Diskriminace v českých školách?

5. 6. 2011

Tak nás zase někdo kritizuje, že diskriminujeme některé žáky. Neplníme jakési úmluvy. Promluvím za ty, kteří pracují v oboru speciálního školství.

Nejdříve obecné shrnutí speciálně pedagogické péče v naší republice. Během posledních 20ti let došlo k velkému posunu v péči o různě "postižené" děti. Nerada toto slovo používám, protože je často velmi špatným způsobem prezentováno médii. Ale budiž. Mnoho dětí, které dříve nemohly z důvodů svého hendikepu být na základních školách, je nyní do těchto škol zařazováno. Jsou to ponejvíce různě tělesně postižení a zdravotně postižení. Jejich integrace je nejjednodušší. Většinou stačí mít odpovídající pomůcky (schodolezy, výtahy, upravené bezbariérové prostory, ortopedické pomůcky). Zde opravdu většinou stačí dobrá vůle pedagogů, trocha více peněz ze strany zřizovatele školy a je postaráno, píše Jana Karvaiová.

Větší problém tvoří skupina dětí sluchově a zrakově postižených. Tam si již nevystačíme s pouhými pomůckami. Je nutné mít odborné znalosti těchto postižení a znát jejich reedukaci. Je třeba zvládat např. znakovou řeč, Braillovo písmo apod. Tady pravdu nestačí hodná a ochotná paní učitelka (mluvím z praxe, kdy si do péče vzala slepé dítko hodná paní učitelka z vesnické školy. Při vší snaze a vůli to vše bylo k ničemu.

Snad jen chvilkový pocit rodičů, že dítě chodí do" normální" školy. Poté bylo dítě přeřazeno do spec. školy a muselo se dohánět horko těžko, co bylo tímto pokusem zanedbáno). Jinou otázkou jsou mentálně postižení. Pokusy o jejich , a teď schválně napíšu smysluplnou integraci , většinou nedopadly dobře. Bavíme se tu totiž o českém školství, kdy často na papíře je možné leccos, ale skutečnost je jiná. Takto postižení potřebují čas. Ten učitelka s 30 žáky ve třídě základky nemá. Že si může vzít asistenta? Kde to žijete?

Nejsou peníze. Navíc asistentem by měl být kvalifikovaný speciální pedagog, ne zaskakující student pedagogické fakulty.A kéž by byli aspoň ti. Ve velkých městech nebo tam , kde jsou pedagogické školy, si ještě školy mohou sehnat asistenta z řad studujících, kteří stejně potřebují praxi. Ale kolik takových škol je. Učitel normální třídy základní školy nemá čas na mentálně postižené, ale ani na ty velmi nadané. Teď se tu možná vyrojí mnoho názorů, že kdyby si to "pančelka" lépe zorganizovala, a chtěla a bla,bla,bla, tak by to šlo.

No, ráda tyto chytrolíny a dokazovače pozvu, ať mi předvedou, co umí.Také tu již takoví byli. Po roce již odmítli spolupracovat. Ano, pokud by bylo možné naplnit třídy maximálně 15ti žáky a ještě by byl asistent, pak budiž. V českých školách sci-fi. Nejsou peníze.

A nyní k té diskriminaci.

Máme přepisy, že žák, který má být zařazen do tzv. zvláštní školy, musí projít pedagogicko --psychologickým vyšetřením. Na to jsou standardizované psychologické a pedagogické testy. Ty si netvoří pracovníci těchto poraden. Tudíž nemohou být zfalšovány a přizpůsobeny, aby vyhovovaly někomu (např.pracovníkům poradny).

Jsou to inteligenční testy, testy školní zralosti, testy prostorového vnímání, testy i sociologické, zaměřené na schopnost dítěte spolupracovat, komunikovat apod. Má snad někdo z těch tzv. nevládních organizací pocit, že pracovníky našich PPporaden jsou totální diletanti, kteří nepoznají (standardizovanými testy!!!) mentálně postiženého?

Jestliže jim takto vycházejí více Romové, tak to mají ve svých zprávách zamlčovat, kamuflovat, jen proto, že toto někomu nehodí a vidí v tom diskriminaci? A ví ty slavné organizace, že i kdyby zpráva zněla tak, že dítě je mentálně postižené, že rodič má poslední slovo, a na zvláštní školu ho dát nemusí? (také mluvím z praxe.Mám ve třídě dívenku s Downovým syndromem, kdy se rodiče zuby nehty bránili zařazení do spec. třídy. Na jejich přání šla dívenka do "normální" třídy.

Když na konci první třídy dívka neuměla víc jak 2 písmena a nepočítala ani do tří, připustili rodiče, že je třeba holčičku zařadit do zvláštní školy.

