V Arizoně vzniká na troskách ekonomického kolapsu směs radikálního neoliberalismu, etnické perzekuce a politického násilí

6. 6. 2011 / Greg Evans

Fakt, že Arizona nemá mnoho obyvatel a je v mnohých ohledech zastíněna svým sousedem Kalifornií -- hlavní a zároveň největší arizonské město Phoenix je někdy nazýváno "největším předměstím Los Angeles" --, znamená, že zprávy o vnitřní politice státu normálně nepřekročí jeho hranice. V současné době je však všechno jinak. Už když jsem tento článek v prvních lednových dnech začínal psát, byly články o arizonské politice k vidění na obálkách celostátních časopisů, jako je Harper's nebo Progressive. Ale když byla 8. ledna v Tucsonu postřelena arizonská kongresmanka Gabrielle Giffordsová, zaměřil na Arizonu a její politiku pozornost celý svět.

>

Je-li pravda, že hospodářský kolaps je živnou půdou pro politický extremismus, pak se vůbec nelze divit tomu, proč je extremistická politika v Arizoně náhle v módě. V Arizoně není rozvinutý průmysl, zemědělství také ne (z velké části kvůli nedostatku vody), Arizona není ani finančním centrem. Je to však stát slunečný, zimy jsou mírné a všude je krásná neporušená příroda, což přitahuje velké množství přistěhovalců z chladných a hustě zalidněných severních států USA. Pro tyto přistěhovalce je nutné postavit domy, supermarkety, restaurace, infrastrukturu atd., a řada z těchto nových přistěhovalců tak najde práci ve stavebním sektoru, kde staví další domy, supermarkety, restaurace a infrastrukturu pro další vlnu přistěhovalců. Od 50. let minulého století, kdy technologie poprvé umožnily, aby v každém domě byla klimatizace (což je podmínka pro pohodlné přežití horkého arizonského léta), se tak stavební sektor stal "motorem růstu" arizonského hospodářství a prudký nárůst populace každý rok zaručoval stabilní růst státního HDP. Tuto situaci snadněji pochopíme, když si uvědomíme, že počet obyvatel v oblasti Phoenixu v roce 1950 byl 332 tisíc, kdežto nyní zde žijí 4 miliony 300 tisíc lidí. Pro srovnání: o Praze můžeme říci, že zde realitní boom trval deset let, v Arizoně musíme mluvit o realitním boomu trvajícím šedesát let, a Arizona díky němu každý rok dosahovala značného hospodářského růstu.

Ani tento masivní realitní boom však nepřestál globální recesi. Důsledky jeho zhroucení jsou vzhledem k tomu, že se jedná o hlavní pilíř hospodářství, devastující. Zhroutily se prodeje a ceny domů a prudce se zvýšil počet zrušených hypoték. Výsledkem je, že Arizona má nyní ze všech států druhý největší počet lidí, kteří žijí pod hranicí chudoby (21,2 procenta občanů), když ještě v roce 2007 stála na čtrnácté příčce se 14,3 procenta. Neútěšný stav ekonomiky je vidět všude. Před několika lety například na kopci nad domem, kde bydlím, když jsem v USA, začaly práce na stavbě menšího komplexu exkluzívních bytových domů. Nyní se tam již nic neděje: jeden dům již rok a půl leží nehotový (viz foto) a ostatní domy jsou prázdné. V centru Tempe, což je město ležící vedle Phoenixu, začal jeden slavný podnikatel ve stavebnictví před pěti lety stavět dva exkluzívní panelové domy. Pak ale přišel rok 2008 a celý projekt zbankrotoval. Podnikatel spáchal sebevraždu a teď se tyto dva nedokončené, prázdné paneláky tyčí nad městem rodinných domů jako nějaký pomník lidské chamtivosti.

