Jazykový koutek poslankyně Němcové

6. 6. 2011 / Petr Uhl

Budou volby nové, nebo předčasné? I to bylo předmětem polemiky před časem v nedělní Partii televize Prima, jíž se zúčastnili moderátor Jan Punčochář -- mimochodem asi nejserioznější a nejvzdělanější televizní moderátor v této zemi --, Miroslava Němcová z Nečasova "čistého" křídla ODS a za demokratičtější část Sněmovny Pavel Kováčik, předseda poslaneckého klubu KSČM.

Padala v té besedě i jiná označení voleb do Sněmovny, které českou společnost -- podle mne -- na podzim nebo příští rok čekají, například volby "řádné" či "dřívější", tedy dřívější než ty, které se podle ústavy konají po skončení čtyřletého volebního období Sněmovny.

Nemyslím si, že na počátku všeho bylo slovo, život mě ale naučil, že slovo má velkou moc. Proto vím, že ti, kteří píšou o Sněmovně, a fandí vládní koalici, píšou o schůzích, konaných na přání aspoň padesáti poslanců, že jsou mimořádné, aby tu opozici vykázaly do mimořádnosti. Mimořádné schůze ale podle ústavy a jednacího řádu Sněmovnu neexistují, schůze na žádost jedné pětiny poslanců, musí předsedkyně Sněmovny svolat do deseti dnů, není to nic mimořádného. Práva opozice jsou řádná, ne mimořádná.

Zlobila se Němcová, že se mluví o nových volbách do Sněmovny, jsou to přece volby předčasné! Nemá pravdu. Ústava uvádí jen "volby", jak pro ty, konané po skončení volebního období Sněmovny, tak pro volby po rozpuštění Sněmovny, kterou prezident republiky rozpustí (rozuměj: musí rozpustit), navrhne-li mu to sto dvacet poslanců.

Té většiny 120 poslanců, nutné k seberozpuštění Sněmovny, se v ní možná letos nedosáhne. Nelze ale tolerovat slovník, který přispívá jen k zachování privilegií -- poslaneckých, ministerských a dalších. Tak jako v případě údajně mimořádných schůzí, ani v případě voleb po rozpuštění Sněmovny ústava neuvádí, že volby, které se po rozpuštění Sněmovny do šedesáti dnů konají, jsou mimořádné, předčasné či dřívější. Jsou to jen volby. Jistě nové volby, abychom je odlišili od předchozích.

Výraz "předčasné volby" ukazuje mimořádnost, "nestandardnost". Užívají ho ti, kdo brání své výhody dosažené řeckou lží a strašením státním bankrotem.

"Body" pro ODS získává Němcová i slovními spojeními "vedení Sněmovny" či "vrcholné orgány Sněmovny", i když podle ústavy, která už překonala feudální, byrokratické či diktátorské poměry, nic takového neexistuje. Předsedkyně a její místopředsedové či místopředsedkyně přece netvoří žádný orgán, kde se hlasuje a vydává usnesení. Takovým orgánem je organizační výbor, kde mají strany partitní zastoupení. Jeho rozhodnutí může ale ještě "paritnější" plénum Sněnovny změnit.

Miroslava Němcová snad ocení, že ji kritizuju jen mírně. Něco jí totiž dlužím. Po volbách v roce 2006, za patové situace 100 cennějších hlasů pravice a zelených proti 100 méněcenných hlasů socialistů a komunistů, vyzývala k "přímé akci". Lidé to prý mají Paroubkovi spočítat na náměstích, volala opakovaně a naléhavě. Nějak mi to vyvolávání ošklivosti revolucionářkou Němcovou tehdy nesedlo, a proto (také proto) jsem následující čtyři roky Paroubka ani ČSSD nezavrhl. Miroslavo Němcová, díky! Mírností mé kritiky na její adresu je můj dluh vůči ní vyrovnán.

0
Vytisknout
13468

Diskuse

Obsah vydání | 8. 6. 2011