Lahůdky pro všední dny

25. 6. 2012 / Václav Dušek

Před lety mi spisovatel Ota Filip řekl, že bydlí při návštěvách vlasti doma, ale s manželkou raději zajedou na jídlo do Rakouska; u nás v restaurantech páchne přepálený olej, obsluha je vlahá jak ranní rosa, jídlo nevábné a bez vůně, porce směšně drobné a drahé jako v Riccu.

Vzpomenul jsem těch slov mezi nebesy ve Vico Pancellorum, v restaurantu Buca di Baldabò, kde inzerovali domácí kuchyni -- a nevymýšleli si, papání jako od maminky. Kdybyste náhodou jeli do Toskánska, zastavte se tam v mračných horách anebo v Pistoi ve Vechcchia Praga a poručte si Piadine: Čapek (prosciutto crudo, mozzarella, maionese) anebo Řepku (mortadella, maionese), vyberte si Zátopka, Kafku, Čecha a další známé bratry Čechy... a pánové, Staropramen je natočen s láskou, žádné vymáčené ponožky, nakapaná zrzavá voda - daleko od domova zasteskne se vám po chutném pivínku u spilky v pivovaru. Máte-li pochybnosti o službách v restauracích pro turisty, zajděte do místních výkrmen pro domorodce a nechte si přinést zadělávané dršťky -- jednou ochutnáte a budete přikováni k židlím, budete velebit minutu, kdy jste dosedli na a objednali si krmi připravenou z lásky.

U nás doma zažíváme dobu biblických dějeprav z kuchařek od velmistrů, vídáme je při práci i pohovorech na obrazovkách televizí a můžeme si nechat zdát o surovinách, které odkudsi sehnali, (některé jsou drahé jak zrcátko na meďoura) možná sehnali i pod rukou, ovšem mohu se mýlit. Tihle misionáři z mlsného žaloudkova v nás zažíhají ohínky touhy se nacpat, přežrat, puknout, nedovážit se na nákladní váze; založit si stařeckou cukrovku, nechat zbytnět játra a vylouhovat ledviny, zanést žilní systém tuky, zpracovat si zuby do vyhořelých františků.

Svět se buď přežírá a umírá. Anebo hladoví a umírá. Kdo nežere, neroste, kdo žere, přeroste!

Šunka strojová, mačkaná, solená, prošpikovaná chemií, lázeňská, dětská, od kosti, a přitom račte věděti, že kost neviděla ani náhodou. Šunkové hody doprovody! Ať žije reklama!

Dobytek zmučený v maštalích? Bývaly doby, kdy krávy žvýkaly jakýsi nechutný papundekl, aby se ušetřilo krmivo -- živé mašiny k popravě zaháněly hlad a plnily několik žaludkových komor dle předpisu zootechniků.

Mlíko máme k výběru různé, otázka zní: je to skutečně mléko z krajáče od selky?Pochybnosti se vkrádají při prvním loku.

Maso vaříš hodinu. Účet za plyn roste -- budeš si muset vzít hypotéku! Starý vůl je odolný; když jste si mě zabili na jateční porážce, tož si koštněte dřeviny, mrchožrouti!

Sýry nahrážkové, čti na obalech pečlivě informace, zdali máš v košíku sýr, anebo se cosi sýru zdánlivě podobajícího; nespěchej, cožpak není v marketu krásně, jen přijď na chvilenku, holenku, a nevyjdeš z úžasu.

Vejce předražená. Slepice nosnice vyjebané majiteli na dřeň, výroba nezná slitování.

Zelenina podpořena v růstu chemickými sajrajty, nevybereš si ani v rybím království - kde to plavalo a jak je tomu dlouho? Kdo to ví, odpoví. Proplula tato rybka naftovou skvrnou z tankové lodi Smrt? Opláchla mořskou lahůdku vlnka nasycená chemickým odpadem ze zrezivělého sudu?

Žádný strach, máme pro tebe hromadu léčiv od firem obzvláště vypečených; magistři a lékaři doporučí, zaplatíš dle peněženky, avšak pro každého je dostatek pilulek, mastí a odborných letáků; v čekárně nalistuješ léčebné krmivo, zkonzultuješ s lékařem zob a již pádíš z lékárny s porcí dobrot k léčbě... a na ulici potkáš slečnu s výstavním kaďákem, a stehny připomínajícími sumce, právě vyšla z rychlého občerstvení; dítka sladce obézní, začínáme létat, připomínáme dva modré balonky -- Národ sobě vaří, všem se dobře daří! S plným žaludkem za ideály doby!

Mnoho poradců Číně musí přiznat jediné -- v Číně se vaří a konzumuje zdravě -- stačí si vybrat trávy a zeleninu, u nás doma je kuchyně vzdálených sousedů jaksi upravena ke vkusu evropských mlsných drštiček -- zato u nich doma, v Číně, lidi, to je sen o kuchyni pro slušné jedlíky -- jistě, asi ne všichni užívají stejných lahůdek -- jenže copak u nás doma tomu není stejně?

Protože jsem v důchodovém věku, mohu potvrdit, že penze mně přiznaná státním chovatelským úřadem neumožňuje přežírání; moje kuchařka je jednoduchá, zdravá a laciná.

Nevyužívám nabídky zlevněných pokrmů, co vydrží dlouho, je prošpikováno jedy!

A potom, v marketech na mne jdou přečasto mdloby. Naposledy u vitriny se zaručeně čerstvým masem. Válelo se na tácu zelené, přestárlá vodnická mršina.

Prodavačka se na moje opakované naléhání šla podívat a povídá: kristovynohy, kdo to tam vrazil?! Pohádka pro důchodce: I mrtvoly se dají konzomovat, nelze-li jinak! A k tomu si brachu zazpívej hymnu: Na přechodu pro chodce, drtí tatra důchodce, střeva tečou do kanálu, kanál přetejká!

Před lety jako dnes, pane Filipe. A nechce to být lepší. Pamatujeme, jak nebyly banány a mandarinky a chatka příliš drahá, macešky lahodné, párky jedna báseň a špekáčky ještě bejvávaly špekáčky, pivo pěnivé, pitelné; mastné huby, automaty, nacpané zákazníky k prasknutí, jídelní lístky v hospodách prý bída pohledět; dnes máme vše, na co si vpomeneme, akorát se cpeme hnusy, o kterých se občas dozvíme od kontrolorů; chleba k dopečení plesnivý, zelenina shnilá, banány černé, mandarinky lehce navinulé, konzervy botulinové, maso jedovaté, ryby otrávené; a regály v marketu se slevami lákají nenasytné seinory (někdy i movité kašpary) k výhodnému nákupu.

Naložíš košík, dojedeš domů, ušetřil si -- a o půlnoci volají k dědovi a babičce doktora. Už se nám zase staříci doplnili za výhodné ceny!

Lahůdky pro všední dny vybízejí ke konzumaci. Nakupujeme, vaříme dle osvědčených receptů -- a žijeme!

Abych nezapomenul a lidi si nevyložili špatně mou penzijní prázdnotu a nářky na chudinskou rentu a prebendu a přitom si dědek kverulantský, pořádá výlet do Itálie.

Nebýt mých kamarádů, jezdil bych Itálií prstem po mapě a vzpomínal na zemi Bohem milovanou z dávných časů, kdy se mi poštěstilo vyjet za hranice nevšedních dnů.

Lahůdky všedních dnů stále k dostání. Stačí pilně a neomylně odebírat letáky marketů.

Dobrou chuť a pevné zdraví!

0
Vytisknout
4011

Diskuse

Obsah vydání | 26. 6. 2012