Nejvíc jsou postižena nová satelitní města v okrajových částech metropolitních oblastí, takzvaná "exurbia", kde se nachází obrovský počet prázdných a nedokončených domů. Zatímco americká "suburbia" jsou často podobná evropským předměstím (tj. jsou poměrně integrální částí zastavěné plochy města), exurbia jsou něco jiného. Celá oblast je tvořena rodinnými, samostatně stojícími domy, které se prostírají míle po míli bez obchodů, bez parků, bez příležitosti práce. Za prací a nákupy musí obyvatelé dojíždět autem a poměrně daleko -- do Phoenixu nebo Tucsonu. Např. vedle městečka Benson (5 tisíc obyvatel, hodina jízdy autem z Tucsonu) plánovala jedna velká developerská firma bytovou výstavbu 11 tisíc rodinných domů. Projekt byl bohudík zrušen ještě před kolapsem, avšak mnohé podobné projekty se realizovaly nebo, což je ještě horší, začaly stavět a nedokončily. Proto v mnoha oblastech, jako např. "Sun Tan Valley" (Údolí opálení) na jih od Phoenixu, kde v roce 2001 žily 4 tisíce lidí a teď jich tam žije 80 tisíc, často dochází k tomu, že v ulici je polovina parcel prázdná, na dalších parcelách jsou domy "natrvalo" nedokončené, protože banka zabavila zastavený majetek, a jen v jednom nebo dvou domech někdo žije. (Arizona Daily Star, "Pinal blight: lots of roofs, few jobs," June 28, 2010)

Z majetkových daní však pochází velká část příjmů státního a městského rozpočtu, takže když banky zabavily tolik zastavených nemovitostí, dostalo to státní rozpočet do krize. V jiných státech by to byl problém, který si žádá řešení, a politici by hledali způsoby, jak státní příjmy zvýšit -- například zvýšením daně z příjmu. Ne tak v Arizoně. Pro arizonské politiky je to spíše příležitost (nebo to tak alespoň vypadá) uskutečnit vizi jednoho z jejich politických guruů Grovera Norquista: mít státní instituce tak malé, "abychom mohli stát utopit ve vaně". Za tímto účelem arizonská legislatura již v roce 1992 schválila zákon (podporovaný Norquistovým thinktankem Amerikans for Tax Reform -- ATR), který pro jakékoli zvýšení daní vyžaduje, aby bylo schváleno dvoutřetinovou většinou. Vzhledem k tomu, že 39 z 90 zákonodárců v nynější legislatuře již podepsalo Norquistovu "přísahu ochrany daňového poplatníka", podle níž slibují, že "budou volit proti všem snahám zvýšit daně", je beznadějné, aby bylo jakékoli zvýšení daní schváleno. Zdá se tedy, že Arizona je jen krůček od ambiciózního politického pokusu eliminovat ty vládní služby, které vytvářejí základ moderního státu.

Bylo uzavřeno již několik arizonských přírodních parků, spravovaných státem (viz foto), a to navzdory tomu, že turismus tvoří druhý pilíř arizonské ekonomiky. Většina ostatních parků pak má otevřeno jen dočasně, dokud je při životě drží pomoc měst a kmenové (indiánské) vlády, spoléhajících na to, že parky budou přitahovat turisty; bylo uzavřeno několik dálničních odpočívadel, což znamená, že legendární arizonské "long lonesome highways" (tj. stovky kilometrů bez vesnic, restaurací a nyní ani WC) jsou rozhodně méně pohodlné k cestování; dramaticky byl snížen rozpočet státní vodní komise, která zajišťuje zásobu vody pro stát pravidelně sužovaný suchem. Stejně dramaticky byly sníženy školní rozpočty, což je alarmující, zvláště když si uvědomíme, že již před krizí byl arizonský školní rozpočet na 49. místě ze všech států USA; státní vláda se brzy chystá odstranit 280 tisíc chudých ze státního programu zdravotního zabezpečení; již zemřeli dva pacienti, kterým měly být transplantovány orgány, ale stát neměl na to, aby za ně zaplatil, a ze stejného důvodu nyní čeká na smrt dalších 95 pacientů, atd.

