John Bok usvědčen!

16. 9. 2011 / Radek Mikula

Při včerejším hlavním líčení byl konečně vynesen rozsudek nad samozvaným tzv. ochráncem tzv. lidských práv a tzv. národnostních menšin.

Pětašedesátiletý John Bok se při procházce se psy a s pětiletým vnukem neváhal vyřítit z křoví na tříčlenou hlídku Městské policie Praha, která právě vykonávala kontrolu řidiče, který porušil dopravní předpisy, spolu s nezbytným prověřením totožnosti členů jeho rodiny, bližšího i vzdálenějšího příbuzenstva. Strážníci, kteří navíc právě v tento moment museli čelit neuctivému chování posádky vozu, jež je obvinila z rasismu jen proto, že jejím členům zdvořile doporučili vystěhování do Anglie, byli šokováni Bokovým divokým vzezřením a proudem nejsprostších urážek, kterými je začal okamžitě častovat.

Pod vlivem úzkostné reakce, ze které se později u všech vyvinula posttraumatická stresová porucha (jež jim např. bránila v přesném popisu Bokova útoku), dokázali pouze poprosit narušitele, aby jim neztěžoval výkon jejich pravomoci a pokračoval svou cestou. To jej však natolik rozlítilo, že se vrhl na jednoho z nich. Ten ho ve vší slušnosti požádal o předložení dokladu totožnosti. Než se ale nadál, obdržel místo občanské legitimace takový políček, že v prvních okamžicích nebyl vůbec schopen chápat, co se děje. Dokonce i s mnohaminutovým odstupem nedokázal vnímat, jak vážné zranění mu bylo způsobeno, a odmítl lékařské ošetření.

Přesvědčit ho dovedl až jeho přítel ze sanitního vozu, který mu vysvětlil, že ho čeká dlouhá nemocenská. Tu mu pak skutečně zajistila jeho ošetřující lékařka, která ji ovšem stanovila v tak vysoké výši (42 dní) až to u senátu vyvolalo jisté pochybnosti, zda nešlo o poněkud účelový postup. Žádná taková nejistota však nevznikla u lékařské zprávy z Nemocnice Na Bulovce, kam ho odvezla zmíněná sanitka a kde byl ihned potvrzen mírný otok na strážníkově tváři. Předseda senátu JUDr. Petr Novák přesně pochopil zásadní význam tohoto důkazu a nenechal se zmást ani skutečností, že strážníkova lékařka o tři dny později žádné stopy po úderu na policejní líci nenašla.

John Bok byl kromě toho také usvědčen výpověďmi všech tří strážníků, kteří téměř shodně popsali jeho agresivní jednání. Nedokázali se sice shodnout, jak a kam Bok svou ránu vedl, to však bylo natolik nepodstatné, že se tím soud vůbec nezabýval.

O to pečlivěji soudci vyhodnotili věrohodnost šesti svědků, kteří dosvědčovali, že napaden byl naopak John Bok, do kterého měl podle nich strážník strkat a když mu odstrčil ruku, tak ho přirazit ke stěně domu a škrtit ho. Svědci, kteří se evidentně domnívali, že úlohou strážníků není napadat na ulici své spoluobčany jen za to, že je kritizují, a kteří netušili, že nic takového se nemohlo stát už proto, že by tím strážník překročil svou pravomoc, byli zcela pochopitelně označeni za nedůvěryhodné a soud k jejich výpovědím dále nepřihlížel.

Domněnky, že by takové posuzování důkazů nemuselo být objektivní, rozptýlil soudce Novák, když zcela jasně konstatoval, že soud rozhodoval nezávisle a nestranně.

Včera vynesený rozsudek přes svou mírnost a výchovný charakter (podmínečný trest odnětí svobody v délce pěti měsíců odložený na zkušební dobu jednoho roku) pomůže notorickým kverulantům Bokova typu pochopit, jak důležité je respektovat autoritu orgánů veřejné moci.

JUDr. Novák v této souvislosti přiléhavě citoval z nálezu Ústavního soudu v jiné věci, že "občané jsou povinni se podrobit výkonu pravomoci veřejného činitele bez ohledu na vlastní soukromý názor."

Upevnil tak právní jistoty nejen představitelů mocenských struktur, ale také všech zodpovědných a přizpůsobivých občanů, které v poslední době mohly znepokojovat laické dezinterpretace dalšího nálezu Ústavního soudu, který došel k obtížně pochopitelnému závěru, že

"přirozeně nelze v praktickém životě vyloučit situaci, kdy při výkonu veřejné moci jedná její orgán v omylu, ať už skutkovém či právním, v jehož důsledku se dopouští excesu (jednání ultra vires). Existence omylu však rozhodně nemůže být důvodem pro ospravedlnění excesu. Omyl veřejné moci nelze nikdy interpretovat v neprospěch jednotlivce tak, že tento je přesto povinen (i za použití donucení v podobě sankcí) se výkonu pravomoci, pohybující se ovšem ultra vires, podrobit." ZDE

0
Vytisknout
19273

Diskuse

Obsah vydání | 20. 9. 2011