Středověk v přímém přenosu

11. 2. 2012 / Aleš Uhlíř

V druhé polovině 19. století (přesně v roce 1868 s platností říšského zákona č. 59/1868 o chudinské péči) byl dovršen proces započatý v 18. století reformami Josefa II a chudinská, státem garantované péče o chudé definitivně přešla na obce. Chudí bydleli v chudobincích a bylo postaráno o jejich výživu, zdravotní péči, výchovu dětí atd. Koho zajímají podrobnosti, doví se je, zadá-li v Googlu slova jako institucionalizace chudinské péče, domovské právo aj. Ono je ale snadnější najít si v článku e-mailovou adresu autora a vynadat mu. Přece ti mrznoucí bezdomovci si to zavinili sami a proč by se o ně měla společnost nějak zvlášť starat?

Je vidět, že spoustu mladých lidí historie vůbec nezajímá a některým není ani trapně se svou neznalostí chlubit. Mnozí nedokážou ani pochopit obsah textu a tak jsem na svůj nedávný příspěvek Člověk míň než pes? dostal spoustu rozhořčených mailů, jejichž pisatelé mne obviňovali z bezcitnosti ke zvířátkům, že prý mi zákony na ochranu zvířat asi vadí, že nemám rád zvířata atd.

Každý den jsou ve zprávách uveřejňovány stále otřesnější případy. Dnes je jedním z takových příběh jistého Ludvíka.

Ludvík přežívá mráz v ruině statku. Spálil i boty, rád se válí v popelu, píše se na serveru zprávy.idnes.cz.

Ludvík přebývá sám v rozlehlých ruinách statku, v prostorách bývalé konírny. Přežívá u ohniště, kde spálí, co mu přijde pod ruku. Třeba i matrace, které dostal. Pravidelně za ním na odlehlý statek jezdí autem skupina sociálních pracovníků charity. Teď mu dali peřinu a jsou srozuměni s tím, že jí nejspíše spálí. Ludvík se hřeje u ohně a pak se do teplého popele zahrabe, aby se v něm vyválel.

Aby si čtenář udělal představu, co to obnáší, text doprovázejí fotografie. V diskusi pod zprávou je Ludvík označen za sympaťáka, který na rozdíl od jiných nesomruje po nádražích ale po vzoru indických asketů, taktéž pomazaných popelem, žije stranou od lidí, někdo v něm vidí toho pravého kandidáta na prezidenta, jinému připomíná sochu z Karlova mostu nebo figuru z orloje.

Svým způsobem to opravdu vypadá legračně, nebýt to jinak taková hrůza. Vždyť za dvě desetiletí jsme se dokázali vrátit do středověku, do časů před nástupem osvícenství.

0
Vytisknout
14841

Diskuse

Obsah vydání | 14. 2. 2012