Kdo povede případnou demokratickou revoluci, to nám řekněte aneb Efektivnější bude volit komunisty

13. 2. 2012 / Karel Hoff

Obdržev desítku mailů k článku v Britských listech, v nichž myslící čtenáři rovněž postřehli, že nikterak nebylo komentováno a naznačeno, kdo by se stal, či mohl být vůdcem případného halasu davů. Cituji z mailů: "Hlavní, na co jste myslím zapomněl, je najít osobnost, která by vedla společnost po svržení tohoto svinstva, já ji nikde nevidím."

Postřeh skvělý, než lituji, nejsem členem žádné aktivistické výzvy, ani politické strany, ale vidím to jako Vy, osobnost s charismatem jmen a la Danton, Desmoulins, Paine etc. v nedohlednu, ani všechny ty občanské výzvy nemají jasno, viz scuk tzv. Holešovské výzvy, účastníci se hutně zhádali, ale jméno vůdce nevygenerovali.

Stejné rozpaky mě jímají v otázce přímé volby prezidenta. Ti, co se derou na Hrad, můj hlas nedostanou -- a další kandidáti jsou pro mne rovněž nezajímaví. V podstatě na intelektuální scéně existuje jediné jméno nebojácnosti = spisovatelka, paní L. Procházková.

Její trestní oznámení v otázce "tzv." církevních restitucí znamená vskutku sice jenom to, co sama uvedla: "Bude navždy zapsané, že tady byla aspoň jedna osoba, která na nezákonný převod upozornila," ovšem i to je strašně moc.

Leč pasovat se na nějakou vůdčí roli může toliko ona sama, bude-li chtít. Tím nechci říci, že vůdčí osobou musí nezbytně být tzv. intelektuál, toho jsem opravdu dalek. Nicméně spoléhat na naději, že se vůdce najednou zjeví v pravý čas, jest nezodpovědné počínání, jež může vést toliko k porážce. Nikdo není schopen odhadnout, co se stane, budou-li naštvaní lidé v ulicích, proto přistupme raději k mému aneb.

I tuto druhou část článku si dovoluji uvést citátem z mailů: "Vážený pane, dovolím si malé doplnění, socani nejsou levice, pouze jsou tak od slouhů a pisálků všeho druhu účelově označováni; také si kladu otázku »Co dělat?«. Jako dlouholetý volič levice souhlasím s Vaším závěrem, že "socanům se dá hlas pouze tehdy, když se zbaví svého bohuminského usnesení o nespolupráci s KSČM na vládní úrovni", nikdy jsem je nevolil (bolševiky), až nyní, poněvadž aspoň těm zlodějům z nich naskakuje husí kůže."

Jestli může hroší kůže vykázat ekvivalent rovný tzv. husí kůži, to opravdu netuším. Obávám se, že se to absolutně netýká ani našich polistopadových zlodějů. Ti už si své pojistili, nemluvě o tom, že převážná část toho nejcennějšího národního majetku patří zahraničním korporacím -- a v současné době nějaké znárodňování nepřipadá v úvahu, z toho bychom se nikdy nevyplatili.

Nezapomeňme, že jest úplně jiná geopolitická situace, naprosto nesrovnatelná s poválečným světem, kdy ti těžkopádní mechanizátoři z východu nejenže uspěli v 2. světové válce, ale i zachytili americký trhák v zneužívání jaderné energie, postavili první jadernou elektrárnu, která dodávala proud do sítě, vytvořili impérium, jehož ideologie získávala svět, i proto mohly spřátelené komunistické strany (bohužel) zapomínat na své sliby, že neznárodní živnostníky a podniky do určitého počtu zaměstnanců.

Něco takového v současnosti nepřipadá v úvahu, ovšem ještě je zde pár národních podniků, které zachránit lze (napadá mě Budvar), rovněž lze žhavěji rozkrýt některé špinavé kauzy; nepovažuji komunisty za světce, to bych si dal, ale takové škraloupy, jaké mají vládnoucí strany včetně ČSSD, tož ty nemají, doufám, předpokládaje, že by nás media už dávno tímto jevem masírovala.

Prostě a jasně: když se ČSSD zbaví toho nešťastného usnesení, má šanci stanout v čele opravdu levicové vlády a pokusit se uskutečnit všechna ta v současnosti nerealizovatelná velkohubá prohlášení soudruhů Sobotky a Škromacha.

Jinak nevím; pokud se současné vládní strany znemožní až k vlastnímu blití nad sebou sama a projedou volby, těžko říci, zda socany odstavení komunisté budou tiše jejich vládu podporovat: ČSSD je schopna se spojit s Top 09 či lidovci -- a to už tady bylo s mizivým úspěchem.

Míč je na polovině socanů. Nejspíše bohuminské usnesení nezruší, půjdou do spolku se zmiňovanými partnery, prdlajs vyválčí -- a nám, planktonu, pro příště zůstanou opravdu jen ti komunisté. Tož tak to vidím já.

0
Vytisknout
8000

Diskuse

Obsah vydání | 15. 2. 2012