A pozor ,můj názor je, že ani tomuto typu školy dívka nebude stačit. Poté , co se jí dostalo více péče a času, leccos se naučila. Rodiče zkonstatovali, že ten rok na základce byl ztracený a že udělali chybu. To jen pro ilustraci, že se rodiče mohou tomuto bránit. Ale ne vždy je to k prospěchu dítěte.To je další věc). Takže Romové, pokud nesouhlasí, že do zvláštní školy chodit nebudou (ale nejen Romové) tak tam prostě nemusí! Píši o Romech, protože pedagogická veřejnost ví, kdo se v tomto nejvíce ozývá.

A tak by se ony organizace měly zamyslet, z čeho že plyne, že tyto děti vycházejí v testech jako mentálně postižení. Měli by si hezky sednout a přečíst si např. některé práce našeho dětského psychologa Matějčka a dalších odborníků.

Možná by se dočetly toto: dítě, které pochází z nepodnětného rodinného prostředí, vykazuje známky tzv. sociální debility (tento výraz se v době působení p.Matějčka používal, dnes byl nahrazen nejspíš něčím méně výrazným, ale majícím stejný význam) nebo až sociální deprivace. Nepodnětné prostředí, je prostředí rodiny, kdy dítě nemá dostatek výchovných podnětů ze strany rodičů, jako jsou vhodné hračky, vhodný denní režim, pravidelné jídlo, upevněné hygienické návyky, komunikace s rodiči formou her, zpívání, četby apod.

Dítě přichází do školy a nezná spoustu slov ,nepozná barvy, neorientuje se (vpravo, vlevo, před, za), není schopno se přizpůsobit režimu školy, nezná autoritu, pravidla.

Je to snad vina školy?

A pozor, nejedná se jen o rodiny Romů. Toto se vyskytuje i v neromské populaci. Takové dítě ve škole selhává a dlouhodobě. Zmešká začátky, protože se většinou musí spousta času věnovat tomu, aby se děti naučily to, co ostatní již dávno umí. Některé děti vše zvládnou dohnat, ale některé prostě ne. Učivo dalších ročníků se hrne a hrne a dítě stále spíše ztrácí než získává.

Také tu hraje roli docházka do školy.Pokud dítě často chybí, je tu další problém. A tu vyvstává otázka. Jestliže i v dalších PP vyšetřeních vychází dítě jako mentálně postižené ( dnes se užívá výraz žák s lehkých mentálním postižením- LMP), budeme mu v podstatě násilně vnucovat základní školu (je to žádoucí, všichni si stěžují až ve ŠTRÁSBURKU) a bude to dítě stále frustrované neúspěchy?

Jenže to bude jen pro formu. Aby se neřeklo. Aby se uspokojily žádosti odněkud.Úžasná představa.Další posun našeho školství k lepšímu? Už teď máme úžasné maturanty (co píšou třeba babyčka). Už teď máme super absolventy vysokých škol, co zvládají školu za pár měsíců (no nejsou to géniové?). Tak si teď pěkně uměle vylepšíme naše základní školství. Velmi mě nadchl článek pana Javůrka, který nádherně popsal ono podbízení se (když dětem něco nejde,tak to zrušíme,zjednodušíme).

Víte o tom, že byla v posledních letech snížena škála IQ,takže ti co dříve by již byli mentálně postižení jsou dnes pouze v tzv. pásmu podprůměru? Budeme se dál podbízet,budeme se klanět rádobyodborníkům z nevládních organizací,kteří si z těchto věci udělali skoro byznys.

Jejich nápady jsou úžasně odborně podnětné (např. nápad platit Romům za to, že budou vůbec děti posílat do školy).

A opět příklad z praxe- Loni nám do školy přijely podobné "odbornice" a spolu s inspekcí nahlížely do dokumentace našich žáků (nevím, kde dostaly povolení, protože dokumentace je důvěrná a má to být se souhlasem rodičů) a podle papírů poznávaly!!!, kdo k nám patří a kdo ne.

No není to fraška!? Poté byly podobné "průzkumy" použity k podkladům, že do škol jsou neoprávněně zařazovány děti. A to naprosto přesně vím, že ony dámy neměly ani "ánunk" o pedagogice a psychologii. Proč už konečně někdo neřekne nahlas, že si za tuto situaci mohou sami naši, v mnohém nepřizpůsobiví, občané

Proč se o děti nestarají? Proč je třeba neposílají do školky, když je sami neumí vychovat? Proč se různé organizace neseberou a nejdou ty děti třeba doučovat, hrát si s nimi? Proč se vždy hledá viník všude okolo? Jo , já vím,teď jsem za rasistu.Ale já to snesu.Už jsem si v životě a škole vyslechla horší věci.Je tak jednoduché někoho nazvat rasistou.Jen je otázka,co se tím zastírá.

0
Vytisknout
3550

Diskuse

Obsah vydání | 6. 6. 2011