom někteří ústavní soudci by byli ochotni posílat nezaměstnané "pijavice" na nucené a neplacené práce: sociální expertka (!) pidistrany LIDEM (nikoli "lidem") Dagmar Navrátilová říká, že považuje verdikt , jenž mluví o "nucených pracích" za "příliš silný výklad, který považuji za příliš ideologizující."

Přece nutil někdo nezaměstnané, aby šli zdarma pracovat "pro veřejnost"?

Bylo to na jejich svobodném rozhodnutí. Pokud odmítli, přišli jenom o podporu. Ostatně není pochyb, "lidská důstojnost" je termín, zavánějící levičáctvím, to je ideologie, kterou LIDEM naprosto odmítá. Ne nadarmo přišla paní poslankyně z Věcí veřejných (nikoli prací veřejných).

Veřejnoprávní televize, dodejme, věrna své tradici nedejbože neuvádět v pochybnost vládní politiku -- tj. politiku této vlády -- o rozhodnutí Ústavního soudu referovala, ovšem necitovala rozhodnutí soudu, nýbrž -- citovala Stanislava Balíka. (Možná o nějaké Listině práv její redaktoři neslyšeli.)

Shrnuto a podtrženo: Jestli by až dosud někdo pochyboval o charakteru této vlády - pochyboval navzdory všemu, oč od svého počátku tato vláda činí a jak mluví -- Ústavní soud takové pochyby jasně vyvrátil. Je to vláda nehumánní v plném smyslu slova, cynická vůči těm, kdo nemají peníze a koho připravila o práci, lhostejná vůči lidskému utrpení, proti němuž mají přednost ratingové agentury. Její stanovisko bezděky vyjádřil naprosto zřetelně a výrazně ústavní soudce jménem Stanislav Balík, pro nějž jsou nezaměstnaní prostě lehkoživkové.

Balík nebude nikdy nezaměstnaný, nebude se moci dívat -- už dopoledne! - na přisprostlé reality show, bude mít bezpochyby důchod mnohem vyšší než kterákoliv z pijavic, které odsávají veřejné finanční zdroje (z nichž mu bude vyplácen důchod dostatečný ke slušnému životu elitáře).

Přeji mu -- a přeji i sobě a možná i dalším -- aby odešel brzo do zaslouženého důchodu, důstojně a s lidskou důstojností, jaká patří nejenom soudcům (všech soudů), nýbrž i všem ostatním lidským bytostem.

0
Vytisknout
11775

Diskuse

Obsah vydání | 30. 11. 2012