Jako v žumpě
20. 6. 2012 / Aleš Uhlíř
Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg odmítá trestní stíhání místopředsedkyně Sněmovny a poslankyně TOP 09 Vlasty Parkanové s argumentem, že Parkanovou se sedmi miliony v krabici nechytili. David Rath tak zřejmě v představách českých politiků, kterým politická odpovědnost či presumpce viny u politiků nic neříkají, nastavil jakési pravidlo. Kdo nebude chycen s "lupem" v rukou, ten je nepostižitelný. Dalo by se očekávat, že alespoň člověk Schwarzenbergova formátu se nebude bránit, aby podezření bylo potvrzeno či vyvráceno regulérním vyšetřováním, popřípadě i soudním řízením. Omyl, kníže se prostě přizpůsobil tomu chlívku, kterým je česká politika. Možná je to tím, jak se povídá, že to s těmi lidmi ve vrcholné politice chce za každou cenu doklepat až do církevních restitucí, možná jen převzal většinové způsoby a zvrácené myšlení. Anebo že by trestní stíhání Parkanové bylo něčím, co tu dosud nebylo, co by mohlo vést do okruhu osob dosud považovaných za nepostižitelné? Ať tak či onak, již samotný postoj této vrcholné političky, která jako právnička (sic!) justici nevěří a očistit se nechce, ukazuje, v jakou žumpu se česká politická scéna propadla.
Parkanová, která za dlouhá léta, co je ve vrcholné politice, vystřídala významné politické posty, má zřejmě hrůzu z toho, že by se k ní mohlo přistupovat jako k "obyčejnému" smrtelníkovi, který nepožívá privilegia, na než si ona za dlouhá léta zvykla.
Bylo by pěkné, kdyby politici při osobních pochybeních nebo stínech podezření z politiky sami odcházeli. Ale český politik si zřejmě představuje, že na politiku "nejsou lidi", že jedině on je ten pravý a tak u nás máme politiky, kteří se proháněli stranickými sekretariáty už jako studenti a teď by se chtěli nerušeně dožít v politických funkcích penze. Máme u nás spoustu politiků, kteří nikdy v životě nic kromě politiky (nebo spíše politikaření?) nedělali a pokud ano, je to tak dávno, že už na to museli zapomenout. Jsou už tak průhlední, že člověk často uhodne, jak se budou k té či oné věci vyjadřovat, jaká zvolí slova, jak se budou tvářit atd. Je naprosto nezajímavé sledovat jejich bezobsažné tlachání a trapnou slovní ekvilibristiku v různých diskusích.
Vzpomínám si na případ, který se stal před lety v jedné německé spolkové zemi. Manželka ministra tam kradla v obchodech drobnosti a ministr ihned rezignoval. Představil jsem si tuto situaci u nás, těch keců českého politika, že přece kradla ona a ne on, tak ať vyšetřují ji a mu dají pokoj, jeho se to netýká, manželka je nemocná atd.
Nebudou-li v Česku taková přísná měřítka, bude politika žumpou, arénou pro otrlé, všeho schopné jedince bez jakýchkoli zábran.
Český politik rád nabádá ostatní k osobní zodpovědnosti, každý by se měl umět především postarat o sebe, nečekat s nataženou rukou, pustit se do podnikání atd.
Dalo by se očekávat, že český politik opustí politiku lehce, neboť se i mimo ni a bez politických konexí o sebe dokáže postarat. Bohužel tomu tak není, politici se u nás drží svých postů "zuby nehty". Dobře asi vědí proč. Jejich řeči o osobní odpovědnosti každého jedince, nutnosti umět se postarat o sebe, vytváření pracovních míst a aktivní politice zaměstnanosti, přispívání do státního rozpočtu, to vše jsou jen plané žvásty.
Jakkoli mohou být naši politici hloupí, jednu věc vědí dobře -- mnohým, a těch bude v české politice zřejmě většina, by se nikde mimo politiku tak lehce nežilo, nikde by si tolik nedokázali "vydělat". Takřka žádná odpovědnost za pochybení ve funkci a možnost "podnikat" bez podnikatelského rizika, bez otravných finančních úřadů a panečku s jiným kapitálem, než ostatní lidé tam někde hluboko dole.
Politické funkce se proměnily ve výnosnou živnost, kde si pravidla určují politici sami. Jednou v politice -- celý život v politice a komunální politika jako výtah k vysoké politice. Před několika měsíci na jedné naší radnici zatkli ředitele městské policie a postupně začali v souvislosti s údajně zmanipulovanými veřejnými zakázkami stíhat další lidi z radnice, a to i ve vysokých funkcích. Shodou okolností (jaká náhoda!) právě v tu dobu se primátor nechal hospitalizovat v psychiatrické léčebně a po několika měsících od propuknutí skandálu na radnici je již v domácím léčení, odkud promlouvá k občanům na titulní straně místního zpravodaje. Jeho hospitalizace na psychiatrii a léčení prý nejsou v souvislosti s trestními kauzami na radnici, ale situací v rodině, stresem atd. jak se snaží vysvětlit. Ano, může to být pravda, stejně jako obvinění policie nemusí být důvodná a soud lidi z radnice shledá nevinnými, tomu lze věřit. Osobně jsem přesvědčen, že primátor s tím nic společného nemá. Nechápu ale jinou věc, to, že raději po té explozi průšvihů na radnici a jejich medializaci jako primátor, vedoucí činitel a spolustraník některých obviněných věc střízlivě a chladně nezhodnotil a na svou funkci nerezignoval. Nechápu to, ale tuším, proč tak neučinil. Odchod z politiky, byť "jen" té komunální, by mu radikálně změnil život. Počínaje zaměstnáním, kde by mu nejspíš nikdo ze známých v této situaci nepomohl (a on by mohl okusit "slasti" uchazeče o zaměstnání) a konče všemi těmi "maličkostmi", které se takové místní celebritě dostává od okolí. Krátce -- jinak se asi budou v nemocnici chovat k primátorovi, jeho manželce apod. než k veřejně neznámému člověku. A pak -- taková funkce je takřka zaručenou poukázkou na volitelné místo na volební kandidátce, výtahem do vysoké politiky.
V politice se tak vytváří podle svých vlastních pravidel skupina privilegovaných nadlidí, pro které osobní odpovědnost neplatí, která ke svým funkcím přistupuje ne jako k veřejné, čestné službě, nýbrž jako k živnosti, v níž odpovědnost a čest místo nemají. V případu Davida Ratha, pokud jsou zveřejněné informace pravdivé, se u zadržených našel docela slušný arzenál. Ministr financí se nedávno pochlubil svou výzbrojí, asi to bude u českých politiků běžné. Když už žádná slušnost, pocit odpovědnosti a čest, tak alespoň tu propast mezi sebou a nemalým zbytkem společnosti si dobře uvědomují.
Diskuse