Bastardi: slušně natočený film se sociálním vyzněním

24. 1. 2012 / Jan Čulík

čas čtení 6 minut

Snímek Bastardi (první díl 2010) režiséra Petra Šíchy je kompetetně natočené dílo s inteligentně napsaným a zahraným příběhem, které se snaží, na rozdíl třeba od většiny dnešních amerických filmů, vážně reagovat na podstatný sociální problém, totiž na zřejmý rostoucí chaos v dnešních českých školách a na odcizenost a agresivitu mládeže. Přesto však i tento film přehrává vlastně tytéž, už mnohokrát v českém postkomunistickém filmu zdůrazněné stereotypy - anebo, řekněme to zdvořileji, znovu a znovu poukazuje na tytéž stále neřešené problémy české společnosti.

Hlavními tématy filmu Bastardi (2010) jsou známé postkomunistické motivy českého filmu: 1. Státní struktury, které mají hájit spravedlnost, právo a občanskou společnost, jsou slabé, zkorumpované a neefektivní, 2. Ve společnosti mají hlavní slovo mafiáni a 3. Chce-li člověk v džungli dnešní české společnosti něčeho dosáhnout, musí jednat chytře na vlastní pěst.

Film se odehrává v opravdu drsném prostředí "smíšené" základní školy, do níž chodí Romové, převedení ze zvláštních škol, i čeští běloši. Film ovšem nečiní rozdílu mezi Romy a Neromy v této škole. Všichni žáci bez rozdílu jsou agresivní, odcizení, drsní a neobyčejně hrubí, ponižujícím sexuálním způsobem, vůči všem učitelům. Nejhoršími darebáky ve škole jsou tři výrostci, běloch Michal, syn významného městského podnikatele a mafiána Dostála (ve filmu se vyskytuje s pomocníkem, který má kolem krku zlatý řetěz) a dva Romové. Ti na začátku filmu večer v místním parku přepadnou, znásilí a zabijí mladou učitelku. I když město tuší, nebo dokonce ví, že vrahy byli tito tři mladíci, policie se bojí mafiána Dostála a nevyšetří nic.

Mladý Michal Dostál, vědomý si toho, že bohatý a vlivný tatínek ho ochrání, doslova terorizuje celé město. S kamarády otevřeně kradou alkohol v samoobsluze, nikdo, kromě učitele Tomáše Majera, se jim nepostaví. Prodavačka v samoobsluze se neodváží. Majerovi za zásah v samoobsluze proti krádeži jeho syna mafián Dostál vyhrožuje: "Ty tvrdíš, že můj syn krade? Zničím tě."

Do "hrozné" smíšené školy na českém maloměstě (také typický topos českého filmu) přejde bratr zavražděné učitelky, obtloustlý mladík Tomáš Majer. Zavádí inovativní způsoby výuky, čímž si odcizí neschopného a zkorumpovaného ředitele školy. Charakteristické je, že ačkoliv jsou žáci školy vůči učitelům opravdu agresivní, odcizení a sprostí, je zcela zjevné, že nejsou hloupí. Inteligenci projevují různými spontánními sportovními výkony, případně opravdu krásným zpěvem cikánských i jiných písní (film obsahuje cikánskou hudbu inspirovanou rapem).

Škola je typickou ukázkou české státní instituce v rozkladu. Stárnoucí ředitel je neschopný, jde na ruku mafiánovi Dostálovi, který obyvatele města drsně zastrašuje a vydírá, a drží si ve škole obdobně neschopného syna, který v podstatě neučí a hlavně -jak vyjde šokujícím způsobem najevo - souloží v kabinetě se školačkami. Trest tohoto "učitele" nenásleduje.

Jak je to tedy s motivem osobní odplaty? Film je v tomto ohledu značně sofistikovaný. Učitel Tomáš Majer, bratr zavražděné učitelky, vystupuje skoro nešikovně a pokorně. Nedebatuje s ředitelem školy, když ten mu nadává za jeho "neprofesionální" přístup k vyučování (který jediný žáky zaujme). Nepře se s kolegy, dělá si tiše svoje.

Zajímavým rysem je náboženství. Tomáš Majer, v nejvyšší úzkosti, kdy má pocit, že je situace ve škole pro něho už zcela nezvládnutelná, zajde do místního kostela, svěří se faráři a požádá ho, aby zašel do školy a promluvil s žáky.

I když žáci při farářově výstupu se chovají vulgárně, posmívají se mu například, že nikdy neměl sex, pozoruhodné je, že hrozba Bohem na ně zapůsobí. Farář přistoupí těsně k posmívajícímu se Michalovi Dostálovi, a řekne mu zblízka do obličeje: "Bůh všechno vidí a Bůh všechno trestá." Poprvé za celý film je tím Michal otřesen a opravdu se bojí. Je to snad jen fikce, kde je přání otcem myšlenky?

Všichni tři mladíci, kteří se podíleli na znásilnění a vraždě učitelky a nikdy nebyli potrestáni, přijdou během poslední třetiny filmu o život. Děje se to jaksi mimoběžně - jen smrt Michala Dostála nastane poté, kdy se Michal vrhne s nožem v horním patře školy na učitele Majera s tím, že jeho kamarády zavraždil. Dojde k boji, při němž Michal Dostál přepadne ze čtvrtého patra do přízemí přes zábradlí a umírá.

Film víceméně končí happy endem, jak by tomu asi nebylo ve skutečnosti. Neschopný ředitel umírá na infarkt a ředitelem se nakonec stane Tomáš Majer. V závěru filmu sedí v ředitelně, když za ním zajde starý detektiv, ten který dříve nevyšetřil vraždu jeho sestry. Policie je neschopná a nevyšetřila nic ani v případě úmrtí tří mladíků. Je to trochu zvláštní. Že by době analýzy DNA skutečně nenašla žádné důkazy o vrahovi? Ani po Majerově potyčce s mladým Dostálem, kdy mu Majer vyrve nůž z rukou, nenašla Majerovy otisky prstů, anebo vzorky Majerova DNA na Dostálově oblečení?

Ať je tomu jakkoliv, úmrtí tří mladíků je uzavřeno jako "nešťastná náhoda". Detektiv dodává, že má své pochybnosti, ale že je vlastně rád, že to tak dopadlo.

Film Bastardi zůstane v divákově povědomí zejména v důsledku šokujících poměrů v oné "smíšené" škole, kde se děj filmu odehrává. Byla drastická odcizenost žáků této školy zvýrazněna pro dramatický efekt? Anebo jsou v ČR dnes opravdu takové školy? To se z filmu samozřejmě nedozvíme.

(K pokračování v druhém dílu se vrátíme příště.)

0
Vytisknout
10495

Diskuse

Obsah vydání | 26. 1. 2012