Poslední test odvahy arizonských politiků dovést svůj program radikálního neoliberalismu k jeho logickému závěru však přijde, až se státní vláda rozhodne (nebo bude pro nedostatek financí "nucena" rozhodnout se) pro neúčast ve federálních programech jako např. Medicaid, což je federální státní program zdravotního zabezpečení pro lidi s nízkým příjmem a bez zdravotního pojištění nebo s nedostatečným rozsahem pojištění, zvláště pro matky, jejich děti a pro postižené. Ačkoliv federální vláda za tímto účelem vydává 7 miliard dolarů a stát jen 2 miliardy dolarů, Arizona možná bude prvním státem, který program opustí. A to bude jen začátek: takových federálních státních programů je mnoho a stejný vzorec by se pravděpodobně opakoval v oblastech dopravy, školství, bezpečnosti a infrastruktury.

Co by to znamenalo? Vrátíme-li se k příkladu zrušení státní účasti v Medicaid, znamenalo by to, že bez zdravotního pojištění by se ocitl další milion lidí. Již nyní však panují velké obavy z toho, že 280 tisíc lidí, kteří brzy ztratí svou zdravotní pojistku (viz výše), přeplní pohotovostní oddělení nemocnic -- pohotovost je totiž v USA jediná zdravotní instituce, která podle zákona nemůže odmítnout léčit lidi, protože nemají peníze. Pohotovosti se tudíž dostávají do situací, kdy své omezené zdroje vydávají na léčení chřipek, nachlazení a drobných zranění nepojištěných. Přibude-li kvůli opuštění programu Medicaid další milion nepojištěných lidí (stát podle nového republikánského návrhu hodlá platit pojištění 80 tisícům "opravdu chudých a nemocných"), bude to katastrofa nejenom pro tento milion lidí, ale také pro arizonský systém zdravotnictví a veřejné zdraví vůbec.

Zda je něco dobré či špatné (nebo šílené či ideologicky čisté), může záležet na úhlu pohledu. Pro koalici libertariánů, neoliberálů, Mormonů a křesťanských fundamentalistů, která v Arizoně vládne, by právě popsaná situace byla rájem na zemi -- stát podle nich musí prodat skoro všechno, co má, aby zaplatil dluh (Arizona již prodala např. státní kapitol), a proto již nedokáže dát občanům sociální jistotu. Bohatí si za základní služby, které budou zprivatizovány -- např. za zdravotní péči, pohotovostní složky a bezpečnostní služby -- budou platit, zatímco valná většina lidí, kteří si takové služby nemohou dovolit, bude strádat.

Švédský politik Fredrik Reinfeldt, velký oblíbenec republikánských thinktanků, v roce 1993 napsal, že stát má poskytovat jen jedinou sociální dávku: má nakrmit ty, kteří by jinak umřeli hladem. Aby byl zvolen premiérem socialistického Švédska, musel Reinfeldt svou politiku podstatně zmírnit. V tradičně libertariánské Arizoně však žádný tlak na podobné zmírnění neexistuje, takže to vypadá, že stát se opravdu pustí do neoliberálního "srdce temnoty". Zda to arizonská vláda opravdu udělá -- a jak na to bude reagovat federální vláda a obyvatelé Arizony --, o tom se budeme moci přesvědčit v blízké budoucnosti.

Příště: Vzestup etnické perzekuce a politické násilí

Podrobnosti v angličtině:

State cuts in aid for transplants devastating for two Tucsonans, Arizona Daily Star, February 24, 2011

You say you want a revolution: Republican lawmakers want to drive away the feds, crush the cities and create a heavily armed conservative paradise, Tucson Weekly, February 17-23, 2011 ZDE

Move to abolish AHCCCS by Oct. advances in Senate, Arizona Daily Star, Feb. 24, 2011

Report: Arizona Was The Only State To Cut Children's Health Insurance In 2010, ZDE

Bush, Rove Tied to Effort to Dismantle Sweden's Social Welfare Program, Democracy Now, ZDE

0
Vytisknout
4636

Diskuse

Obsah vydání | 6. 6. 2011